Pro někoho je nejdůležitějším mužem v týmu kapitán, pro jiného zase pokladník. I ti mají v kabině výsadní právo.
Nový hráč platí alkoholem
Právě pokladníci mají přehled třeba o tom, kdo chodí pozdě na trénink. „U nás je to Venda Sosnovský. Ten platí dost, protože je často nedochvilný," naprášil spoluhráče litolský pokladník Michal Bohdan. „Ale nejvíc asi přispívá Adam Petrouš, protože ten dává často rozhovory a my ho potom stáhneme," říká pokladník divizního mužstva. „Bago a překopnuté pletivo za brankou, to jsou dvě hlavní disciplíny, které nám plní kasu," směje se Bohdan.
Částky také naskakují třeba za vyloučení. „U nás je to tři stovky za červenou kartu. A tady je přeborník Helmich, ten tomu vévodí," utahuje si ze spoluhráče Bohdan.
A co když přijde do kabiny někdo nový? „Tak to je jasné. Láhev a peníze. V Litoli se pije Tullamorka a finská vodka. A každý nový hráč musí zaplatit pět stovek," říká Bohdan.
Raritou je dřevěná koule
Čelákovice jsou sice po polovině sezony poslední, přesto i tady musí fungovat zákony kabiny. A právě v Unionu mají jednu velkou zajímavost. Po hráčích putuje dřevěná koule. O co jde? „Má asi tři kila. Dříve jsme měli betonovou, ale tu jsme ztratili. Kouli si předáváme. Při tréninku ji máme vystavenou a při zápasech se snaží hráč, který ji má právě v držení, předat potají někomu dalšímu. A ten ji zase nosí do té doby, dokud ji někomu nepředá. To je taková naše specialita," vysvětluje systém putovní koule pokladník čelákovického mužstva Pavel Flekač.
To všechno jsou věci, které jistě utužují kolektiv. Bez toho to snad ani nejde. „Určitě jsou tyto záležitosti ve prospěch kolektivu," má jasno Flekač.
Ale i v Čelákovicích si potrpí na hotovostní výběr. „Výsledná částka pak padne na zápisném nebo rozlučce. Zápisné za přestup je tisíc korun, za hostování polovina. A prodloužení hostování za tři stovky. Oceníme také první gól, první zápas a kapitána. Jinak za rozhovor je to stovka, platí se za pozdní příchody a další běžné věci. Třeba čůrání na tréninku," vyjmenoval Flekač položky z rejstříku pokut.
Další složkou jsou třeba narozeniny. „Tady musíme nosit pohoštění. Dorty, chlebíčky nebo tak. Pokud by někdo nepřinesl, musel by zase platit do kasy," říká Flekač, který zatím nenašel hříšníka, který by se zdráhal zaplatit. „Všechny to baví. A kdyby mi něco uniklo, hned mi to ostatní nahlásí," usmívá se šéf přes finance.
Rozlučka všechno srovná
V Semicích je pokladníkem Milan Neuhausel. A ten dohlíží na to, aby bylo v pořádku hlavně zápisné. To jsou totiž tři litry rumu. „U nás je zápisné na rumy. V Semicích se pije rum," uvedl Martin Janáček, semický záložník.
Také tady platí běžné zásady placení. Překopnutá síť, prohraný fotbálek, pozdní příchody. A kdo přispívá do pokladny nejvíc? „Těžko říct, úplně vyhlášený není asi nikdo. Ale když má přijít z béčka David Houška, tak ten je pozdními příchody známý," práskl na Houšku Janáček.
A že by někdo nechtěl platit, o tom nemůže být řeč. „Někdy se stane, že někteří zaplatit nechtějí. Ale pak se to na rozlučce všechno srovná," dodal Janáček.
Za červenou tři stovky
Na rozlučce poděbradské Bohemie se asi největší částkou podílel Martin Billý, který byl v průběhu podzimu třikrát vyloučen. „Za červenou kartu dáváme tři sta korun. Takže Martin se na rozlučce podílel slušnou částkou. A asi v tom bude pokračovat, neboť jednou z položek je i narození dítěte a právě Martin je novopečený otec," říká s úsměvem poděbradský kapitán Jan Jirásek.
Kdo ale částku vybere, to zatím není jasné. Roman Brtna, který funkci pokladníka zastával, je pracovně v zahraničí. „Musíme někoho vybrat. Někoho poctivého," směje se Jirásek. „Ale zatím máme starosti se složením mužstva," přidává.
Jinak ale v Bohemii žádnou specialitu nemají. „Je to jako všude jinde. Platíme za karty, za pozdní příchody a o dvacku hrajeme při tréninku. Většinou hrajeme staří – mladí," uvedl kapitán Bohemie.
Nedochvilnost se draze platí
Standardní přestupky se platí také v Polabanu Nymburk, kde pokladnu spravuje Pavel Mareš. „Jediné specifikum je asi to, že když dojde k přestupku ohledně disciplíny, určuje částku trenér. Třeba by to byla červená karta za řeči. Tady není stanovená taxa, tu by určil trenér. Ale u nás je hodně mladých hráčů, takže jsme to ještě neřešili," uvedl Mareš. A na kolik by takový přestupek vyšel? „Třeba od tisíce po dva a půl tisíce," vypočítává. „Ale to jsme jen probírali."
Bago, pozdní příchod, návštěva toalety při tréninku. Také tady jsou tyto věci „ohodnoceny". A kdo je přeborníkem v pozdních příchodech? Jméno se nedozvíte. „Nechci nikoho jmenovat. Ale většinou jsou to mladí hráči," usmívá se Mareš. „Dáváme pětadvacet korun plus pět korun za každou minutu. To může pak pěkně naskákat. Také jsme čekali na hráče půl hodiny a to pak byla zajímavá částka," řekl nymburský útočník.
Zápisné je samozřejmostí. „Za hostování na půl roku je to 750 korun. Přestup třeba i patnáct stovek. Myslím, že tuto částku platil Ondra Jech," dodal Mareš.
