Šestadvacet gólů, jednadvacet asistencí, to všechno během dvaadvaceti zápasů. Příhodova čísla ze základní části uplynulého ročníku budí oprávněný respekt. Zároveň znovu ukazují, že takových útočníků po kluzištích nejvyšší středočeské soutěže mnoho nekrouží.

Produktivnější – navíc jen o bod – byl pouze jeho dnes už bývalý spoluhráč z Poděbrad Lukáš Rindoš. Mezi střelci vládl hráč, který okusil ligové soutěže nejen v Česku, ale také ve Francii či Dánsku, dokonce na celé čáře.

Počítat s ním obránci a především pak brankáři soupeřů musejí i nadále. A dost možná, že bude v novém dresu ještě nebezpečnější než obvykle.

„V rámci letní přípravy jsem se zapojil jako hráč, což bylo pro mě po deseti letech novum. Bylo to tedy dost náročné. Snažil jsem se nic neošidit a pevně doufám, že budu dobře připravený,“ svěřila se v rozhovoru pro Kralupský zpravodaj bývalá dlouholetá opora okresního rivala z Mělníka.

Ke změně působiště po dvou krásných letech v Poděbradech, jak sám říká, Příhodu zdaleka nepřiměla jen o poznání kratší vzdálenost na dojíždění z Hořína. „Vidina možného postupu do druhé ligy, v rámci dvou až tří let, to je něco, co mě na této nabídce hodně lákalo,“ potvrdil ambice kralupského týmu, který hned ve své druhé sezoně po postupu došel až do nakonec zrušeného semifinále. Zároveň si podle svých slov hodně slibuje od spolupráce s trenérem Dušanem Sikelou. „Je to moc fajn člověk a obrovský srdcař.“ zmínil muže, jemuž by měl sloužit jako příslovečná prodloužená ruka přímo na ledě.

„Úloha asistenta je samozřejmě zavazující, ovšem nepochybně zajímavá. Nečeká mě nic jednoduchého. Určitě na mě bude kladen větší tlak, protože budu chtít nějakým způsobem zasahovat do organizace hry. Zároveň ale ne až tak moc. Rozhodně bude hodně záležet na tom, jak se mi bude dařit na ledě a jestli bude zdraví sloužit. Hlavní slovo bude ale vždycky patřit hlavnímu trenérovi,“ řekl o nové roli.

Opustit ovšem nehodlá ani tu „starou známou“, přestože o konci kariéry prý uvažuje už od pětatřiceti. „Přítelkyně a dcera mi však vždy vysvětlí, že to se mnou ještě není tak špatné a přejí si, abych pokračoval. Uvidíme, jak to bude letos, nicméně čím jsem starší, tím víc se bojím následující sezony. Jednoduše toho, abych nebyl trapnej,“ přiznal.

Zároveň ale přidává návod, jak by si i v Kralupech mohlo nové spojení „sednout“. „Moje hra už nestojí na tom, že někoho přebruslím. Většinou si hledám prostor kolem kruhů a snažím se co nejlépe vystřelit. To se mi v posledních letech docela dařilo. Jsem si ale vědom toho, že hrát se mnou není vůbec snadné. Ostatní hráči na mě už musí trochu pracovat, což může být pro někoho problém. Pokud však spoluhráči toto pochopí, je velká pravděpodobnost, že by se nám mohlo dařit.“

Naplní se jeho slova?