Předchozí
1 z 8
Další

Jakub Cink dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina

Jakub Cink prošel řadou regionálních týmů hrajících divizi. Působil dlouho v Kolíně, pak v Kutné Hoře, nebo Litoli. Zahrál si za Čáslav, Lomnici nad Popelkou nebo s Tomášem Řepkou za Hvozdnici. Ze svých štací má rozhodně na co vzpomínat. „Co se týče zkušeností, tak nejvíce jsem asi získal v Čáslavi, kde jsem měl možnost být půl roku v kádru druholigového A mužstva, se kterým jsem jezdil na utkání a viděl na vlastní oči, jaký mají život profesionální hráči. A poté v Kolíně v A mužích po boku s Davidem Čižinským, kde byla radost sledovat jeho zapálení při každém tréninku i pomalu na konci jeho kariéry, které jsem si pak vzal do dalších klubů. Do brány, co se týče těchto divizních mužstev, jsem se asi nejvíc dostal v Litoli, kde bylo vše založeno na výborné partě a kde jsem dostal asi nejvýraznější prostor v divizi.“

Jakub Cink dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Fotbal byl pro něj od malička jasná volba. „Je to tak. Už odmalička, kdy jsme si každý den s klukama hned po škole chodili za barák zakopat a domů jsme se vraceli až pomalu za tmy. Dlouho jsem měl fotbalu plnou hlavu a možná do svých osmnácti let jsem si neuměl ani představit, že bych fotbal nehrál. Oficiálně jsem začínal na vesničce v klubu TJ Zbýšov na Kutnohorsku, kde bylo ovšem pouze jedno dětské družstvo, a to starší žáci a mě bylo asi osm let.“

Jakub Cink dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Od malička fandí Spartě. A odtud byl jeho hlavní vzor. „Od malička fandím Spartě a jen jí, i kdyby se hrály kuličky, tak vždy a jen Spartě. Jiné kluby mě v Česku prakticky nezajímají a tudíž byla logicky vždy můj vzor sparťanská legenda Jaromír Blažek. Velká persona a osobnost, která si mě získala hlavně svým efektivním stylem chytání.“

Jakub Cink (vpravo) dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Jako jedenáctiletý klučík přestoupil do FK Kolín, kde jste strávil několik sezon. „Když jsem přišel do Kolína z vesnického fotbalu, byl to pro mě velký rozdíl v kvalitě asi všeho, ať je to kvalita areálu, který je v Kolíně nadstandardní, tak kvalita vedení tréninků, spoluhráčů… V Kolíně mě jako první trénoval v mladších žácích pan Hadrovský, myslím že svou povahou ideální trenér k mládeži, což dokazuje už mnoho let, a především musím zmínit trenéra brankařů pana Černého, v té době důsledný trenér s autoritou, který zároveň uměl i pochválit. Jestli jsem se, co se týče chytání, něco naučil, tak ani Hauzr v Liberci, ani Podhajský v Hradci Králové, ale právě pan Černý mě naučil devadesát procent všeho a dal mi skvělé základy.“

Jakub Cink (druhý zleva) dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Pak přišel přesun do prvoligového klubu Slovan Liberec. „Když za mnou přišli na trénink zástupci Slovanu Liberec, byl to velký šok, na který asi nikdy nezapomenu. Stál jsem před rozhodnutím udělat krok do úplného neznáma, odejít na internát a svoji rodinu vidět prakticky čtyřikrát za měsíc vždy na jeden den o víkendu, když zrovna nebyl zápas. Pomalu přijít o kamarády a přítelkyni, ale pro mě to byla šance, kterou jsem nemohl odmítnout, a rozhodl jsem se tedy rozloučit a přestoupit do města, kde jsem nikoho neznal. A jelikož jsem byl ještě na základní škole, musel jsem ještě základní školu dochodit v Liberci. Každopádně ihned po příjezdu do Liberce jsem byl jak malý Jarda, když jsme lístky podepisovali na hlavním stadionu v hlavní tribuně, týden jsem z toho nespal (smích) a pak prakticky vše co se dělo bylo pro mě mistrovství světa.“

Jakub Cink (vpravo) dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Po Liberci zamířil do Hradce Králové. „Po dvou letech v Liberci jsem se rozhodl přijmout nabídku do staršího dorostu Hradce Králové, kde hrál A dorost dorosteneckou extraligu, kde jsem ovšem pomalu, jak jsem se začal blížit k maturitě, začal zjišťovat, jak náročné pro mě je skloubit každodenní trénink ve vysoké intenzitě, mumraj na internátu a ještě školu.“

Jakub Cink (vlevo) dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

Jako hodně mladý ale na fotbal coby aktivní brankář zanevřel. „V pouhých čtyřiadvaceti letech jsem se rozhodl trochu přeorientovat směr a s fotbalem skončit. Nebylo to pro mě určitě jednoduché rozhodnutí, ale fotbal mi začal víc brát, než dávat, začal jsem si uvědomovat, kolik času a co vše jsem fotbalu podřídil a co z toho ve výsledku mám. Mimo jiné jsem začal zjišťovat, že je to tak trochu bublina, ve které profi hráči v Česku žijí, kde si myslíte, jak se nemáte skvěle a jaká nejste hvězda a pak vlastně ve třiceti pěti letech, když nehrajete ve Spartě, Slavii a nebo možná v Plzni, zjistíte, že naspořit nebylo z platů možné nic a že můžete jít rovnou do práce.“

Jakub Cink dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka

'Sportem' číslo jedna se pro něj stala rodina. „Určitě mému rozhodnutí napomohlo i to, že jsem se jednoduše neprosadil v mužském fotbale, tak jak bych si já představoval, a především to, že se mi narodila malá dcerka a já zjistil, co v životě je hlavně důležité. Nejsem ten typ chlapa, který by chodil každý den dopoledne do práce, pak rychle na trénink a s rodinou byl maximálně po večerech a o víkendu, když se zrovna nehraje zápas. Ovšem můžu říct, že teď se opravdu cítím šťastně a nic mi nechybí. Na fotbal jsem ale rozhodně nezanevřel a dál sleduji každý víkend výsledky napříč soutěžemi.

Jakub Cink dal fotbalu sbohem hodně mladý. Přednost dostala rodina.Zdroj: archiv Jakuba Cinka