Bára Basiková: Chyby a omyly k životu patří

Jaké máte vzpomínky na vaše dětské Vánoce?
Nádherné. Mám o dva roky mladšího bratra a rodiče nám vždycky přichystali Vánoce plné radosti a sváteční atmosféry. Samozřejmě to bylo o dárcích pod stromečkem, ale především také o magickém, až posvátném kouzlu těch dnů, kdy jsme na sebe byli všichni hodní, milí a vlídní, zpívali jsme koledy, zdobili stromeček a měli se rádi.

Jak se u vás měnil s časem pohled?
Neměnil. To, co jsem dostala v dětství, ve mně zůstalo napořád. Když přišly na svět mé dcery, opakovala jsem všechno, co jsem znala jako dítě. Učila jsem je, proč Vánoce slavíme, proč si jich máme vážit, a vedla je především k tomu, aby byly skromné.

Tak trochu zvláštní rozhovor. Čechomor: Nikam nespěcháme, život si užíváme

A nyní?
Mám desetiletého syna, situace se opakuje, o adventu vyzdobíme byt, posloucháme a zpíváme koledy, píšeme dopis Ježíškovi. Na Štědrý den zapálíme františky, rozkrajujeme jablíčka, pouštíme skořápky po vodě.

Máte nějaké pravidelně se opakující zvyky?
Bydlíme v centru Prahy, tak chodíme na velkou štědrodenní procházku po Starém Městě, přes Kampu, až na Pražský hrad, navštívíme některé kostely a prohlédneme si betlémy a jesličky. Scházíme se s nejbližšími přáteli, protože o tom Vánoce také jsou, tedy být s lidmi, které máme rádi.

Koledy. Kdy jste poprvé zjistila, že existují?
Už jako malá holčička. Učila mě je moje teta a také jsem je zpívala v Kühnově dětském sboru, kam jsem chodila.

Zpíváte si ráda koledy?
Doma už ne, doma je raději poslouchám, ale během všech svých adventních a vánočních koncertů jich vždycky odzpívám desítky. Nejraději mám ty méně známé, zapomenuté nebo moravské, ty nejsou tak "profláklé" a zprofanované.

Zbigniew Czendlik: I Vánoce mají svou hymnu. Když zazní, mám husí kůži

Zdroj: DeníkMáte ve svém repertoáru píseň, kterou byste přirovnala ke koledě?
Určitě píseň Vyjdu z Ježíšova stínu, kterou jsem nazpívala v devadesátých letech na jedno vánoční album.

Končí rok 2019 - jak a kde ho prožijete? Myslím tím zejména Vánoce.
Jako vždy a každoročně doma se svými dětmi. To je nejkrásnější moment celého roku a mého života vůbec.

Jaký pro vás ten končící rok byl?
Asi jako každý jiný. Povinnosti a starosti se střídaly s pohodou a radostí, hodně jsem koncertovala, hodně cestovala, jsem bohatší o spousty zážitků a kamarádů, ale také chudší o několik milých a blízkých lidí. Tak jako v předešlých letech…

Co se vám podařilo a co naopak byste nejraději vymazala?
Snad se mi podařilo být dobrou a hodnou maminkou, svým zpěvem udělat radost mnoha lidem, realizovat album zpěvačce Nadě Válové. A nevymazala bych nic. Protože i chyby a omyly k životu patří.

V Česku se na náměstích rozsvítily vánoční stromy. Podívejte na tu krásu

Co vás čeká v příštím roce?
Totéž, co letos. Koncerty, cestování, výchova syna. A snad láska…

Jak se tak pohybujete po světě, co vám dělá největší radost?
Být se svými dětmi, poznávat nové země a místa, číst knihy, sledovat filmy, chodit na výstavy, koncerty, do divadla. Trávit chvíle v přírodě, vídat se s přáteli.

Máte nějaké přání, co by vám mohl Ježíšek nadělit?
Ať jsou všichni lidé na světě zdraví. Ať nejsou války, chudoba, hladomor, ať se neničí příroda. A ať se máme dobře.