VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Benátky nad Jizerou /ROZHOVOR/ – Aby mohl bez problémů reprezentovat v malém fotbale, změnil v létě v tom velkém svou adresu. Už jako opora Benátek se František Hakl podílel na titulu mistra světa, když v Tunisku se skvěle vyladěným českým výběrem ani jednou nezaváhal a po finále s Mexikem (3:0) zvedl vítěznou trofej. Nejen o šampionátu, ale také o přestupu v rámci dvou sousedních účastníků ČFL se sedmadvacetiletý obránce rozpovídal v rozhovoru pro středočeský Deník.

19.10.2017
SDÍLEJ:

František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.Foto: archiv hráče

Od neděle jste mistr světa. Jak vám to zní?
Je to velký úspěch. Nejen mně, ale spoustě kluků to ještě nedochází. Osobně mě až překvapilo, jaký to od našeho příjezdu a na internetu vzbudilo ohlas. Volají i neznámí lidé a blahopřejí. Doufám, že to není jediný úspěch a budeme v tomto trendu pokračovat.

Co bylo hlavním aspektem českého triumfu?
V národním týmu jsem od Maďarska, kde jsme skončili třetí. Byli jsme tam uspokojení tím, že jsme se dostali do posledních zápasů o placky. V Brně jsme poté chtěli do finále, ale domácí prostředí nám svazovalo nohy. V Tunisku téměř se stejným týmem bylo od prvního zápasu vidět, že si jdeme jednoznačně za svým. Po vítězství nad Francií, která odvedla super výkon, ale nám tam napadalo úplně všechno, jsme si zápas od zápasu více věřili. Táhli jsme za jeden provaz a zaplaťpánbůh to dopadlo.

Asi lze mluvit o životním úspěchu, že?
Určitě. Není nic, čeho bych si vážil víc.

Dá se to překonat?
Nad tím ani moc nepřemýšlím. Určitě budeme chtít navázat. Tak jako před lety Rumuni, kteří vyhráli asi čtyřikrát mistrovství Evropy. V týmu je síla, nejsme nikterak staří a umíme si na hřišti říct, co a jak má kdo hrát. Nechci to zakřiknout, ale když zůstaneme u toho, co hrajeme, mohla by teď přijít naše vítězná éra.

Kdybyste měl z Tuniska vyzdvihnout nejsilnější zážitek…
Bylo jich tolik, že asi nejde vyčlenit jeden. Tým byl na každý zápas super připravený. Samozřejmě, že asi utkví, když pozdvihneme pohár pro mistra světa.

Jako amatéři jste se museli uvolňovat z práce. Nečinilo vám to nějaký problém jako některým dalším hráčům?
Momentálně už nemám žádnou dovolenou, takže přes Vánoce asi budu v práci. Na jednu stranu je super, že tímto sportem peníze nevládnou a makáme jeden za druhého. Na druhou spousta kluků si musela vzít i neplacené volno. Těm, co byli i na Evropě v Brně, to shráblo celou dovolenou. Někomu v práci vyhověli, jinému ne. Zaslechl jsem něco i o výpovědi, jen aby mohl jet. Někteří mají problémy s velkým fotbalem. Lidé, kteří tam byli, ale toto moc neřeší. Úspěchem se nám všechno vrátilo.

Naťukl jste problémy s uvolňováním z velkého fotbalu. Byl to i váš hlavní důvod přestupu do Benátek?
Byl. V Zápech jsem byl sedm let a čekal jsem, že tam kariéru dokopu. S malým fotbalem se to vyvinulo tak, že tam nešlo dál působit a musel jsem přestoupit. Jsem rád, že mi vedení v Benátkách dalo možnost pokračovat i v malém fotbale. Jsem jim za to vděčný.

Malý fotbal jste hrál na nejvyšší úrovni i jako fotbalista Záp. Nastal snad nějaký zlom, kdy vedení řeklo: A dost?
To ne. Začalo to už Maďarskem, kdy jsem měl problém odjet na šampionát. Odjel jsem, přestože jsme se s majitelem (František Mašek) neshodli. Po příjezdu jsem neměl zrovna dobrou pozici v týmu. Od Brna už bylo jasné, že kvůli malému fotbalu odejdu. S majitelem jsme se domluvili na přestupu do Benátek.

Zachránil vám tento krok zlato z Tuniska?
Tak bych to neřekl. Na mistrovství bych byl, ale ve velkém bych pak měl problém dostat se do základní sestavy, případně se dál pohybovat v A-týmu.

Lze to tedy brát tak, že malý fotbal má u vás prioritu?
Ve velkém ve svém věku už nic nedokážu. V malém, ať si každý říká, co chce, je to úspěch, i když jsme amatéři. Ale jsme nejlepší amatéři na světě. Nevyměnil bych to za nic jiného.

V Benátkách jste se potkal s dalším reprezentantem. Asi kvitujete přítomnost Stanislava Maříka v mužstvu?
Určitě. Se Standou jsme přestoupili ve stejnou dobu. Jemu to v původním působišti taky příliš neschvalovali, protože se zachraňovali. Domluvili jsme se, že půjdeme do stejného angažmá.

Pro Benátky v tom spočívá riziko, že v době větší reprezentační akce přijdou o dva členy základní sestavy…
Asi to tak je. Ale s tím jsme do toho šli a věděli o tom trenér i vedení. Nemáme moc bodů, ale pokusíme se to dohnat. Klukům něco dlužíme. Snad přitáhneme vítěznou atmosféru a ve zbylých utkáních uděláme co nejvíce bodů, abychom měli klidný střed tabulky. Ať na nás nikdo nemusí být naštvaný.

Mrzelo vás, že jste propásl zápas se Zápy?
Myslím, že součástí přestupu byla i klauzule, že bych proti nim neměl nastoupit. Samozřejmě, že bych si proti nim hrozně rád zahrál, na druhou stranu tam mám kamarády, s nimiž jsem hrál několik let. Bylo by to rozpačité. Možná je dobře, že jsem nebyl.

Trenér Benátek Jícha mi říkal, že jste do kabiny skvěle zapadl. Vnímáte to stejně?
Myslím, že ano. Když jsme s trenérem seděli ještě předtím, než bylo jisté, že tam půjdu, stanovil mi určitá pravidla. Líbilo se mi to, proto jsem souhlasil. Je tam hlavně super parta. Taky všichni táhnou za jeden provaz. I když to teď bohužel není výsledkově vidět, herně jdeme nahoru, jen nedáváme góly. Ale myslím, že to bude v klidu a nějaké body co nejdříve uděláme.

Jak těžké teď pro vás bude přeladit z euforie v malé kopané do poněkud tvrdší reality třetí ligy?
S přesídlením na velké hřiště nevidím problém, zvlášť když je teď potřeba zabrat a zabojovat o body. Adrenalin i ve velkém fotbale musí být. Když ho člověk nemá, neměl by hrát.

FRANTIŠEK HAKL Až do letního přestupu do Benátek nad Jizerou hrál velký fotbal pouze za dva kluby. Vyrostl doma v Čelákovicích, odkud zamířil do nedalekých Záp, s nimiž postoupil z krajského přeboru až do třetí ligy. Velké úspěchy v poslední době sbírá s reprezentací malého fotbalu. K němu přičichl v legendární Hanspaulské lize, ve které později okusil i první ligu. Za výběr soutěže v Milovicích nastupoval k utkáním celostátní ligy. Od té doby se ocitl v hledáčku vedení národního týmu a začal jezdit i na velké šampionáty. Po bronzu a stříbru z mistrovství Evropy přidal do své sbírky zlato na mistrovství světa v Tunisku.

Autor: Luboš Kurzweil

19.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Svatomartinská oblastní výstava psů.
25

OBRAZEM: Svatomartinská výstava psů

Jak vybavit malý dětský pokoj?

AKTUALIZOVÁNO

Po přepočtu středočeských hlasů střídá ve sněmovně Kupka Bendla

Střední Čechy – Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího správního soudu ČR (NSS) v Brně. Ten uspořádal veřejné projednání stížnosti voliče na výsledek parlamentních voleb netradičně v neděli odpoledne, aby závěry byly k dispozici ještě před první schůzí poslanců svolanou na již následující den.

OBRAZEM: Lyské výstaviště přivítalo chovatele

Lysá nad Labem - Zatímco v jedné z výstavních hal stříhali ušima pestrobarevní ušáci, jinde se rozléhaly hlasy kachen. A ještě jinde se čepýřili holubi. Přítomnost těchto zvířat na výstavišti znamenala jediné. Opět se konala tradiční výstava Chovatel. Kromě klasické drůbeže a holubů byly také k vidění andulky, morčata, či třeba křepelky.

OBRAZEM: Světový šampionát se hrál v Nymburce

Nymburk - O víkendu se v nymburském Sportcentru uskutečnilo mistrovství světa v nohejbale žen a juniorů. Celkem se na šampionátu v ženské kategorii představily reprezentantky z 10 zemí (Česko, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko, Rumunsko, Polsko, Dánsko, Kolumbie, Irák, Itálie), v juniorské kategorii pak reprezentanti z 12 zemí (Česko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Dánsko, Francie, Polsko, Itálie, Španělsko, Indie, Irák, Jižní Korea).

OBRAZEM: Muzeum otevřelo výstavu krásných knížek

Rožďalovice - Nadační fond Jendy Rajmana uspořádal výstavu s vánoční tématikou Kniha jako blahopřání. V prostorách místního Muzea klasického knihařství jsou k vidění drobné tisky určené jako gratulace k různým událostem. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT