V posledním zápase jste vyhráli celkem jasně čtyřbrankovým rozdílem na ledě posledního Jindřichova Hradce. Bylo to tak snadné utkání?

Snadné utkání to určitě nebylo, Jindřichův Hradec měl ze začátku utkání lepší pohyb a vytvářel si šance. Sice jsme jako první vstřelili branku, ale soupeř rychle srovnal a dokonce mohl jít do vedení, když měl k dispozici několik přesilových her. Navíc jsme zápas dohrávali na dvanáct lidí a to není proti tak mladému, bruslivému mužstvu nic příjemného. Já sám jsem v posledních deseti minutách po dvaceti až pětadvaceti sekundách na ledě tahal nohy (smích).

O své výhře jste rozhodli v prostřední části, kterou jste vyhráli čtyři nula. Hráli jste v této periodě tak dobře?

Druhou třetinu jsme začínali v oslabení, když jsme hráli skoro dvě minuty ve třech. Myslím, že tato ubráněná oslabení nás nakopla a postupně jsme zlepšovali pohyb a povedlo se nám odskočit na rozdíl tří branek.

Vy jste v zápase nastřílel hattrick. Co na to říkali vaši spoluhráči po utkání?

Jelikož mě trenér po první třetině, jak bych to řekl, „nepochválil", tak jsem slyšel nějaké vtípky už i během zápasu. Po utkání říkali akorát že to bude drahé, protože je to můj první hattrick v seniorském hokeji.

Stálo vás to už nějaký obnos do týmové pokladny?

Zatím ne, ale určitě mě to něco stát bude. Čekám, s čím na mě pokladník přijde.

V letošní sezoně se vašemu týmu velice daří, v tabulce jste na třetí příčce. Čím to je, že vám to tak letí?

Tady je základ týmu dlouho stejný a tým vždy doplní jen pár kluků. Oproti loňskému roku jsou tu noví akorát Matěj Hes, Martin Ježek a Tomáš Dyrynk, když nepočítám kluky, co odešli do zahraničí. Bohužel tyto odchody nám určitým způsobem nějak zasáhly do sestavy a trenér musel hledat nové složení. Naše výkony nebyly vždy tak přesvědčivé, věřím, že se zvedneme a do play off se naladíme do formy, jakou jsme měli na začátku sezony.

Ve středu jste měli hrát derby s Kolínem, který jste už v letošní sezoně dvakrát porazili. Derby je vždycky svátek pro oba tábory. Berete to vy osobně také tak?

Určitě. Na tento zápas chodí hodně fanoušků jak z Nymburka, tak i z Kolína, a při takové atmosféře je samozřejmě radost hrát. Zápas má velký náboj a je vyhecovaný.

Řada vašich spoluhráčů je zraněná nebo nemocná. Jak jste na tom vy zdravotně?

Já jsem na tom docela dobře, až na koleno, se kterým mám dlouhodobější problémy. Naštěstí mě na ledě nijak nelimituje a bolest se dostavuje zřídka až po zápasech.

Vy studujete, navíc bydlíte v Praze. Jak to zvládáte všechno časově?

Každý hokejista, co hraje od předškolního věku, je na podobnou zátěž zvyklý. Do Nymburka jezdíme asi čtyřicet pět minut, což je časově téměř stejné, jako když jsem dojížděl hromadnou dopravou z pražských Letňan nebo z Hvězdy. Klub mi vyhoví, když kvůli povinnostem ve škole nestihnu nějaký trénink a rozvrh si mohu sám poskládat tak, abych to vše stíhal.

Nyní jedete na led silného Tábora. Je ve vašich silách urvat nějaký bod?

Určitě se o to pokusíme. Tábor je pro mě jeden z nejnepříjemnějších soupeřů, hrají silový hokej a jejich výkony jsou po celou sezonu vyrovnané. Věřím, že když budeme hrát ze zajištěné obrany a nebudeme zbytečně vylučovaní, tak z Tábora nějaký bod odvezeme.

Pomalu ale jistě se blíží play off. Jak vidíte šance nymburského celku v letošní sezoně?

Play off je vrchol sezony, proto se hokej hraje. Když se nám někteří kluci vrátí z marodky a nikdo další se nezraní, tak na čtvrtfinále určitě máme. Co se stane pak, bude záviset na aktuální formě obou týmů.