Máte za sebou nepovedenou sezonu. Jak byste celý ročník zhodnotil z vašeho pohledu?

Vzhledem k tomu, že jsme získali pouze patnáct bodů a skončili poslední, nelze sezonu hodnotit jinak než jako obrovský propadák. Přitom papírově měl být kádr silnější než v předchozích letech, ale v rozhodujících momentech to nebylo znát.

Po šesti letech sestupujete do Krajské soutěže. To je velká rána pro poděbradský hokej…

Je to velká škoda, protože mezi Krajskou soutěží a Krajskou ligou bude velký rozdíl. Na druhou stranu se od postupu do Krajské ligy v roce 2010 pohybujeme ve spodních patrech tabulky a ani jednou se nám nepodařilo proniknout do vyřazovací části soutěže. Letos to mělo být jinak. Stávající hráči měli dostat nový impuls novým logem, dresy, dále novým trenérem, novými spoluhráči a dalšími motivačními benefity. Bohužel sezona dopadla, jak dopadla.

Vy jste k týmu přišel v průběhu sezony po nepovedeném začátku. Co se vaším příchodem změnilo ve hře?

Po čtvrtém kole bez bodu se výkonný výbor rozhodl odvolat trenéra Josef Eise, abychom se pokusili mužstvo probudit. Po zkušenostech z minulých sezon jsme věděli, že po nepovedeném začátku se ztráta těžko dohání. Já jsem mužstvo převzal, protože už jsme věděl, že to půjde skloubit s trénováním staršího dorostu. Snažil jsme se hráče přesvědčit, že na ledě musí hrát blízko u sebe a vzájemně si pomoci, dále jsme se na trénincích hodně věnovali střelbě, ale většina hráčů tomu nepřikládala patřičnou důležitost a pouhých šedesát vstřelených branek je toho důkazem.

Výměna trenéra přinese většinou pro hráče nový impulz. Cítil jste to tak také?

Tady hráči věděli, do čeho jdou, takže to asi nemělo ten potřebný efekt.

Kde se stala největší chyba? Kde hledat hlavní příčiny pádu do nejnižší soutěže?

Zcela jistě v úvodu soutěže. Měli jsme vyhrát první zápas s Královým Dvorem, kde jsme byli lepším týmem, ale obrovskými hrubkami jsme utkání ztratili. Dalším faktor jsem popsal výše – tragická střelba. V osmém kole jsme přišli o jednoho z klíčových útočníků Aleše Löffelmanna, který v utkání v Jesenici nešťastně dostal bruslí tak, že přišel o několik zubů. V několika utkáních jsme soupeře lacino pustili do tříbrankového vedení, které jsme v takto kvalitní soutěži již nemohli stáhnout. Snad pouze ve dvou utkáních doma s Příbramí a Rakovníkem jsme předvedli výkon hodný účastníka Krajské ligy, a to je málo.

Konec sezony byl pro vás hodně hektický. Nejprve přišla kontumace vašeho vítězného zápasu s Rakovníkem, která nakonec kontumací nebyla. Hráli jste tedy v posledním zápase o záchranu. Jak to bylo náročné psychicky?

V tom problém nebyl. Pořád jsme byli ve hře díky prohrám Mladé Boleslavi. Odvolání proti rozhodnutí STK jsme podali až po prohraném utkání s Benešovem jako poslední naději. Vyšlo to a my dostali ještě jednu šanci.

Vaše naděje zhasla až v poslední možnou chvíli. Co se vám honilo po utkání v Mladé Boleslavi hlavou?

Věděli jsme, že nás v tomto utkání nebude čekat nic lehkého. Soupeř měl možnost nasadit hráče z extraligové juniorky a také ji využil. My jsme tam podali velmi zodpovědný výkon, ale výsledek dva nula opět ukazuje na problém, který jsem popsal výše. V tomto zápase jsme sezonu rozhodně neztratili, pouze jsme ji mohli na poslední chvíli zachránit.

Najdete se přece jen něco, co vás na neúspěšné sezoně potěšilo? Radostí v podobě vítězství moc nebylo…

Tentokrát zápory jednoznačně převažují.

Na zimní stadion si nacházelo cestu pár nejvěrnějších. Co byste vzkázal těmto fanouškům?

Fanouškům bych chtěl poděkovat za podporu , ale vím, že jsme jim moc radosti hlavně v domácích utkáních neudělali.

Možná je trochu brzy, ale přece: co bude s poděbradským hokejem dál? Budete se snažit vrátit se hned v další sezoně do Krajské ligy?

Myslím, že poděbradský hokej do Krajské ligy historicky patří a proto nemůžeme mít jiný cíl. Věřím, že i hráči, kteří tady zůstanou, budou sami chtít zpackanou sezonu napravit.

Počítáte po sestupu s velkým odlivem hráčů do jiných klubů?

Největším problémem je , že nebudeme moci využívat hráče na střídavé starty z Kolína nebo Nymburka, kteří nám letos pomáhali. Do Krajské soutěže se kvalitní hráči samozřejmě příliš nehrnou.