Od časného sobotního rána jsem na internetu hledal, kdy se přibližně očekává příjezd hlavní kolony motorek do Poděbrad.

Jelikož jsem mířil na otevření motorkářské sezony přibližně pošesté, vím, že vždycky se stroje objevily kolem poledne. Ale znáte to. Letos se rozhodnou jinak a budou tam už v deset, říkal jsem si a vytrvale hledal. Nakonec jsem našel jen odkaz pardubické odnože harlejářů, kteří 
z domoviny vyráželi právě 
v deset, takže zhruba polední příjezd do Poděbrad souhlasil.

Jak se dalo předpokládat, zaparkovat poblíž centra bylo už v 11 hodin téměř nemožné. Parkující kolona začínala při příjezdu od Nymburka už 
u odbočky k zimnímu stadionu. Směrem k náměstí mířily skupinky lidí, často rodiny 
s dětmi. Pro ty malé je příjezd motorek s tradičním troubením, máváním a doprovodnými majáky policie obrovská show. Ale přiznejme si, nejen pro ty malé.

Vmáčknout se do mnohasethlavého davu přímo na křižovatce v centru Jiřího náměstí se zvládnout dalo. Policisté chvílemi regulovali řídnoucí provoz a chodce, kterých po plnícím se náměstí korzovaly desítky.

Ještě před uzavřením příjezdu od Nymburka přijeli právě po této silnici recesisté. Babetám a pionýrům jejich majitelé pěkně protúrovali motory, hrdě zdravili davy kolem silnice a užívali si své chvilky slávy. Pak už policisté natáhli pásku před odbočením na Nymburk a napětí začalo stoupat.

Vcelku pochopitelně měli rozpačité výrazy ve tváři šoféři aut, kteří ještě stihli projet náměstím před úplným uzavřením provozu. Uvítací výbory kolem silnice evidentně nečekali. A pak už to přišlo.

Zdálky byla slyšet policejní siréna a všichni si mohli krky vykroutit, aby zahlédli první nablýskané stroje. První ruce diváků i přijíždějících motorkářů se zvedly na pozdrav. Ze silnice se rozeznělo několik klaksonů, diváci odpovídali blýskáním foťáků a telefony nahrávajícími videa z příjezdu.

Průjezd kolony trval asi pět minut. Oproti předchozím ročníkům se zdála kratší. Také vyrovnané stroje na kolonádě nestály až dolů k nádraží, ale přehlídka končila těsně pod Libenským domem. „Prý jich ani z Prahy, ani z Hradce nepřijelo tolik, jako loni," potvrzoval mi jeden z místních dojem, že loňského počtu 3 tisíců kusů motorek letošní kolona nedosáhla.

I tak však bylo co obdivovat. Rozruch budil hned u hotelu G-Rex zaparkovaný harlej s přívěsem, na němž byl dovedně připoutaný ne zrovna malý soudek. Podle nápisu měl obsahovat whiskey, ale kdoví, co uvnitř bylo. Vedle harlejů stály klasické silniční mohutné stroje. K vidění byly i tříkolky a čtyřkolky. Své místo si vydobyla i skupina historických veteránů.

Divoké počasí předchozích dnů se alespoň na tyto hodiny trochu uklidnilo a na otevřeném kamionu zaparkovaném u květinových hodin už zkoušela kapela. Motorkáři v kožených oblecích obsadili stánky s občerstvením. Při cestě jim zřetelně vyhládlo. Někteří se viděli v Poděbradech znovu až po roce. Upřímná objetí a vyprávění o prožitém roce. Tatínkové synkům vysvětlovali, že to lesklé jsou nádrže a proč tam jsou. Kolonáda byla plná lidských mravenců. Neinformovaný pilot prolétávajícího malého letounu mohl mít dojem, že v Poděbradech se koná revoluční demonstrace.

Ale to jen motorkáři po sedmnácté takto vítali jaro.