Kliknutím zvětšíte„Tady v Kladně máme jednu obrovskou výhodu, malé hřiště. Takže nemusím tolik bruslit a naopak hrát víc u mantinelu, což jsem vždycky měl rád. Také nemusíš nikam cestovat pět hodin, hraješ před domácími fanoušky,“ vypočítal plusy středečního zápasu Jágr.
Ten vtrhl do utkání jako velká voda, po přihrávkách Melky i Plekance mohl už v první třetině dát dvě branky. Pár vteřin před koncem první části ale trefil držadlo brankáře Stezky a očima zaklel ke střeše ČEZ stadionu. „Já jsem hlavně spokojený, že jsme se jako lajny udrželi ve třetině, když jsme potřebovali. Skóre 3:2 vůbec neodpovídá, zápas jsme měli pod kontrolou,“ nepanikařil nad těsným výsledkem proti outsiderovi.
Že by se však po dvou utkáních Chance ligy cítil úžasně, to se říci nedá. Fyzicky ale ano, dokonce by prý byl schopen hrát klidně další zápas. „Unavený nejsem vůbec, v klidu by mohl jít hrát dál. Osobní souboje mi vůbec nevadí a nevadí ani přebytečná kila. Je to spíš výhoda, když se ale nehraje nahoru dolů,“ připomněl svou nadváhu, která podle něj půjde při odehrání více zápasů dolů.
„Věřím v to. Už jenom jídelníček se mění, protože když hrajeme od šesti, tak jím naposledy ve dvanácti hodin. Zase by byl ale nesmysl, kdybych spadl na nějakých 103. Třeba mi nakonec kila nahoře pomohou, aspoň má člověk z čeho brát – z tuku,“ smál se Jágr.
Publikum v Kladně snad nejvíc překvapilo, když ho trenéři poslali na oslabení, to se vážně nečekalo. Jágr si o to však prý řekl sám. „Abych se dostal do únavy, aby mi ten zápas něco dal a měl jsem důvod hrát. Proto jsem chtěl být častěji na ledě. Až přijde play off, asi v takových situacích často na led chodit nebudu. I když uvidíme,“ pousmál se.
Zápas se mu líbil, užil si ho. Radost prý má vždy, když něco dělá a není unavený. „A když to má nějaký pozitivní výsledek. Proto jsem vždycky i v téhle sezoně trénoval navíc, aby si hokej mohl užít. Nesnáším situace, kdy musím jít do něčeho na doraz. Už táta mi říkával, že nejsem takový bojovník a tak musím mít netrénováno, abych si mohl zápas užít. Nejhorší je, když musíš dát gól, a nemáš sílu, to přijde frustrace,“ vysvětloval.
A ani ho nemrzelo, že neskóroval. „Když je člověk mladý, tak tím žije. Já nebyl jiný, proto jsem vyhrával bodování. Teď to do sebe ale potřebuju trochu dostat, ale když jste starší, už máte víc radost z toho, že se daří jiným, celému týmu, že se vyhrává. A ani nemusíš být postavou, která rozhoduje,“ mávl rukou s tím, že všechno má svůj čas.
A pochvaloval si souhru s Tomášem Plekancem, další obrovskou hvězdou, která je navíc schopná na svého staršího kamaráda tvrdě pracovat. „Sehráli jsme spolu spoustu utkání a Tomáš ví, co mi vyhovuje, na co jsem zvyklý. Snažíme se nepanikařit, dát si klidně puk, ne ho zbytečně odevzdávat. Je výhoda, že máme víc puk na holi, nemusíme ho tolik honit. Perfektní,“ dodal Jaromír Jágr.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
