Před čtyřmi lety květnu 2012 byla odhalena na domě číslo popisné 151 v Eliščině třídě 
v Nymburce pamětní deska tomuto skvělému umělci. V domě, který tehdy stál na tomto místě, se totiž 8. května 1922 Miroslav Macháček narodil. Desku odhalila jeho dcera, herečka Kateřina Macháčková.

Narodil se v rodině vášnivých divadelních ochotníků, členů nymburského divadelního spolku Hálek. Už jako dvouletý hošík stál na jevišti nymburského divadla. Na podzim roku 1924 hrál nejmenšího černouška v družině krále Alamira ve Strakonickém dudákovi. Vyučil se 
v továrně Avia leteckým mechanikem.

Ve čtyřicátých letech 20. století byl v Nymburce členem vokálního kvarteta swingové kapely Melody Club. Zde se uplatnil jako zpěvák i konferenciér. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval tři roky herectví. K jeho profesorům patřil Zdeněk Štěpánek, Miloš Nedbal, Karel Höger nebo Ladislav Pešek. Po absolutoriu v roce 1948 nastoupil do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích a v roce 1950 odešel do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze.

Po roce 1969 měl Macháček vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce svého života. V roce 1975 přednesl v Národním divadle kritický referát.
Známé jsou jeho role ve filmech Skalpel, prosím, Vlčí bouda či Dobří holubi se vracejí.

K Nymburku měl Macháček vždy pozitivní vazbu. „Láska k Nymburku mě neopustila po celý život. Miloval jsem procházky po starém městě i k Labi na Ostrov," píše ve svých pamětech herec a režisér Miroslav Macháček. „Chodil jsem na ryby k Labi 
a při místních jarmarcích jsem na sobě nosil válec s reklamou firmy Baťa."