Pravdopohádka o usměvavém vaření

Hurá! Dnes se bude vařit! Niky a jeho pět kamarádů se rozhodli, že společně uvaří nějakou mňamku. Proč? No, protože bytůstky ještě nikdy nevařily člověčí jídlo. A co to bude? Vůbec se neuměli rozhodnout, protože Niky má rád všechna jídla, a bytůstky zase neznají žádné. Niky se nakonec rozhodne pro úplnou klasiku. Bramborová kaše s kuřecím řízkem. On to vlastně Niky dělá většinou všechno sám. Ale kamarádi okukují, ochutnávají, osahávají a někdy i trošku překáží. A samozřejmě si dokáží se vším hrát, z čehož vzniká legrace, kterou Niky u vaření ještě nezažil.

Večer před vařením Niky musí kuřecí maso naložit. Maminka maso pečlivě připravila na malé řízečky, tak to má Niky rád. Chlapec si z lednice vyndává zakysanou smetanu, opravdu velký kelímek. Smetanu vyklopí do misky, přidá trochu soli a pepře. Jednotlivé kousky masa namáčí ve smetaně rozmíchané s kořením a dává je těsně vedle sebe do misky, kterou pak uzavře víčkem a dá odležet přes noc do lednice. Ale co to vidí? Všechny bytůstky se zlomily v pase, jak se naklonily přes okraj misky se smetanou. Nožky za nimi legračně poletují ve vzduchu a jejich prstíky jsou zabořené do smetany. Vlastně mají štěstí, že tam nezapadly po krk. Poprvé v životě ochutnávají smetanu. Mlaskají nahlas tak, že ani není slyšet tikot hodit.

No, a kdo jiný než Nebojsa? Ten hupsnul do smetany celý a dovádí v ní jak ve vodě. Cáká smetanu na své kamarády a ti se smějí a snaží se mu to vracet. Ale do smetany nelezou. Dovedete si představit šaty Bezmoci a Notičky ve smetaně? No nazdar! To by bylo nadělení! Niky k misce nakloní obličej a chechtá se s kamarády. A najednou mu na nos přilítne taky cákanec smetany. Bytůstky se chechtají tak, že Mluvník nakonec nechtěně skončil taky ve smetaně. Niky musí všechny bytůstky vyndat, aby mohl dokončit obalování masa v bílé mňamině. Pomáhá jim ve dřezu opláchnout smetanu, sám si umývá nos. Pokládá bytůstky na odkapávač na nádobí, a pokračuje v práci. Uf. Hotovo.

Pravdopohádka o koni se zlatou hřívou, včelkách Všudybylkách a kouzelné hudbě

Zavírá víčko u krabičky a ukládá do lednice. Pokračování zítra… Bytůstky mezitím trochu oschly a usnuly mezi nádobím. Druhý den Niky začíná svou práci bramborami. Tatínek mu připravil mísu brambor na stůl, dal mu další misku na slupky, hrnec na oloupané brambory a položil škrabku. Zdůrazňuje: „Niky, buď opatrný, ať se neřízneš! Potom Ti pomůžu nožem odstranit flíčky a dírky brambor, které nezvládneš škrabkou očistit. Však víš, dětem nůž do rukou nepatří…“

Niky pokyvuje poslušně hlavou a už se řítí ke stolu. Usedá na židli, nohy mu z ní visí, přece jen je ještě na něj vysoká. Hrudí se opře o stůl, očima obhlíží svou práci a ruce už začínají loupat brambory. Skřítkovské holky se na oloupaných bramborách kloužou, a kluci naopak zkoumají neoloupané brambory, jejich klíčky a dírky a různá poškození. Pak přelezou do misky se slupkami, staví si z nich různé bunkry a domečky. Jsou špinaví až za ušima, ale šťastní, protože si jen tak hrají a nemusí vůbec nic… 

Tatínek brambory vzal, umyl je, některé ještě vykrájel, a všechny rozkrájel na velkém dřevěném prkénku na kousky. Pak odešel z kuchyně a Niky si povolal své malé bytůstky na pomoc. A to už pro ně byla práce. Každý unesl jen jeden kousek brambory a šup s ní do hrnce. Niky mezitím napustil do hrnce vodu, takže z toho zase vznikla legrace. Každé šup do hrnce způsobilo žbluňk brambory do vody.

Pravdopohádka o měsíci a stínovém pejskovi

A ta samozřejmě vycákla někdy i z hrnce ven na bytůstky. No, byla z toho stejná švanda jako ve smetaně. Akorát teď nikdy nevěděli, jestli brambora opravdu vycákne vodu ven z hrnce nebo ne. Zmáčené bytůstky Niky posadil na vlažný radiátor, aby dobře uschly a nenachladily se. Dal brambory na sporák, otočil kolečkem a už jde do hrnce teplo, za chvíli se začnou vařit. „Jé, mami, my nemáme připravené lupínky!“, zvolá vyděšeně Niky.

„Ale máme,“ usmívá se maminka a podává Nikymu krabici kukuřičných lupínků na obalování. Tak to je moc dobře, že od minulého obalování zbyly. Maminka je vždycky rozmixuje, a to je pak velký randál i nepořádek, jak to všude lítá a padá na kuchyňskou linku i podlahu. To by asi bytůstky ohluchly, směje se sám v sobě chlapec.Niky vyndává odleželé řízky z lednice, bere si dvě vidličky a začíná obalovat bílé maso v drobence z lupínků. Občas vidličkou na nějaké místo zatlačí, aby ty lupínky opravdu držely.

To už bytůstky na topení nevydrží a letí se zvědavě dívat, co to dělá? I při obalování občas nějaký lupínek ulítne na stůl, a to bytůstky nemeškají a ochutnávají. Mňam! Niky taky ujídá. Povídají si spolu o jídle, a vaření, a servírování, a to má Niky moc rád. Za chvíli je práce hotová. Maminka jde smažit řízky a Niky připravuje stůl. Dává na něj prostírání, příbory, sůl, sklenice s vodou, ubrousky. Notička a Bezmoc mu pomáhají, jako správné holky všechno ještě upravují, urovnávají. Drží se rukama v bok, rozhlíží se spokojeně po připraveném stole. Jojo, všechno je v pořádku. Mluvník, Nebojsa a Pojidlo od vázičky s květinou jen znuděně přihlíží. Tohle je fakt nebaví. To jim nic neříká. Jé, a co je to za hluk?

To už maminka s Nikym připravují bramborovou kaši. Niky vyndal mléko a máslo z lednice. Mléko prohřáli na sporáku a vše přidali na uvařené brambory, které celé nescedili. Nechali tam trochu bramborové vody, protože je prý hodně zdravá. Maminka vše nejdřív rozmačkala, pak vzala ruční šlehač a vymíchává jemnou kaši. A to je ten hluk.Už je to tady! Maminka s chlapcem nesou jídlo na stůl. Panečku, to je ale vůně! Ale nejdřív modlitba. V této rodině se chovají k jídlu s úctou. Někdy tatínek, někdy maminka za všechny nahlas řekne: „Božská jednoto, milá Země, děkujeme za toto jídlo. Prosíme naše těla, aby přijala, co potřebují, a vyloučila bez potíží vše, co nepotřebují.“

Povídačky ze psí zahrady, slepičího dvorku a co se stalo za plotem.

Tak a různě podobně vždycky poděkují za všechno dobré na talíři. Bytůstky pochvalně pokyvují hlavami a při modlitbě sklopily oči. Skřítkové si sedli kolem talíře Nikyho a čekají na ochutnávky. Řízek v lupínkách, mňam! Křupe tak, že to slyší i ptáci za oknem. Tam musí čekat bytůstky, až jim Niky kousíček uřízne. Ale kaši, panečku, kaši, tu můžou prstíkem ochutnávat pořád. To je laskomina, mňam! Po báječném obědě Niky ještě pomáhá s úklidem nádobí. S maminkou vše rovnají do myčky. Nesnězené jídlo dávají do krabiček, později přikryjí víčkem a dají do lednice.

Tááák, po jídle je čas si odpočinout. Niky s bytůstkami odchází do pokoje, lehá si na postel a v hlavě má film z vtipných situací u vaření. Bytůstky jsou nejen moudré, ale i vtipné a hravé jako děti. Niky sní o tom, že až bude jednou velký a dospělý, tak chce být jako ony. Moudrý, vtipný a hravý. To je hodně fajn, to se mu líbí… Bytůstky si lehly k jeho ostříhané hlavě, hladí ho, usínají. Všem je hodně dobře. Svět je v pořádku. Svět je láska. Já jsme láska. Všichni jsme láska. A když se máme rádi, jen tak, tak je svět sluníčkový, něžný a teplý…

Vše je dobré. Dobré ráno, dobrý den, dobrou noc…