Předchozí
1 z 6
Další

Kateřina Vaněčková: Chtěla jsem být novinářka, ale pak mě zlákalo divadlo

Jsem Poděbraďačka narozená v únoru 1996, vystudovala jsem zdejší gymnázium, protože jsem chtěla být novinářka, ale pak mě zlákalo divadlo, a protože na herečku nemám potřebný talent, chytla jsem se u teorie, kritiky a dějin divadla. Bakaláře jsem získala v Brně na Masarykově univerzitě a na magisterské studium se přesunula do Prahy na DAMU. Svůj volný čas trávím většinou jako členka Divadelního spolku Jiří, kde hraji, nově režíruji a pomáhám s organizací. Jinak mám ráda historii, dlouhé procházky přírodou a četbu, když na ni zbude čas.

Káťa Vaněčková.Zdroj: Foto Gabriella

Aktuálně nejvíc žiji hlavně divadlem. Poprvé režíruji, jde o pohádkovou baladu, kterou uvedeme na poděbradském ostrově a je kolem toho šíleného zařizování. Také hraji v kamarádčinných režisérských klauzurách na DAMU, které stále zkoušíme. Zároveň začínají letošní historické vycházky po Poděbradech, kde provázím jako bílá paní. Těm samozřejmě předchází generálka a letos výjimečně i neveřejné vystoupení na objednávku. Sešlo se toho teď opravdu hodně.

Diverzanti: Včera/dnes/zítra.Zdroj: archiv Diverzanti

Jak je asi patrné, dlouhodobě mne naplňuje právě divadlo a všechno kolem něj. Baví mě o něm přemýšlet, zdokonalovat ho, protože pořád s něčím nejsem spokojená. Ale ráda si i v něčem zahraji, teď zkouším režírovat a celkově víc tíhnu k té praktičtější stránce než k teorii. Pak mě také velmi naplňuje provázení, letos druhým rokem dojíždím na Kačinu a ráda se probírám historií, zjišťuji stále něco nového a pak to důležitě předávám dál.

DS Jiří: Kladivo na čarodějnice.Zdroj: archiv DS Jiří

Novinařina versus divadlo? Mám ráda oboje, ale novinařinu teď hodně zanedbávám. Do školy toho musím psát tolik, že jsem pak ráda za neintelektuální chvilku bez počítače a na články z poděbradského dění moc nezbývá čas a teď se zrušením Poděbradských novin už není bohužel ani místo, což mě moc mrzí. Píšu pro školní časopis Hybris. A každý rok se těším na náš FEMAD (Festival mladého amatérského divadla), kde vedu redakci plnou úžasných lidí, a to se pak k novinařině zase na chvíli ráda vrátím.

V aktuální hře Radúz a Mahulena (vpravo) s kolegyní Karolínou Liškovou.Zdroj: archiv DS Jiří

Když si potřebuji odpočinout od přemýšlení, utíkám k praktickým, rukodělným činnostem. Už jsem vyzkoušela snad všechno možné od vyšívání kytiček po tvoření vlastní kosmetiky, ale nejvíc mě baví maskéřina a vlásenkářství, ve kterých se opět obloukem vracím k divadlu. Navštěvuji jeden kurz a i do budoucna bych se tomu ráda věnovala ať už profesionálně či ne.

Maskéřina.Zdroj: archiv Kateřiny Vaněčkové

V Poděbradech mám svůj domov, rodinu a přátele, ale stále pendluji do Prahy, kde mám školu a zase jiné aktivity. Působím v DS Jiří (Poděbrady), Diverzanti (Brno), Spojivka (Praha). Z budoucna se na mě docela nehezky šklebí státnice a po nich velká černá díra, do které musí spadnout asi každý absolvent. Čili můj život zatím končí příštím lednem a co bude dál, to je velká otázka.

DiverzantiZdroj: archiv Diverzanti