Předchozí
1 z 6
Další

Ota Kouřík: Kromě bigbítu mám rád i kvalitní americkou country  

Narodil jsem se v červenci 1954 v Nymburce. Jsem svobodný, mám dceru Denisu. Hraju na basovou kytaru, sólovou kytaru nebo bicí a zpívám. Jako muzikant jsem prošel třinácti kapelami, mezi nimiž byly například Roztoužená prádelna nebo Zelený Karkul, v současné době působím ve skupině Telegraf. Už je sice v důchodu, stále ale pracuje jako sanitář v nymburské nemocnici.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Kromě bigbítu a kapely Olympic mám rád kvalitní americkou country hudbu, Michala Tučného a všechno kolem koní. Ke koním mě přivedli rodiče a bratr, kteří byli koňáci. Mám rád westerny, k těm nejoblíbenějším patří Sedm statečných a Tenkrát na Západě. Právě díky westernům jsem začal v posledních letech sbírat repliky koltů vyrobených po roce 1861.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Z českých zpěváků je mým vzorem Petr Janda, kterému jsem prý i dost podobný, dřív si mě s ním občas lidi i pletli. Vzpomínám si, že první písničkou od kapely Olympik, kterou jsem uměl zahrát na kytaru, byla Krásná neznámá. Doma mám skoro všechno, co kdy vydali. No a samozřejmě nesmím zapomenout na Johna Lennona. Taky si rád poslechnu Kabáty, jejich Koridu mám v telefonu nastavenou jako budík.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Z muzikantů jsou pro mě celoživotními vzory basáci Marco Mendoza, Vladimír Guma Kulhánek, Vašek Havlas a z těch mladších je mým srdečním basákem Vojta Říha, kterého považuji za jednoho z našich nejlepších baskytaristů a který je zároveň i můj kamarád.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Samozřejmě mám zkušenosti z minulého režimu s Veřejnou bezpečností. Tomu se tehdy z bigbíťáků vyhnul málokdo. Vzpomínám na příhodu, když jsme s Gradací a Viktorem Sodomou po jedné zkoušce seděli na Žofíně, přijeli tam policajti a kontrolovali nám občanky. Na otázku: vy nepracujete?, jsem jim odpověděl: ne, já už mám všechno hotový. Moc nadšení nebyli.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Muzice jsem propadl ve čtrnácti. V tehdejším nymburském Nároďáku jsme s Láďou Velechovským a Petrem Říhou hráli v malém sále na skautském večírku a vedle na velkém sále měla zvukovku místní kapela The Slippers. To byl den, kdy mi muzika učarovala. S Láďou a Petrem jsme pak založili moji první kapelu Black Monks.

Ota KouříkZdroj: Deník / Miroslav Jilemnický

Jana Křížová