„Máme od brankáře až po posledního hráče hodně silný a odolný tým, což se několikrát v sezoně ukázalo. Navíc i výbornou partu, kvůli které jsem toho šel. Jsem moc rád, že se nám to povedlo,“ těší bývalou útočnou oporu Junioru Libora Stinku, který se úspěchu dočkal ve třetí sezoně na střídačce, obě předešlé se ale nedohrály.

Trenére, k obratu finále přispěl dvěma góly váš syn. To muselo hřát dvojnásob…
Samozřejmě mě to u srdce zahřálo. Trénuji ho od malička a neměl to pode mnou nikdy lehké. Byl jsem na něj přísnější než na ostatní, někdy až moc. Dnes když na něj zakřičím, tak už ho jen tak nic nerozhodí. Mám velkou radost, že se hokeji věnuje a teď dokonce studuje Fakultu tělesné výchovy a sportu se zaměřením na hokej.

Černošice tradičně patří mezi nejsilnější soupeře. Kdy jste začal věřit, že to klapne a nebudete muset jít do třetího zápasu?
Už před zápasem jsem věřil, že to v Černošicích ukončíme. Odhodlání kluků nehrát v neděli bylo obrovské. Po druhé třetině jsme vedli dva-jedna a říkal jsem si, že už to nějak musíme dohrát. I když Černošice po vlastním gólu vyrovnaly, věřil jsem, že ten gól dáme a povedlo se. Pět minut před koncem rozhodl Dominik Šnajdr.

Jaké byly pocity po závěrečné siréně?
Úleva byla obrovská. Úplně to ze mě všechno spadlo. Máme na Mělníku výbornou partu a kvůli tomu jsem toho šel. Jsem moc rád, že se nám to povedlo.

Krajskou ligu jste vyhrál už jako hráč. Bylo to teď v něčem jiné?
Jiné to určitě je. Ta zodpovědnost za celý tým je daleko větší. V tom je to jiné.

Celá sezona se z vašeho pohledu zdála být až neskutečně jednoduchá… Bylo tomu skutečně tak?
Od čtvrtého kola jsme neprohráli (na ledě) a opravdu to vypadá jednoduše. Máme tři brankáře. Když byl v bráně Honza Chábera, byla hra našeho týmu lepší, jistější. Jeho zkušenosti nám moc pomáhaly.

Přišla na vás vůbec nějaká těžší chvilka?
Asi po čtvrtfinálové prohře v Čáslavi, ale i s tím jsme si dokázali poradit.

V čem dalším kromě výborného brankáře jste měli nad soupeři navrch?
Kromě Honzy Chábery určitě i v útoku, který máme hodně kvalitní.

Jak velké byly oslavy?
Po vítězství jsme si to užili na ledě Černošic. Nějaké pivko padlo v autobuse a pak v šatně na Mělníku. Vše proběhlo v pohodě.

Zaregistroval jsem i stříhání dohola jednoho z členů realizačního týmu. To byla nějaká sázka?
Náš vedoucí týmu Martin Priatka před utkáním v Černošicích prohlásil, že když vyhrajeme, půjde dohola. V kabině tak musely kadeře dolů. Řekl bych, že mu to moc sluší.

Dostali hráči za prvenství nějakou odměnu?
V sezoně dostane každý hráč dvě hole a nové rukavice. Finanční odměny ale žádné nejsou. Vážím si kluků za to, že to dělají zadarmo, po práci a hrají výborně.

Určitě by nebylo fér nezmínit fanoušky, kteří vás v play-off v hojném počtu podporovali a část vyjela na finále i ven. Jak velkou oporou byli?
Fanoušky máme nejlepší v krajské lize. Jezdí ve velkém počtu i na venkovní zápasy. Moc jim za to děkujeme, jakou v nich máme oporu. Jsou fakt úžasní.

Sezona vám ještě nekončí a přijde na řadu kvalifikace o druhou ligu. Jaké jsou vaše vyhlídky a cíle?
Určitě chceme vyhrát co nejvíce zápasů a porovnat se s ostatními kraji. Zatím ale nevíme, kdo se přihlásí a jaký bude program. Rozhodnout by se mělo tento týden.

Co kdyby to s druhou ligou vyšlo? Je reálné ji hrát?
Myslím, že druhá liga by Mělníku určitě slušela. Klub, město, hráči i fanoušci by si to určitě zasloužili. Na druhou stranu je finančně a časově hodně náročná. Jestli je reálné ji hrát, pokud by to vyšlo, to by se teprve vidělo. Na to teď nedokážu odpovědět. Jsem přesvědčený, že po hráčské stránce by se třetí nejvyšší soutěž hrát dala.