Předchozí
1 z 6
Další

Markéta Šťastná: S dětmi život víc žiji, víc prožívám a víc si uvědomuji

Narodila jsem se 5. května 1988 ve Vansdorfu, vystudovala jsem Evropskou obchodní akademii v Děčíně a můj první job a první reálný kontakt s anglickým jazykem byl na pozici obchodní zástupkyně pro zahraničí v prodeji nožů. Uvědomila jsem si, že se chci více věnovat jazyku a také mě ve škole nejvíc bavily výchovy (hudební, výtvarná, tělesná) a chtěla jsem pracovat s dětmi, ne v obchodním prostředí po vzoru rodičů. A tak jsem vystudovala pedagogiku na vysoké škole v Ústí nad Labem.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová

Na vysoké jsem si částečně splnila i sen cestovat na stážích v Norsku, Irsku, Švýcarsku, také jako aupair. V Norsku mě překvapilo, jak do výuky malých dětí zařazují riskantní činnosti, jako práci s pilou, nožem, lezení po stěnách. Jako učitelka prvního stupně jsem začala učit na česko-kanadské škole v Praze. Vtipné bylo, že hned v první školní den a můj první den v práci s prvňáčky nás přijela natočit Gábina Partyšová do Snídaně s Novou, což nás trochu zaskočilo.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová

Po třech letech se mi narodila prvorozená dcera a já začala v jejích čtyřech měsících učit zase angličtinu jedno odpoledne v týdnu v jazykové škole Rybička. Tam jsem dojížděla ještě z Poděbrad, kam jsme se s už čtyřčlennou rodinou a psem Antonínem vloni přestěhovali. A od letošního září zase učím angličtinu v Mateřském centru Poděbrady. Jsem ráda, že díky mateřskému centru můžu zůstat u toho, co mě baví.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová

Poděbrady na mě působí jako malá Praha: žijí tu příjemní, otevření lidé a zároveň je tu všechno blízko. Seznámila jsem se tady na dětských hřištích s několika podobně smýšlejícími rodiči, takže v tomto krásném městě máme i kamarády, partu. Shodli jsme se na tom, že jsme si s příchodem vlastních dětí začali více uvědomovat, co říkáme a co děláme v běžných činnostech, jak se k dětem chováme v každodenní rutině. Nazvala bych to zvědomělým myšlením.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová

Jako učitelka můžu porovnat, že jsem se dřív k dětem, které jsem měla vždy ráda, chovala více autoritativně. Ano, byli jsme tak vychovávaní. Dnes se snažím být dětem více partnerem, chovat se k nim s větším respektem. Vypozorovala jsem, že dítě nedělá něco jen tak naschvál, vždy má jeho chování svou příčinu, jen si musíme dát trochu práce, vnímat, otevřít oči a najít ji a pak s ní můžeme pracovat, dítě lépe pochopit. Sama mám potom pocit, že s dětmi víc žiji, víc prožívám.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová

V poděbradském mateřském centru vedu kroužek angličtiny pro děti od tří let a starší každé pondělní odpoledne. Hrajeme si a učíme se téměř výhradně v angličtině ve skupinkách podle věku. Ve výuce používám třeba metodu TPR (Total Physical Response), hodně hudby, hraji na kytaru, děti na nástroje, zpíváme, hýbeme se. Rytmizací slov si lépe pamatujeme.

Lidé odvedle: Markéta Šťastná.Zdroj: DENÍK/Olga Vendlová