Kytara mezi koleny, ostrý pronikavý zpěv přecházející místy do zběsilého křiku, charismatický obrýlený zpěvák, který občas pro zdůraznění naléhavosti používá megafon.

Tak vypadalo sobotní vystoupení pražské screamrockové partičky Loco Loco, které zaujalo nejvíce nejen odbornou porotu, ale také přilákalo na parket asi největší počet skákajících příznivců, kteří se ten večer rozhodli tančit. „To je prostě energie, jen ji krájet,“ poznamenal už během koncertu kapely jeden z porotců Jiří Vetešník.

Šestice kapel, která se dostala do finále, předvedla v sále Dělnického domu to nejlepší, co v nich je. Snad s výjimkou skupiny Black Hill, které se večer vůbec nepodařil a jak poznamenal v závěru moderátor, koledovali si o udělení Zlaté maliny. Tedy obdoby amerického filmového antiOscara.

Na tomto místě je však třeba zdůraznit jednu nepříjemnost: všechna vystoupení znovu jasně ukázala, jak v Nymburce zoufale chybí prostory, kde by podobná akce snesla přísnější měřítka ve zvukové kvalitě. Za akustiku sálu 
v Dělnickém domě nemůže nikdo, ta je zkrátka léta letoucí tragická a i v sobotu večer se často z pódia linula na diváky jen těžko rozpoznatelná zvuková koule. Problémy se soukromým majitelem kulturního domu jsou všeobecně známé, město se zase brání zapůjčit nedávno opravené sály 
v Obecním domě pro podobnou akci, neboť  je zřejmě stále přesvědčeno o tom, že rockeři jsou  chuligáni, kteří rozkopávají záchody, vytrhávají parkety a zakládají při divošských večírcích v sále ohně. Bohužel výsledek těchto okolností je pak odrazem sobotního večera, kdy by si jubilejní 15. ročník celorepublikové muzikantské soutěže, v jehož porotě zasedají tak respektované osobnosti, jako Petr Korál či Bohouš Němec, zasloužil úplně jinou kulisu.

Ale dosti nářků. S akustikou se poprali jak kapely, tak porotci a nakonec i asi zhruba stovka dorazivších fanoušků. Za výraznými Loco Loco skončila na druhém místě kapela Butterfly Kiss, která dorazila až 
z Havířova a jejíž ústřední postavou je zajímavá blonďatá zpěvačka, která kromě vokálních výkonů vytvářela i pozoruhodné klávesové plochy.

Třetí pak skončila skupina Morokweng, která pak zvítězila i v hlasování přítomných diváků. Jednomu z fanoušků její hudební styl připomněl dokonce Metallicu. „Je to zajímavé, většinou nebývá zvykem, aby kapela, která hraje daný večer první, takto uspěla,“ komentoval úspěch Morokwengu předseda odborné komise Petr Korál.

Patnáctý ročník Rock Nymburk skončil. Kapely prokázaly svoje kvality. Otazníky nad dalšími okolnostmi festivalu však zůstávají.

CO JE TO SCREAM ROCK

Složenina odvozená od anglického slova křik charakterizuje vítěze soutěže Rock Nymburk kapelu Loco Loco. Je tedy jasné, že zpěvu, řevu či křiku se věnuje více členů kapely a právě hlasový projev je jedním z nejvýraznějších prvků. Zpěvák dokonce v některých písních používá megafon.  Obecně 
u scream rocku křičené vokály obvykle doprovází tvrdá hudba či punk, které jsou často spojeny s více  hudebními styly, například reegae, blues či rapem.