Kliknutím zvětšíteU kormidla nejlepšího týmu východní skupiny předčasně ukončeného ročníku krajské ligy jej střídá dvojnásobný český šampion Michal Dobroň, který pod Boháčkem nastupoval v obou sezonách. „Asi koronavirus,“ neodpustí si odvolaný kouč na úvod rozhovoru poznámku s poněkud trpkým úsměvem.
Předpokládám správně, že jste konec u týmu nečekal?
Překvapení to samozřejmě bylo. Ale takový už je hokejový život. V klubu nevěděli, jak to bude dál se sponzory. Rozhodli se jít cestou trenéra, který už v oddíle působí u mládeže. V Mělníku jsem své odvolání před dvěma lety taky nečekal.
Právě Mělník zůstal symbolicky posledním soupeřem, proti kterému jste Poděbrady vedl. Nemohlo svým dílem přispět právě i dost nečekané vyřazení s Juniorem?
Je to možné. Přímo po skončení sezony to ale nic nenaznačovalo. Pak až nastal problém s koronavirem a v klubu se rozhodli šetřit. Paradoxně jsem to odnesl jenom já, protože z Mělníka už jezdím jako jediný.
Jak budete na dvě sezony v Poděbradech vzpomínat?
Vzpomínat budu v dobrém. Přišel jsem do jiného prostředí, kde se ke mně lidé okolo zase chovali trochu jinak. Byli jsme v klubu jako by rodina. Paradoxně to skončilo úplně stejně jako v Mělníku (trpce se usměje).
Takže hořký konec?
U hokeje jsem už dlouho. A to se prostě stává. Mění se trenéři i hráči. Takový už je hokejový život.
Ještě zpátky do čtvrtfinále, kterým nakonec končila celá soutěž. Čím vás Mělník předčil? Do vyřazovací části jste šli jako jasný vítěz své skupiny…
Mělník má silný mančaft, s řadou mladých hráčů, všichni byli natěšení. Díky trenéru Škubalovi, který tam nastavil dril a všichni museli chodit na tréninky, ač se to asi některým nelíbilo, a proto ho nejspíš odvolali, byli natrénovaní. V play-off se to projevilo. V Poděbradech to bylo nastavené tak, že někteří nechodili na tréninky vůbec, jiní občas. Jako trenér jsem s tím nemohl nic dělat a měl jsem v týmu hráče, které jsem měl. Když se pak v klíčových chvílích lámal chleba, tak nás Mělník prostě přebruslil. V posledním zápase k tomu přispěla i vyloučení Rindoše a Tůmy. Hráčů už jsme tolik neměli a v oslabení jsme dostali dva góly, kterými Mělník celou sérii otočil, a měli jsme po sezoně.
Už jste zmínil, že vaším odchodem zcela končí mělnická stopa v poděbradském áčku. Co jste říkal na přechod kanonýra Martina Příhody do Kralup?
Dostal tam nabídku dělat hrajícího asistenta trenéra. Má to blíž od domova a po skončení hráčské kariéry by se trenéřině potenciálně mohl věnovat, takže udělal logický krok. Nabídku už měl dva roky a letos ji využil. Jinak mělnická stopa v poděbradském klubu úplně nekončí. Jezdí tam trénovat z Mělníka i některé děti.
Rýsuje se už i pro vás nějaké angažmá, nebo si dáváte od hokeje momentálně pauzu?
Sám nic nesháním. Trénování je na této úrovni už poměrně náročné. Člověk nad ním musí neustále přemýšlet a ve výsledku je pak nakonec stejně ten nejhorší. Když se něco naskytne, tak je možné, že půjdu. Ale mám jedenáctiletého kluka, který hraje v Letňanech, takže se spíš budu věnovat jemu.
Kromě příprav hokej momentálně stojí a nekoná se třeba ani mistrovství světa. Dokážete se zabavit jinak?
Jelikož mi koronavirus zarazil i práci, trávím prakticky veškerý čas činností doma na zahradě. Kromě toho jezdím s klukem na letní přípravu na tréninky. Určitě se nenudím.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
