Byla to náhoda, ale hezky se to sešlo. Ve chvíli, kdy Evropský parlament odhlasoval, že by se v Evropské unii měl zrušit princip jednomyslnosti a mělo by se přejít na většinové hlasování, hlasovali Nizozemci v předčasných parlamentních volbách.

A v nich dostal nejvíc hlasů extrémní proruský, protievropský a protiimigrační pravičák Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu, známější pod zkratkou PVV.

Ani jedno není zase takové drama, jak by to na první pohled mohlo vypadat. Návrh Evropského parlamentu musí schválit členské státy, a ty se k tomu zatím moc nemají. A Wilders má se svými 23,5 procenta hlasů k premiérskému křeslu daleko.

Podobných a ještě o něco lepších výsledků dosáhli v minulosti třeba podobně extrémní Svobodní v Rakousku, a přesto svého kancléře ve Vídni zatím ještě nikdy neměli.

Ale co není teď, může se stát někdy příště. Dnes tu máme 27 evropských států a do budoucna jich chceme mít o hodně víc než třicet. Už dnes „malý diktátorek“ jako Viktor Orbán ukazuje, jak může chod EU komplikovat.

Dál omezovat princip jednomyslnosti je pro Unii nejen otázkou funkčnosti, ale i sebezáchovy.