V prvním jarním domácím zápase jste zvítězili. Takže spokojenost, že?
Bylo to trošku takové naše trápení nebo křeč. Bylo vidět, že se zase hrálo o šest bodů. Terén byl těžký. O Kladnu mluví každý v tom smyslu, že hrají bez svých opor, ale je to mladé běhavé mužstvo. My jsme byli trpěliví, nakonec ten jeden gól jsme dali. Dá se říct, že ke koukání to moc nebylo, ale je důležité, že ty tři body zůstaly doma.
Dá se říct, že jste byli šťastnější.
Je to tak. Hosté trefili břevno. Ale Ezeala to tam prostě svou houževnatostí dotlačil. Ale já věřím tomu, že se naše výkony budou ještě zlepšovat. Udělali jsme pět bodů, takže se o to pereme a uvidíme.
Začátek soutěže se vám povedl nad očekávání dobře. Souhlasíte?
Kdyby mi to někdo řekl v únoru, že budeme mít z těchto tří zápasů pět bodů, tak bych tomu nevěřil. Jsme spokojení, i když třeba Štětí vyhrálo na Aritmě a zase trošku zamíchalo karty. Ale rádi jsme a teďka uvidíme, jak budeme pokračovat dál. Potřebovali bychom mít širší kádr, abychom obstáli s těmi zkušenějšími soupeři. Nyní přibylo zranění Jindráčka a zase musíme přeházet čtyři hráče úplně na jiné posty. Takže potřebujeme nutně ještě dva nebo tři kluky a kádr trošku zkvalitnit.
Ve druhém poločase jste ale byli o něco nebezpečnější než soupeř. Co říkáte?
Byli, ale také bylo vidět, že nás znali a trenér Pihávek ví, že největší hrozbou je Standa Ježek a ten byl často zdvojovaný. Měli tam výborné hlavičkáře. Myslel jsem si, že budeme více hrát po stranách, kde byli Korejza a Cáska, ale druhý jmenovaný se pak musel trochu zatáhnout. Musel hrát takového defenzivního záložníka, přitom je to rozený útočník. Dá se říct, že jsme tam nějaké šance měli. Nebezpečný byl ale i soupeř, který měl rychlý přechod do útoku. A to břevno, to bylo takové varování.
Zápas rozhodl chvíli před koncem Ezeala, který byl asi vaším nejlepším hráčem…
Asi jo. My jsme ho pak trošku zasunuli zpátky. Předtím jsme hráli dva zápasy tak, že hrál vyloženě ve předu s tím, že tam podrží balon. Ale je vidět, že je platný i v prostředku, kde dokáže něco vytvořit. Nakonec se mu povedlo z postu útočníka rozhodnout, dokázal důsledně za míčem jít. Už v prvním poločase tam měl pár dobrých věcí, že obešel soupeře, ale nepovedla se mu finální přihrávka.
Zase se potvrdilo, že Litol je parta bojovníků.
Trošku jsem o tom začal pochybovat. Už jsem si říkal, kdy už to přijde, kdy se to rozhýbe. Po dvou třech šancích to zahučelo a to potřebujeme. Pak už to bylo lepší. Do varu se také potřebují dostat diváci a tím se dostanou do varu i hráči a pak to třeba přijde.