Předchozí
1 z 7
Další

Miroslav Jisl: Chci postavit sochu z pružin a rozpohybovat ji  

Narodil jsem se 20. května 1988 v Nymburce, kde žiji. Vystudoval místní gymnázium, v Pardubicích humanitní studia (pedagogiku a sociální antropologii). Jsem bakalář. Mimo to, že jsem věčný student, píšu básně, skládám písně. Vážím si vůbec té možnosti tvořit. Sbírám zvláštní druhy hub a různé pružiny. Z nich postavím sochu, kterou chci rozpohybovat.

Psát jsem začal na gymplu, spíš ale ze srandy. Když jsem jezdil na vysokou do Pardubic, dost jsem psal ve vlaku. To se mi daří dodneška. Je tam klid, čas. Je to i možnost, jak se přeladit z životního koloběhu. Nemusím nutně něco nového psát, často upravuju, dopisuju. Ještě jsem nic nevydal, ale mám materiál minimálně na jednu sbírku.

Psát jsem začal na gymplu, spíš ale ze srandy. Když jsem jezdil na vysokou do Pardubic, dost jsem psal ve vlaku. To se mi daří dodneška. Je tam klid, čas. Je to i možnost, jak se přeladit z životního koloběhu. Nemusím nutně něco nového psát, často upravuj

O některých básních jsem původně nepřemýšlel jako o písních. Najednou mi přišlo dobré ten text zhudebnit. Některé básně jsem psal s melodií v hlavě, záměrně jsem tak veršoval, frázoval. Že bych přímo napsal písničku, to je vzácnější. Třeba Šibeničky, to byl spontánní nápad. Nacházel jsem se v trochu pochmurnější fázi života. Je to nový příběh o podobenství.

O některých básních jsem původně nepřemýšlel jako o písních. Najednou mi přišlo dobré ten text zhudebnit. Některé básně jsem psal s melodií v hlavě, záměrně jsem tak veršoval, frázoval. Že bych přímo napsal písničku, to je vzácnější. Třeba Šibeničky, to b

Moje první básnické a fotografické dílo je nástěnný kalendář. Na každý měsíc je tam nějaké čtyřverší doplněné fotografií kafe. Fotil jsem hladinku čerstvě uvařeného kafe, vždycky se mi tam, aniž bych o to nějak usiloval, objevili různí smajlíci. Kalendář jsem nechal vytisknout jako limitovanou řadu 8 výtisků. Všechny jsem je věnoval jako dárek k Vánocům.

Moje první básnické a fotografické dílo je nástěnný kalendář. Na každý měsíc je tam nějaké čtyřverší doplněné fotografií kafe. Fotil jsem hladinku čerstvě uvařeného kafe, vždycky se mi tam, aniž bych o to nějak usiloval, objevily různí smajlíci. Kalendář

Obrovské kouzlo má platanová alej na Ostrově v Nymburce. Máme tady zajímavou alej tureckých lísek, která je raritou. Pak mě zajímalo přemýšlet o nových, zatím neexistujících alejích. Líbila by se mi vedle kruháku na Mladou Boleslav, to by bylo stromořadí. Myslel jsem na buky, duby, které něco vydrží. Krásná zapomenutá alej je V Lodici, to je stará jasanová alej, která navazuje na alej topolů.

Obsovské kouzlo má platanová alej na Ostrově v Nymburce. Máme tady zajímavou alej tureckých lísek, která je raritou. Pak mě zajímalo přemýšlet o nových, zatím neexistujících alejích. Líbila by se mi vedle kruháku na Mladou Boleslav, to by bylo stromořadí.

Kolikrát šel člověk do lesa a přišel s prázdnou, přitom tam rostlo takových hub. Pomohl mi výborný atlas hub, z něho jsem se začal učit sbírat nějaké nové druhy. Třeba hlívu ústřičnou, sírovec nebo pstřeň dubový. Ten je červený jako hovězí, upravuju ho jako maso.

Kolikrát šel člověk do lesa a přišel s prázdnou, přitom tam rostlo takových hub. Pomohl mi výborný atlas hub, z něho jsem se začal učit sbírat nějaké nové druhy. Třeba hlívu ústřičnou, sírovec nebo pstřeň dubový. Ten je červený jako hovězí, upravuju ho ja

Můj nejoblíbenější strom je jednoznačně tis, je to jediný jehličnan, který nemá pryskyřici. Dožívá se astronomického věku, je odolný, zároveň symbolem regenerace, znovuzrození. Je tady od Keltů. V Poděbradech za obchoďákem Albert (dříve Růžový slon) je památný tis. Na Loučeni jsem objevil na tisu takzvaný čarověník. Dokonce je po mně tato odrůda tisu pojmenovaná jako Taxus Baccata Jisl.

Můj nejoblíbenější strom je jednoznačně tis, je to jediný jehličnan, který nemá pryskyřici. Dožívá se astronomického věku, je odolný, zároveň symbolem regenerace, znovuzrození. Je tady od Keltů. V Poděbradech za obchoďákem Albert (dříve Růžový slon) je pa

Mám sbírku kamenů, chodím po okolí a třeba Českém ráji, je tu hodně achátů. Také sbírku různých dřev, starožitností. Prostě často divné věci, co nikdo nechce, to já sbírám (smích). Schraňuji pružiny. Od propisky až po péro z osobního auta. Z těch pružin chci sestavit plastiku, která by měla být pohyblivá. Ještě jich ale nemám dostatek.

Mám sbírku kamenů, chodím po okolí a třeba Českém ráji, je tu hodně achátů. Také sbírku různých dřev, starožitností. Prostě často divné věci, co nikdo nechce, to já sbírám (smích). Schraňuji pružiny. Od propisky až po péro z osobního auta. Z těch pružin c