Kapela snese i nálepku zábavová, přehrávající rockovější pecky převážně z domácí scény, ale v její dramaturgii se objevuje i pět autorských písní. Sympatická je tu snaha skládat vlastní tvorbu. „Přišel jsem do kapely v roce 1997, vlastně po dvou letech od vzniku. S některými členy jsem se seznámil v tanečních rok předtím. Druhé klávesy zhutnily zvuk, zpíval jsem vokály,“ zabloudil do svého rockového učňáku Keith. Tady stráví nakonec necelé dvě sezóny, posilněn „zuškou“, kde studoval u Dagmar Ryšavé sedm let klavír a ještě zvlášť tři roky zpěv. Astro je už tehdy téměř rodinná nebo ještě lépe sourozenecká kapela. Tvoří ji totiž od začátku dva sourozenecké páry: Ladislav Pech – baskytara a Blanka Pechová – klávesy, zpěv a Pavlína Žabová – kytara, zpěv a Petr Žaba – bicí. K nim přichází vlastně tak trochu „cizinec“ Radim. A aby toho nebylo málo, sourozenecké páry se prohází a z toho nám vyjdou dva páry milenecké. Ladislav dnes žije s Pavlínou a Blanka s Petrem. Nejen láska k hudbě je svedla takhle dohromady.

V původní tvorbě se odráží Radimovo rebelantství ještě ani ne dvacetiletého mladíka, dovršené nářezovou až punkovou písní Hymna flákačů: /Stále všem kecám do života/Nestarám se vůbec o sebe/Makat jééé/No to ještě tak/. Blanka má na svědomí křehkou plouživou skladbu Co dál?, kde se o text podělí s Radimem. Z coverů hraje Astro například písně Olympicu nebo Ivana Hlase, ze zahraničních R.E.M. – Losing My Religion nebo Guns N´ Roses – jejich upravenou verzi Dylanova hitu Knocking on Heavens Door.

Koncertně se objeví v nymburské hospodě U Huličků, ve Zvěřínku nebo na letním parketu v Kamenném Zboží. „Asi za největší úspěch považuju koncerty v Křinci a někde u Jičína na zábavách úspěšného Chaosu. Zahráli jsme i jakýsi výchovný koncert v tělocvičně základní školy na sídlišti v Nymburce. Dopoledne jsme pro osmé a deváté ročníky přehráli náš i převzatý repertoár,“ pochlubil se Radim.

Astro ještě asi dva roky funguje a zkouší u Petra v přízemí rodinného domku. To už ale Radim přesedlal do vlastní rodinné kapely K-Music. Kapelníka mu tu dělá jeho otec Stanislav Keith, Zbyšek Erban (ex Chaos) hraje na saxofon, kytaru a zpívá a v současné době s nimi sólově zpívá Lenka Peldová. Radim ovládá klávesový syntezátor, někdy drnká na kytaru a také zpívá. „Hrajeme všechno od Vlacha po Bacha, ale i jednu mou starší píseň Na křídlech andělů,“ připomene muzikant.

Keith vystupuje v uměleckém životě ještě v dalších rolích. Šéfuje a hraje v mladém Divadle hudby při nymburském kulturním středisku a ještě stíhá roli Dje. „Nepovažuju se hlavně za dýdžeje, stejně jako se nepovažuju především za hudebníka nebo herce.“ Sám režíruje muzikál Kdyby tisíc klarinetů, podílí se na hudebních podkladech Noci na Karlštejně nebo premiérové hře Divadla hudby s názvem Cindy. Nyní chystá spolu s kolegou Jiřím Vetešníkem Mafiánskou komedii. Jako dýdžej pouští v lyském klubu Calypsso nebo místním Dělnickém domě. Tady hraje v duu s Michalem Janštou, zvaným Mika, diskotéku od šedesátých let až po současnost, pojmenovanou Ficzák.

Dnes Keith připravuje autorské cédéčko šansonů. Na něm se představí v komorní podobě jen za doprovodu klavíru. „Tak nějak se obloukem vracím na začátek. Jsou to spíš pomalejší, nostalgičtější věci. Vyzkoušel jsem si pár takových jako třeba Nevěřím na nedávném setkání Zrcadlení duší v penzionu Panorama,“ uvedl o své horké aktivitě šansoniér.


Kontakt:
Radim Keith – 603 753 478
www.keith.xf.cz,
www.divadlohudby.wz.cz