70. výročí od konce války. Vzpomínání na místní oběti, ale i slavné generály. Kladení věnců na hřbitově, u památníků i na zámeckém nádvoří. Proslovy vzácných hostů.

Tak vypadala středa 
22. dubna v lázeňském městě. Vedení radnice si tento den vybralo jako symbolický pro připomínku faktu, že v této části Evropy už sedm desetiletí národy neznají žádný válečný konflikt. Oslavy a pietní akce to byly důstojné a pečlivě připravené.

Věnce generálům 
i rudoarmějcům

Oficiální program začal v půl desáté dopoledne na hřbitově v Kluku. Celý den moderoval někdejší televizní hlasatel Alexander Hemala a pietním akcím to dodalo grácie a lesku. S úvodním proslovem vystoupil starosta Ladislav Langr. Ten mimo jiné přivítal zástupce vítězných mocností, takto tajemníků americké 
a ruské ambasády. Později se k oslavám připojil i zástupce Izraele. Připomněl také fakt, že na poděbradském hřbitově jsou uloženy ostatky 29 sovětských vojáků, kteří v tomto městě na konci války zahynuli. Ovšem nikoliv v přímých bojích, ale na následky zranění, které utržily už dříve.

Zmínil i smutný osud místního válečného starosty a ještě tragičtější vzpomínku na dobového místostarostu, který se konce války nedočkal. „Je třeba také připomenout deportaci celé židovské komunity, z níž nezůstal v našem městě ani jeden člověk," řekl starosta Langr. Jednalo se o 216 lidí. Konstatoval také fakt, že druhou světovou válku nepřežilo celkem 300 obyvatel města.

Pozdrav pronesla také senátorka Emílie Třísková. 
„V ohrožení byla fyzická existence našeho národa," řekla mimo jiné.

Pak se přistoupilo ke kladení věnců a kytic. U těchto obřadů pomáhala čestná stráž ze Školního policejního střediska v Sadské. Kromě pomníku zmíněných rudoarmějců se slavnostní průvod zastavil u hrobů pohřbených hrdinů obou válek a generálů.

Pamětní deska generálu Bláhovi

Ze hřbitova se účastníci piety přesunuli na Riegrovo náměstí, kde už čekaly stovky lidí, především žáků místních škol. Na budově dnešní České spořitelny byla připravena pamětní deska generálu Františku Bláhovi. Tento statečný muž se narodil v domě, který stával na místě dnešní spořitelny. Zasvěceně o něm promluvil největší český odborník na dějiny druhé světové války plukovník Eduard Stehlík. O generálu Františku Bláhovi naleznete zásadní informace na jiném místě této strany.

Po odhalení desky a položení květin a věnců se mohutný průvod vydal jen o pár desítek metrů dál. K památníku Karla Hampla, poslední poděbradské oběti druhé světové války. Ten byl zastřelen 9. května 1945 při hlídkování v ulicích, když jej míjel německý tank, ovšem zákeřně označený bílou vlajkou. Dvaadvacetiletý poděbradský skaut byl na místě mrtev.

Poslední zastávka byla naplánována na prvním nádvoří zámku, kde se k čestným hostům připojil také hejtman Miloš Petera.

Na tomto místě hlavně mladší obecenstvo zaujal zástupce americké ambasády, který byl vyzván ke krátkému projevu s tlumočnicí. Ta se však nedostavila, proto přečetl svoji řeč nedokonalou, ale srozumitelnou češtinou. 
„V této části světa neznáme válku 70 let. V jiných částech Evropy jsou však i nyní porušovány mezinárodní dohody 
a smlouvy a bojuje se tam. Je třeba se tomu postavit, abychom se jednou nedočkali bojů i v této části Evropy," uvedl politický tajemník americké ambasády. V podobném duchu se vyjádřila 
i poslankyně Helena Langšádlová.

Pietní akce pokračovaly 
i odpoledne. V divadle Na Kovárně diskutovali studenti 
s představiteli veřejného života na téma 70 let od konce války. Památku židovských obětí z Poděbrad si připomněli také u bývalé židovské synagogy. V kostele Českobratrské církve evangelické se uskutečnila vernisáž obrazů výtvarnice Jany Dubové, která jako číslo 60848 přežila koncentrační tábor v Osvětimi.

KDO BYL GENERÁL FRANTIŠEK BLÁHA

Generál František Bláha (1886 – 1945), poděbradský rodák, původně legionář Československého vojska na Rusi, který se nesmířil s okupací Československa a pro vlast a národ vykonal práci, jakou za celou dobu německé okupace vykonal málokterý vysoký československý důstojník. Během německé okupace se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa a osobně organizoval rozsáhlou konspirační síť bývalých příslušníků československé armády. Vytvořil akceschopnou organizaci, čítající 56 tisíc mužů. Statečný důstojník se stal v červnu roku 1944 vrchním velitelem Obrany národa a připravoval své vojáky k ozbrojenému povstání 
v součinnosti s postupem spojeneckých armád. Na podzim roku 1944 gestapo rozkrylo část ilegální organizace a 17. listopadu byl generál Bláha zatčen a po řadě brutálních výslechů internován v Malé pevnosti Terezín, kde zemřel 21. května 1945 na epidemii skvrnitého tyfu.