Existence Sboru dobrovolných hasičů Kanín se nese od roku 1887, kdy jej založili místní sedláci. Ti také o dva roky později koupili ruční stříkačku, a když jeli k požáru, zapřáli do ní své koně. Stříkačka funguje bez přestávky dodnes, stejně jako kanínský sbor.

Hasičský sbor se zařazením JPO 5 dnes čítá osmatřicet členů, z nich jednadvacet aktivních a mezi nimi dvě ženy. Kromě podpory profesionálů při zásazích mají nastarost čerpání studní, jímek, vyklízení domů nebo sběr železa. Každoročně musí v obci krotit rozlévající se říčku Cidlinu a staví na ní hráz.

Dobří sousedé

Závodní družstvo mužů se na loňském Páteckém jiskření probojovalo na 5. místo. Začít závodit v okresní lize jim umožní zisk hasičské stříkačky PS12, kterou už prý mají přislíbenou od sousedního libického sboru. Dobré sousedské vztahy udržují Kanínští také s Opolany, které vlastní sbor nemají a poskytují kanínským hasičům zázemí pro Tatru 805 z roku 1956. Z jara roku 2002 jim také přijeli na pomoc, když hořelo opolanské stavení se stodolou, které chytlo od blesku.

Jak se hasí stoh

Když vzplane stoh suché slámy, není mu už pomoci. Kanínští tuto zkušenost získali nedaleko obce. „Co s ohořelou, mokrou slámou? Ta už je vlastně znehodnocená,“ dá se podle velitele Romanovského konstatovat, když hasiči už jen dohašují spáleniště a nezbývá jim, než se dívat, jak pomalu dohořívá. Připomněli si prý film Hoří má panenko. Blízkost lesa vyžadovala kontrolu nad ohněm do druhého dne, kdy hasiči odpoledne zbytky slámy proudem vody rozehnali po poli. Akci rovnou využili jako námětové cvičení pro okolní obce.

K technickému vybavení kanínských hasičů patří také plovoucí čerpadlo, které se osvědčilo při záchraně obce při povodních v roce 2006. Voda z Cidliny přetékala přes silnici na Opolany a zaplavila i obytné prostory. „Pamatuji si, že to bylo v březnu, měl jsem zrovna neštovice. Muselo se pytlovat, aby se voda udržela, a podařilo se. Vznikly škody na majetku, ale nikdo nemusel být evakuován,“ vyprávěl dvacetiletý velitel hasičské jednotky Dmitro Romanovský. Aktivitu hasičů ocenil Poděkováním také tehdejší ministr vnitra František Bublan.

V roce 2002 vyjeli pomáhat až na Mělnicko. „Tenkrát se hodně rozvodnila Vltava. S čerpadlem jsme byli až v Zálezlicích a Libiši, dělali jsme na ně také v obci sbírku,“ vzpomíná starosta hasičů Zdeněk Kouba.

Naposledy v 90. letech zažili místní požár, kdy hořel dům „dědka“. Spolu s profesionály mu zachránili střechu nad hlavou, i když s ohořelými krovy, a veškerý majetek. „Střecha vzplanula odpoledne od blesku, dohašovali jsme do druhého dne,“ pamatují Zdeněk Kouba a bývalý velitel Bohumil Hamrník.

Podle pamětníka Hamrníka byli hasiči vždy nositeli kulturního života v obci. To se ale v Kaníně ztížilo se zánikem sálu ve zrušené hospodě.

Pro děti a mládež hasiči pořádají Čarodějnice a pomáhají obci se Dnem dětí. „Prožíváme tady trochu generační propad, chybí nám mladí, celkově stárneme,“ povzdechl si Kouba. To by se mělo časem změnit s přičiněním nového velitele.

Skolený klokan

Jak přišel sbor ke svému maskotovi a symbolu, vycpanému klokanovi? Dva místní střelci se někdy ve 20. letech vydali na posed a mířili na zajíce. Jeden se jim zdál podezřele velký, ale střelili ho. V tu dobu se knížeti zaběhl z chovu klokan…