Končák: Zážitek to byl neskutečný

Jiří Končák z Kovanic, bývalý hokejista, se zúčastnil mezinárodního turnaje ve švýcarském Davosu, kde hájil barvy českého týmu. A jaký že to byl bandy hokej? Hra na ledě o velikosti fotbalového hřiště, s brankami futsalových rozměrů, hráči mají brusle a podivně ohnutou hokejku. Jedno mužstvo tvoří jedenáct borců. Skvělá zábava.

Vy jste se zúčastnil turnaje v Davosu v bandy hokeji. Jaký to byl zážitek?
Zážitek to byl neskutečný. Byla tam skvělá parta lidí, perfektní organizace, výborné zázemí a ještě k tomu se to konalo v překrásném prostředí zasněžených hor.

Všichni vnímají bandy hokej jako hru s hokejkou na malém plácku s tenisákem. Co vlastně bandy hokej je?
Bandy je kombinace hokeje, pozemního hokeje a fotbalu.

Jaká jsou jeho základní pravidla?
Hraje jedenáct hráčů na každé straně, na hřišti o rozměrech fotbalového hřiště s brankami o velikosti futsalových branek. Jsou tam nízké mantinely, takže je to bezkontaktní. Výstroj je hodně podobná té hokejové, s tím že největší rozdíl je v hokejce, kdy oproti té hokejové je kratší, není zahnutá ani na jednu stranu a je ve tvaru fajfky (smích). Na rozdíl od hokeje se nehraje s pukem ale s míčkem, který je vyroben z kombinace korku, gumy a plastu.

A vy jste v Davosu nyní hráli na fotbalové hřišti?
Ano v Davosu se hrálo na fotbalovém hřišti v přímém sousedství davoské Vaillant Arény, která nám poskytla skvělé zázemí.

To musí mít po zimě zcela zničený trávník. Je to tak?
Evidentně to nedělali poprvé  (úsměv). Led není prý přímo na trávníku, ale na deskách, které jsou na roštech. Popravdě si to nedokážu představit, ale evidentně vědí, co dělají.

Na turnaji jste sehráli tři utkání. Jak jste dopadli?
Střetli jsme se s Holandskem a Maďarskem, kde tento sport již hrají několik let a je to tam na vysoké úrovni. S Holandskem jsme prohráli 1:4 a s Maďarskem 4:10. Poslední zápas nás čekalo Německo, kde s bandy začali tak o půl roku dříve a vyhráli jsme 9:4.

A jak se vedlo vám osobně?
Tohle je spíš na zhodnocení někoho jiného. Hlavním cílem bylo jet udělat co nejlepší dojem, kvůli pozdějšímu nasazení na mistrovství světa, užít si to tam a nezranit se. Všechny tyto cíle jsme splnili, takže to můžeme považovat za úspěšné tažení (smích).

Kolikrát jste tedy před davoským turnajem trénovali a kde?
Díky tomu, že všichni co jsme tam byli, stále aktivně hrajeme hokej, tak trénujeme neustále, ale co se týče přímo už se speciální výstrojí na bandy, tak to jsme absolvovali tři tréninky na klasických kluzištích v Praze v Letňanech a na Hvězdě. Bohužel jsme byli limitováni časem, jelikož jsme čekali na výstroj, až nám přiletí ze Švédska.

Jak jste se vůbec k bandy hokeji dostal?
Díky předešlé spolupráci s nynější zakladatelem bandy jsem byl osloven, že by mě rád měl v týmu, takže jsem nemohl tuto nabídku odmítnout.

Tento druh sportu je v Čechách neznámý. Kdy a jak jste se o něm dozvěděl?
Přiznám se, že do té doby, než mi bylo nabídnuto hrát za reprezentaci, jsem o tomto sportu vůbec netušil, že existuje. Až poté jsem se začal zajímat, co to vlastně bandy vůbec je.

Vy jste dva roky působil jako hokejista v Poděbradech. Jak na to vzpomínáte a proč jste skončil?
Ano v Poděbradech jsem hrál a určitě na všechny kluby, kde jsem si mohl zahrát,  vzpomínám jedině v dobrém. Když jsem tam začínal, hrálo se ještě v Poděbradech a byla tam skvělá divácká kulisa. Bohužel časem jsme byli nuceni se přestěhovat do azylu nymburského stadionu, kam už fanoušci za námi nepřešli. Nyní se rád občas zajdu na Poděbrady podívat, jak si vedou. Bohužel moje podnikání je hodně časově náročné, takže se mi špatně propojovala práce s tréninky, proto jsem tuto štaci ukončil.

Kde jste vůbec s hokejem začínal a jakými kluby jste prošel?
S hokejem jsem začal v Nymburce, poté si mě vybrala Sparta, poté Kladno, Letňany, HC Bohemians, Nymburk, Poděbrady a nyní už hraju jen pro radost s kluky, se kterými  jsem u hokeje začínal za HC Hokejky. Tohle vím, že budu mít drahý (smích).

Může se podle vás bandy hokej dostat třeba mezi nejoblíbenější sporty tady u nás?
Určitě bych to neviděl jako nereálnou věc. Když se podíváte různě po světe, je to opravdu hodně rozšířený a zároveň divácky oblíbený sport. Na švédskou ligu chodí i čtyřicet tisíc diváků. Jediný problém, který v současnosti je, že bohužel zde zatím není vyhovující hřiště, což už teď vím, že se do budoucna změní, jelikož se už plánuje výstavba vyhovujícího kluziště.

Má český tým momentálně na to, aby konkuroval dalším zemím?
Tak určitě (smích). Neviděl bych to jako nereálné, když jsme nyní mohli změřit síly s Holanďany a Maďary, kde hráli i profící, kteří se tím živí, nebyl mezi nám až takový rozdíl. Dokonce jsme je i přebruslovali. Jediné, v čem byli lepší,  byly technické věci a v zahrávání standardních situací. Toto se dá bez problému natrénovat i na našich kluzištích. Dejme tomu čas a ono se ukáže, jak se se světem popasujeme například na mistrovství světa.

Vizitka - Jiří Končák