VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsoviny Ireny Fuchsové: Dva se hádají, třetí pláče

Střední Čechy - Známá spisovatelka a fejetonistka Irena Fuchsová pravidelně přispívá svými každodenními nevšedními postřehy do Deníku.

1.7.2010
SDÍLEJ:

Irena Fuchsová - spisovatelka, fejetonistka.Foto: archiv Ireny Fuchsové

Mám kamarádku Lenku, o generaci starší, a čím jsem starší, tím víc si s ní mám o čem povídat, věřili byste tomu? Potkaly jsme se před třiceti lety v nemocnici, měly jsme postele vedle sebe a přes den, i dlouho do noci, jsme si povídaly. Když nás pustili domů, oběma se nám stýskalo. Sešly jsme se jednou, dvakrát, třikrát, a nakonec se už skoro třicet let scházíme pravidelně, minimálně jednou do měsíce. Potřebujeme se. A je nám spolu dobře.

Lenka krátce po našem seznámení ovdověla. Její manžel byl laskavý, milý a krásný chlap, který ji zbožňoval. Chápala jsem její smutek, i to, že tuhle velikou a nečekanou ztrátu, potřebovala něčím zalepit a stala se, ze dne na den, hlavou rodiny. Respektovanou královnou rodu.

Její dvě děti, syn a dcera, se brzy po smrti otce rozvedli a založili nové rodiny. Totéž udělali i jejich bývalí partneři. Moje děti a tvoje děti bijí naše děti. Přesně takhle to dopadlo i u Lenky, která prožívala problémy a radosti všech rodin, původních i těch nových, naplno, každý den. Řešila situace, o kterých její dětí a jejich noví partneři, ani bývalá snacha a bývalý zeť, neměli ani ponětí. Hledala, často i s mojí pomocí, diplomatickou cestu, jak dosáhnout toho nejlepšího pro svoji velkou rodinu a hlavně pro vnoučata.

Když dárky, tak všem stejné, když šla na maturitní ples prvnímu vnoučeti, musela jít na maturitní plesy všech ostatních, a k tomu taneční, promoce, svatby. Složitě řešila, jak pozvat na rodinnou akci bývalou snachu, jak říct synovi, aby vedl svoji dceru z prvního manželství ke svatebnímu obřadu, jak naznačit jeho druhé manželce, že není dobré, když bude sedět v čele stolu na svatební hostině jeho syna z prvního manželství, a spoustu jiných „maličkostí“, do toho se společně konaly návštěvy hřbitova, společné oslavy narozenin, svátků, výročí svateb, křty, promoce, taneční.

Tohle všechno prožívala její velká rodina společně a vlastně celé dlouhé roky nikdo netušil a netuší, že za rodinnou idylkou je pečlivá, složitá a někdy doslova diplomatická práce Lenky, královny rodu.

Už dávno jsem si zvykla, že při našich setkáních mluví hlavně Lenka. Nevadí mi to. „Jednou napíšu o tvé rodině ságu,“ řekla jsem jí mnohokrát, ale nikdy to neudělám. Vím o její rozvětvené rodině všechno, a když říkám všechno, tak je to pravda. O dětech, o vnucích, pravnucích, zetích, snachách. Vím o všech všechno.

Někdy jsem Lence tu jejich rodinnou pospolitost trošku záviděla. My se nescházíme, také nás není tolik, společně nic neslavíme, nicméně o sobě víme. S bráškou se moc nevidím, ale kdybych cokoli potřebovala, vím, že mi pomůže. I já bych mu pomohla. A on to ví, i když jsme si to nikdy neřekli. Proč bychom si to říkali? To je přece samozřejmé.

Loni před Vánoci jsem přišla k Lence a zhrozila jsem se. Byla bledá, uplakaná. Objala jsem ji a ona mi řekla něco, co mě šokovalo. Její syn a její dcera spolu nemluví.

„Nechápu to, Irenko. Jaruška prý Petrovi řekla, že si myslí, když je o pět let starší, že ho musí poslouchat. A že jí to už nebaví. A Petr se urazil.“ Utěšovala jsem ji, že to je jenom na chvilku, že spolu začnou mluvit o Vánocích, ale když svátky přišly, rodiny se poprvé nesešly. Ani o Velikonocích nepřišli vnuci zmrskat sestřenky, protože ty byly ve znepřátelených rodinách. Válka Lenčiných dětí se táhla a já na ně na oba měla čím dál větší vztek. Copak nevidí, JAK se jejich maminka trápí?!

Když jsem byla u Lenky naposledy, nic nového jsem se nedozvěděla. Jaruška pořád nemluví s Petrem a Petr pořád nemluví s Jaruškou. „Na každý Kmochův Kolín jsme se šli dívat společně na průvod. A pak šli všichni ke mně. Napekla jsem, navařila,“ zavzpomínala smutně Lenka, pohublá a pobledlá. „Letos poprvé nepřijdou… Irenko, připravila jsem ti balíček cukroví, vem si ho, ke kafíčku.“ Když jsme se za chvíli loučily, podívala se na mě s nadějí.

„Třeba se usmíří, až umřu, co myslíš?“

Blbí jsou na to dost, pomyslela jsem si, ale nahlas jsem sebejistě prohlásila, že spolu určitě začnou mluvit v srpnu, o kolínském posvícení…

1.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Padesát dobrovolníků vyčistilo budoucí pastviny od starého harampádí.

Na okraji Milovic se válely zbytky po sovětské armádě

Ilustrační foto

Řidiči, pozor! Radar měří od víkendu všechna auta

Středočeši dostávají nižší penze než Pražané. A pobírají je kratší dobu

Střední Čechy – Být penzistou-mužem v Kladně, v nejbližším okolí metropole nebo i v Mladé Boleslavi může být celkem příjemné. Alespoň z finančního pohledu. Stejně jako být důchodkyně opět poblíž Prahy nebo v Mladé Boleslavi. Naznačují to alespoň nejnovější údaje České správy sociálního zabezpečení o výši průměrných důchodů. 

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Krev daroval osmdesátkrát. Získal ocenění

Nymburk /FOTOGALERIE/ – Vedení radnice se rozhodlo obnovit zaniklou tradici oceňování nymburských občanů, kteří jsou zároveň bezpříspěvkovými dárci krve. Za tímto účelem se na místní radnici uskutečnila ve čtvrtek 7. prosince menší slavnost.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT