Kromě Peťury je ve vedení klubu také šestice Tomáš Koníček, Pavel Malíček, Karel Horáček ml., Roman Vávra, Jakub Kuzďas a Martin Kubík. „Hokej k Nymburku patří už dlouhé roky a jako rodiče malých hokejistů jsme chtěli dát klubu nový impuls, více pečovat o mládež a rozvíjet ji,“ říká nový předseda HC Nymburský Lev Marek Peťura, podle kterého nešlo o nic násilného. „Předchozí tři členové již neměli zájem ve vedení klubu pokračovat, proto byli už loni na valné hromadě zvoleni jejich nástupci. Na letošní valné hromadě pak ukončil svoji činnost Martin Krejčík, kterému chceme upřímně poděkovat za to, že roky věnoval svůj čas nymburskému hokeji. Došlo tak ke kompletní výměně vedení klubu,“ řekl Peťura.

Co se změnou výkonného výboru změní v nymburském hokeji?

Určitě se toho změní hodně a dovoluji si říci, že už změnilo. Například komunikace se členy klubu, rodiči malých hokejistů. Neustále je informujeme o situaci v klubu, pohybujeme se mezi nimi při trénincích nebo zápasech, vyslechneme si jakýkoliv dotaz či připomínku, což se snažíme následně řešit na jednání výkonného výboru. Rodiče jsou také informováni, čím se ve výkonném výboru zabýváme nebo jaké máme plány. Neustále také pracujeme na rozšiřování základny jednotlivých ročníků a třeba i těch starších, neboť hokej se dá začít hrát i v pozdějším věku.

Nově vás je ve vedení klubu sedm namísto tří. Máte rozdělené role?

Práce kolem chodu klubu je hodně. Rozdělili jsme si kompetence, ale i tak jednáme o všem potřebném společně a máme přehled co, kde a jak, každý člen výkonného výboru řeší. Kromě členů výboru máme k ruce i vedoucí jednotlivých kategorií, kteří nám hodně vypomáhají, jsou spojkou mezi kabinou a vedením klubu a řeší rutinní věci.

Co vedení klubu již vyřešilo, co už se povedlo?

Určitě jsme zlepšili komunikaci s členy klubu, jejich informovanost. Máme i nové webové stránky a klubovou platformu E. OS. Povedlo se nám rozšíření a zkvalitnění trenérského týmu, díky čemuž máme větší základnu mladších věkových kategorií.

Co řešíte aktuálně?

Velkým úkolem je zajištění náhradní ledové plochy po dobu plánované rekonstrukce zimního stadionu, která by měla proběhnout v sezoně 2024/2025. Také řešíme záležitosti pro novou sezonu, která již pro vedení klubu začala a pro hráče začne na konci srpna, potažmo zápasy v září. Důležitým úkolem je i doplnění starších ročníků. Pracujeme například na sestavení 9. třídy, kterou jsme nově přihlásili.

Jak klub spolupracuje s městem?

Klub reprezentuje naše město při zápasech po celém Středočeském kraji a turnajích po celé České republice a musím říct, že od vedení města cítíme podporu, za kterou chceme moc poděkovat. Ta spolupráce je nastavena dobře.

Zmínil jste rekonstrukci zimního stadionu a řešení náhradní plochy. Jak ji chcete řešit?

Jsem rád, že po mnohaletém vyjednávání se nyní již městský stadion opravdu dočká rekonstrukce. Samozřejmě se na prakticky nový stadion těšíme, ale víme, že nás bude čekat po dobu rekonstrukce náročná sezona. Počítáme s tím, že u náhradní plochy půjde o menší rozměr kluziště, které bude pro mládež na tréninky, ale i zápasy mladších ročníků dostačující. Trénovat na něm bude i náš A tým. Domácí zápasy, které se musí hrát na velké ledové ploše, bychom měli hrát zřejmě v Benátkách nad Jizerou, se kterými na toto téma proběhlo jednání s příslibem pomoci.

Fotogalerie: Z hokejového utkání Krajské soutěže Nymburk - Příbram 99

Kde by měla náhradní plocha stát?

Jednou z variant je umístění této ledové plochy v areálu Veslák, kde hrají svá utkání fotbalisté Polabanu Nymburk. Rozhodnuto ale není. Umístění provizorního stadionu je nejen ekonomicky náročné řešení, ale nese sebou i velkou energetickou náročnost, což je významný limitující faktor pro výběr vhodné lokality. Ať bude ale plocha kdekoliv, bude přístupná nejen hokejistům, ale klasicky bude dostupná pro školky, školy, krasobruslení, veřejná bruslení a i hobby hokejistům. Tedy tak, jak je tomu doposud. Vše řešíme s vedením města, bez jehož podpory by taková plocha nemohla vzniknout. Věřím, že je to v zájmu nás všech.

Jaké budou priority klubu v dalších letech?

Rozšíření a rozvíjení mládežnických kategorií a snaha zlepšovat chod klubu. Rádi bychom chtěli i přesvědčit rodiče dětí z celého okresu, že pokud se rozhodnou pro sport jako je hokej, aby se nebáli, že když nebudeme mít nějakou dobu stadion, že tu bude náhradní plocha a klub bude zabezpečen.

V jakém stavu je trenérský tým a mládežnická základna?

Trenérský tým se nám podařilo rozšířit o další trenéry a snažíme se, aby se vzájemně vzdělávali a učili novým metodám. Jsme rádi, že někteří trenéři mají snahu dosáhnout lepších trenérských licencí, než mají doposud a v tomto mají veškerou naši podporu. Od nejmenších dětí až po mladší žáky máme již slušnou základnu. U starších žáků a deváté třídy je situace o trochu horší, ale jsme v kontaktu s okolními kluby, s kterými si můžeme v celkovém pohledu vzájemně pomoci. Třeba uvolněním starších šikovnějších kluků do vyšších soutěží. Takovému vývoji nelze bránit a je pak hezké slyšet slova chvály například z extraligové Mladé Boleslavi, že naši odchovanci jsou tahouny týmu. Ukazuje se tak, že i naši trenéři umí vychovat kvalitní hráče, je jich opravdu hodně a navíc jsou stále kmenovými hráči Nymburka. Hráče sledujeme na dálku a mají u nás vždy dveře otevřené pro případný návrat.

O hokeji se traduje, že jde o drahý sport. Jak se vůbec do klubu daří přivést nejmenší děti?

Hokej není úplně levný sport, ale zase nepatří mezi nejdražší. Zvláště u nás v Nymburce děláme maximum pro to, abychom to rodičům nejmenších dětí co nejvíce usnadnili a nebyl to pro ně velký zásah do rodinného rozpočtu, když se jejich dítě teprve rozhoduje, jaký sport si vybere. Jsme malý klub a máme zájem, aby si hokej přišel zkusit kdokoliv, kluci i holky v jakémkoliv věku. Z tohoto důvodu nechceme u nováčků žádné klubové příspěvky. Prakticky vše u nás mají zdarma, včetně zapůjčení výstroje či bruslí.

Kolem Nymburka jsou velké kluby Mladá Boleslav, Kolín, ale i další, jako třeba Benátky nebo sousední Poděbrady. Existuje rivalita nebo spíše spolupráce?

Rivalita samozřejmě je, ale pouze na ledě (smích). Určitě ale vedeme naše děti k fair play, respektu k soupeři, ať už je odkudkoliv. Chceme, aby si naše děti zápasy užívaly, hokejem se bavily a vždy si po zápase podaly ruce a měly dobrý dojem a pocit ze hry. I já mám v klubu dva syny, sedm a jedenáct let a vždy před zápasem si plácneme a popřeji jim, aby si to užili a hezkou hru. My, jako vedení klubu, chceme mít sportovně přátelský vztah mezi kluby v regionu a spolupracovat s nimi. Již jsme je informovali, že náš klub má kompletně nové vedení a věříme, že nastartujeme dobrou spolupráci.

Jaké máte krátkodobé a dlouhodobé cíle?

Mezi ty krátkodobé patří administrativní příprava klubu na nový ročník, spolupráce s hokejovou asociací, kontrola vybavení, příprava na hokejový nábor a řešení rekonstrukce stadionu, u jehož zrodu byl mimochodem i můj děda Jaroslav Peťura. Chceme především, aby si poslední sezonu na původním stadionu děti užily a dobře reprezentovaly náš klub a naše město. Mezi další cíle pak patří překlenutí doby rekonstrukce. Na konci náročného období nás pak bude čekat nový stadion s krásným zázemím a my věříme, že právě tohle bude dalším dílkem k pozvednutí zájmu o hokej v našem městě. Ještě to bude nějakou dobu trvat, ale věřím, že se nám po letech podaří znovu vybudovat kompletní mládež od nejmenší přípravky až po juniory a třeba pak i vyšší soutěž v kategorii mužů.