Od neděle jste mistr světa. Jak vám to zní?
Je to velký úspěch. Nejen mně, ale spoustě kluků to ještě nedochází. Osobně mě až překvapilo, jaký to od našeho příjezdu a na internetu vzbudilo ohlas. Volají i neznámí lidé a blahopřejí. Doufám, že to není jediný úspěch a budeme v tomto trendu pokračovat.

Co bylo hlavním aspektem českého triumfu?
V národním týmu jsem od Maďarska, kde jsme skončili třetí. Byli jsme tam uspokojení tím, že jsme se dostali do posledních zápasů o placky. V Brně jsme poté chtěli do finále, ale domácí prostředí nám svazovalo nohy. V Tunisku téměř se stejným týmem bylo od prvního zápasu vidět, že si jdeme jednoznačně za svým. Po vítězství nad Francií, která odvedla super výkon, ale nám tam napadalo úplně všechno, jsme si zápas od zápasu více věřili. Táhli jsme za jeden provaz a zaplaťpánbůh to dopadlo.

Asi lze mluvit o životním úspěchu, že?
Určitě. Není nic, čeho bych si vážil víc.

Dá se to překonat?
Nad tím ani moc nepřemýšlím. Určitě budeme chtít navázat. Tak jako před lety Rumuni, kteří vyhráli asi čtyřikrát mistrovství Evropy. V týmu je síla, nejsme nikterak staří a umíme si na hřišti říct, co a jak má kdo hrát. Nechci to zakřiknout, ale když zůstaneme u toho, co hrajeme, mohla by teď přijít naše vítězná éra.

Kdybyste měl z Tuniska vyzdvihnout nejsilnější zážitek…
Bylo jich tolik, že asi nejde vyčlenit jeden. Tým byl na každý zápas super připravený. Samozřejmě, že asi utkví, když pozdvihneme pohár pro mistra světa.

Pavel Petr.
ON-LINE: Ptali jste se Pavla Petra

Jako amatéři jste se museli uvolňovat z práce. Nečinilo vám to nějaký problém jako některým dalším hráčům?
Momentálně už nemám žádnou dovolenou, takže přes Vánoce asi budu v práci. Na jednu stranu je super, že tímto sportem peníze nevládnou a makáme jeden za druhého. Na druhou spousta kluků si musela vzít i neplacené volno. Těm, co byli i na Evropě v Brně, to shráblo celou dovolenou. Někomu v práci vyhověli, jinému ne. Zaslechl jsem něco i o výpovědi, jen aby mohl jet. Někteří mají problémy s velkým fotbalem. Lidé, kteří tam byli, ale toto moc neřeší. Úspěchem se nám všechno vrátilo.

Naťukl jste problémy s uvolňováním z velkého fotbalu. Byl to i váš hlavní důvod přestupu do Benátek?
Byl. V Zápech jsem byl sedm let a čekal jsem, že tam kariéru dokopu. S malým fotbalem se to vyvinulo tak, že tam nešlo dál působit a musel jsem přestoupit. Jsem rád, že mi vedení v Benátkách dalo možnost pokračovat i v malém fotbale. Jsem jim za to vděčný.

Malý fotbal jste hrál na nejvyšší úrovni i jako fotbalista Záp. Nastal snad nějaký zlom, kdy vedení řeklo: A dost?
To ne. Začalo to už Maďarskem, kdy jsem měl problém odjet na šampionát. Odjel jsem, přestože jsme se s majitelem (František Mašek) neshodli. Po příjezdu jsem neměl zrovna dobrou pozici v týmu. Od Brna už bylo jasné, že kvůli malému fotbalu odejdu. S majitelem jsme se domluvili na přestupu do Benátek.

Zachránil vám tento krok zlato z Tuniska?
Tak bych to neřekl. Na mistrovství bych byl, ale ve velkém bych pak měl problém dostat se do základní sestavy, případně se dál pohybovat v A-týmu.

Lze to tedy brát tak, že malý fotbal má u vás prioritu?
Ve velkém ve svém věku už nic nedokážu. V malém, ať si každý říká, co chce, je to úspěch, i když jsme amatéři. Ale jsme nejlepší amatéři na světě. Nevyměnil bych to za nic jiného.

Hudební legenda J.A.R. v Litomyšli
Kam na Boleslavsku za zábavou? Vyberte si!

V Benátkách jste se potkal s dalším reprezentantem. Asi kvitujete přítomnost Stanislava Maříka v mužstvu?
Určitě. Se Standou jsme přestoupili ve stejnou dobu. Jemu to v původním působišti taky příliš neschvalovali, protože se zachraňovali. Domluvili jsme se, že půjdeme do stejného angažmá.

Pro Benátky v tom spočívá riziko, že v době větší reprezentační akce přijdou o dva členy základní sestavy…
Asi to tak je. Ale s tím jsme do toho šli a věděli o tom trenér i vedení. Nemáme moc bodů, ale pokusíme se to dohnat. Klukům něco dlužíme. Snad přitáhneme vítěznou atmosféru a ve zbylých utkáních uděláme co nejvíce bodů, abychom měli klidný střed tabulky. Ať na nás nikdo nemusí být naštvaný.

Mrzelo vás, že jste propásl zápas se Zápy?
Myslím, že součástí přestupu byla i klauzule, že bych proti nim neměl nastoupit. Samozřejmě, že bych si proti nim hrozně rád zahrál, na druhou stranu tam mám kamarády, s nimiž jsem hrál několik let. Bylo by to rozpačité. Možná je dobře, že jsem nebyl.

Trenér Benátek Jícha mi říkal, že jste do kabiny skvěle zapadl. Vnímáte to stejně?
Myslím, že ano. Když jsme s trenérem seděli ještě předtím, než bylo jisté, že tam půjdu, stanovil mi určitá pravidla. Líbilo se mi to, proto jsem souhlasil. Je tam hlavně super parta. Taky všichni táhnou za jeden provaz. I když to teď bohužel není výsledkově vidět, herně jdeme nahoru, jen nedáváme góly. Ale myslím, že to bude v klidu a nějaké body co nejdříve uděláme.

Jak těžké teď pro vás bude přeladit z euforie v malé kopané do poněkud tvrdší reality třetí ligy?
S přesídlením na velké hřiště nevidím problém, zvlášť když je teď potřeba zabrat a zabojovat o body. Adrenalin i ve velkém fotbale musí být. Když ho člověk nemá, neměl by hrát.

FRANTIŠEK HAKL Až do letního přestupu do Benátek nad Jizerou hrál velký fotbal pouze za dva kluby. Vyrostl doma v Čelákovicích, odkud zamířil do nedalekých Záp, s nimiž postoupil z krajského přeboru až do třetí ligy. Velké úspěchy v poslední době sbírá s reprezentací malého fotbalu. K němu přičichl v legendární Hanspaulské lize, ve které později okusil i první ligu. Za výběr soutěže v Milovicích nastupoval k utkáním celostátní ligy. Od té doby se ocitl v hledáčku vedení národního týmu a začal jezdit i na velké šampionáty. Po bronzu a stříbru z mistrovství Evropy přidal do své sbírky zlato na mistrovství světa v Tunisku.

Futsalisté české reprezentace do 21 let prohráli v Mladé Boleslavi s Ruskem 0:7.
V odvětě český tým gól Rusům nevstřelil