Jak to tedy vypadá s festivalem Nymburský jazzyk?

Tak ten jsem vzkřísil z mrtvých a první koncert bude v pátek 13. července v kavárně U Tanečnice v Nymburce. Zahraje ekvádorská zpěvačka a klávesistka Andrea Ruil s českou kapelou Folhinha Band. Další koncerty budou následovat v průběhu celého roku na různých místech v Nymburce.

Využiješ dvora před kavárnou?

Když bude hezky, chtěl bych to udělat venku. Tam, kde se teď hraje petangue. Je jen potřeba tam vybudovat menší pódium. Aby produkce nerušila, rád bych skončil do 22 hodin. Pokud nám nebude přát počasí, koncert se odehraje v klubu.

Můžeš Andreu blíže čtenářum představit?
Poznal ji baskytarista Filip Spálený, když byl s Milanem Svobodou Quartetem v Mexiku na turné. Je z Ekvádoru. Před rokem sem přijela a nazkoušeli koncert. Už loni hráli U Tanečnice. Andrea skládá své autorské písně, hraje na klávesy a různá chrastítka. Spálený loni zařídil dvouměsíční turné. Natočili také desku.

Na jakou hudbu se máme těšit?

Hlavně na latinsko – americké rytmy jako je chacha nebo samba. I trochu jazzu je v její hudbě slyšet. Funguje dobře na tancování. Spousta lidí se na ni v Nymburce těší.

Co chystáš za další koncerty?

Ondru Pivce, který hraje na hammondky a má svůj kvartet. Měli by tu zahrát v rámci Nymburského Jazzyka 11. srpna. Jmenují se Organic Quartet. Dostali v loňském roce cenu Anděla za nejlepší jazzovou desku.

Quartet by hrál kde?

To ještě nemám ujasněné, uvidím, jak bude fungovat první koncert. Napadlo mě využít i prostor před pizzerií Butrint na Zálabí, kde už se také hrálo. Zkusil bych pro větší akce i kulturák. Třeba v případě, kdyby se mi sem podařilo přitáhnout slovenské Mango Molas. Přemýšlel jsem uspořádat v souvislosti s jejich koncertem i takovou karibskou kalbičku někde u Labe.

Kdo je vlastně pořadatelem Jazzyka?

Má to pod svou hlavičkou Městské kulturní středisko a já mám v tuto chvíli jejich plnou důvěru. Garantují mi, že to zaplatí a já musím vybírat interprety tak, abychom neprodělali a neskončili s celoročním festivalem dřív, než bychom chtěli.

Bude mít roční nepřetržitý Jazzyk nějaký vrchol?

Nechám se sám překvapit, jak dopadnou první dva koncerty. Žádná jazzová kapela u nás není tak známá, aby se lidi zbláznili a šli na ni v hromadném počtu. Spíš by to byly komornější koncerty. Z pianistů tu znají lidi Viklického a Svobodu a to je všechno. Než na jména, chci lidi nalákat na samotnou akci Nymburský Jazzyk. Ta by měla být zárukou kvality.

Rozumím tomu dobře, že se nutně jazz hrát nemusí?

Nemusí, styly se hodně dneska prolínají. Ten jazz v názvu festivalu tam nechávám, protože to je zavedená značka. Kdyby bylo v názvu jen jedno zet, asi by to nevadilo.

Objeví se na některém z koncertů někdo z okolí?

Kdybych objevil nějakou kapelu, nebráním se tomu. Zatím tu žádná taková není, která by se hodila na Jazzyk. Skupiny jako PKP nebo Polabská jazzová společnost, které hrály na Jazzyku dříve, už neexistují.

Nedávno jsi po letech rozjel i nymburskou partu Triquetrum. S ní byste nezahráli?

O tom uvažuji. Spojil bych to s koncertem kapely The Hitfakers, což jsou kamarádi, s kterými jsem hrál dříve v Albaccrosu a Doo–Bop. Hrají funk, což je veselá a taneční součást jazzu. Říká se, že tahle hudba pochází z černošského potu.

Můžeš zmínit některé z kapel, které zahrály v minulosti na tomto festivalu?

Několik výtečných koncertů se v kulturním domě povedlo. Ať už třeba Tonya Graves s Blues Bandem Tonyho Smrčky, baskytarový mág Pavel Jakub Ryba, nebo Milan Svoboda Quartet. Mimo tuhle špičku ale vystoupilo i hodně méně známých, ale kvalitních kapel.

Tvoje současnost jsou taneční United Flavour?

Hraju tam dva roky na klávesy a zpívám vokály. Znamená to pro mě obrovskou zkušenost. Nikdy jsem nepracoval s cizinci. Zpěvačka Carmen je ze Španělska, Jay je z Pobřeží Slonoviny, ale žije ve Francii. Jejich mentalita je úplně jiná, každý přemýšlí o muzice jinak. Jay dělá výborný rytmické party a já s klávesistou Splitem to trošku harmonicky korigujeme.

Jak spolu komunikujete?

Většinou anglicky, ale oni česky umí. Třeba s Jeyem se bavíme tak, že on na mě mluví anglicky a já na něj česky. Rozumíme si.

Nedávno jste křtili debutovou desku. Jaké to bylo?

Je to tak, bylo to super. Do Lucerna Music Baru přišlo 900 lidí a navíc jsme se všichni na to hraní těšili. Dlouho jsme před tím nehráli. Když přišla na pódium Carmen, bylo jasné, že to bude celé v pohodě. Atmosféra úplně kvetla. Navíc jsme pozvali hodně hostů. Byl tam Baron Black z francouzského studia, kde jsme to míchali. Dále El Condorsito nebo rapper Hanry D, který s námi normálně vystupuje.

Vydání CD provází ještě bonus. Jaký?

Na cédé Unity je celkem 18 písniček + 4 bonusy. Když si koupíš originál CD, je na něm vyražený speciální kód a přes něj si můžeš stáhnout další tři písničky z webu. Kdo si ještě před vydáním objednal speciální edici, dostane nyní CD, DVD z Lucerna Music baru z loňského roku a ještě jedno CD remixů písně Revolution. Toho využilo asi 600 lidí. Všechno dohromady je vyšlo na 250 korun. Vytiskli jsme pro tento účel speciální složenky. Kdybych je měl všechny vyplňovat, zlomil bych si na tom ruku.

Proč se CD jmenuje Unity?

Jak jsem už naznačil, je mezi námi takové spojenectví. Momentálně běží v rádiích singl My Way. Poslechnout si ho můžou ti, co si naladí Radio Kiss, Relax nebo Radio 1. Jsme nasazováni v různých hitparádách. Klip máme z DVD z Lucerna baru, jmenuje se Que No a je to takové skáčko. V originále má píseň asi deset minut, museli jsme ji sestříhat. Pouštěli ho v Noci s Andělem na České televizi. Teď jsme aktuálně byli ve slovenské televizi v pořadu Metro, což je podobný model pořadu jako Noc.

Kde vás posluchači uvidí a uslyší během léta?

Na hodně festivalech jako je Rock For People v Hradci Králové, na Sázava Festu v Kácově, festivalu Colours Of Ostrava nebo Natruc v Kolíně. Ven se dostaneme na festival ve Wroclavi. Slovenská skupina Mango Molas, s kterou jsme hráli v té slovenské televizi, nám ještě nabídla turné po Slovensku, my jim na oplátku turné tady v Čechách.

Co dělá obnovené Triquetrum?

Dlouho se nic po vydání kazety nedělo, pracoval jsem na svých písních sólově. Nedávno jsem oslovil Honzu Vávru na bicí a Vencu Havlase na basu. Jsme už starší, máme jisté zázemí a nemusíme to dělat pro prachy. Potkal jsem se s oběma muzikanty už před lety v Chaosu. V tomhle složení ale nedocílím původního zvuku. Přemýšlím, že bych použil sequencer a nějaké klapky a kytaru tam dohrál.

Které písně hrajete?

Hrajeme z té jediné desky například Dešťovou a Hma přede mnou hma za mnou. Tu jsme upravili jako sambu. Pak hrajeme texty Jiřího Tepera a radost si děláme třeba Stingem a písní English Man In New York nebo songem Slunce a déšť od Marsyasu. Prostě věci, které mě dlouhodobě baví. Hráli jsme v penzionu Panorama a tam jsem si ujasnil, že to opravdu chci dělat.

Co blízká budoucnost Triquetra?

Chtěli bychom na podzim natočit desku. Zkoušíme u Honzy v jeho studiu, všechno si nahráváme. Vydal bych to pak u Zdeňka Vřešťála, který má malé vydavatelství. Přál bych si, aby mi Honza zpíval vokály a abychom to dotáhli a společně nás to těšilo.

Zmínil si osobnost Zdeňka Vřešťála. Jak došlo ke spolupráci s ním?

Občas zaskakuju za klávesistu v Neřež, kteří doprovázejí Marii Rottrovou. Dvě písničky mám na jeho albu Číslované album. Nahrával jsem i některé další písně. Můj táta mu na jeho sólovku nahrál harmoniku.