Polaban se po roce v České fotbalové lize poroučel zpět do divize. Je jasné, že sezonu asi moc pozitivně hodnotit nebudete…

V první řadě byla pro nás sezona velmi náročná. ČFL je specifická a těžká soutěž, kde není mnoho fotbalových týmů a hodně zápasů je spíše o bojovnosti a standardních situacích. Ale pro nás to byla velká čest, že jsme pro Polaban tuto soutěž vybojovali a chtěli si ji za tento klub zahrát. Na to bychom měli být pyšní. Samozřejmě, že jinak s uplynulou sezonou byt spokojeni nemůžeme, jelikož cíl byla záchrana.

Vlastně už v polovině sezony bylo skoro jisté, že sestoupíte. Viděl jste šanci na záchranu?

Především jsme chtěli sezonu dohrát se ctí a v tabulce přeskočit předposlední tým, což se nakonec podařilo s přispěním odečtu bodů Čížové. Šli jsme zápas od zápasu a snažili se posbírat nějaké body.

Získali jste jen patnáct bodů. Je to podle vás odraz vašich výkonů?

Ukázaná platí, takže asi ano. Odehráli jsme zápasy, kde jsme nebyli horším týmem a přesto jsme nezískali žádné body. Měli jsme mladé, nevyzrálé mužstvo. Minimum hráčů mělo s třetí ligou nějaké zkušenosti a se soutěží se seznamovali. Přesto si myslím, že mužstvo nebylo tak špatné, aby po konci soutěže mělo jen patnáct bodů.

V čem byl hlavní rozdíl mezi vaším týmem a ostatními soupeři?

Jednoznačně ve zkušenostech jednotlivých hráčů a takzvané vyčůranosti. Soupeři měli větší touhu po vítězství, hlad vstřelit branku. To mi v našem mužstvu chybělo.

Dá se říct, že si Polaban ukrojil pořádný krajíc postupem do třetí ligy?

Z osobního hlediska si nesmírně vážím toho, že jsem si za Polaban třetí ligu zahrál a mohl být součástí. Pro nás místní to byla čest. Mladí kluci nabrali velké zkušenosti. Přišla šance si tuhle soutěž zahrát, tak proč ji nevyužít. Podle mého by v budoucnu tato soutěž Polabanu slušela.

Jak reagovali v průběhu celé sezony hráči? Nebyla pro ně celá sezona hodně frustrující?

Jistěže s jinou chutí se chodí na tréninky, když se vyhrává. Panuje dobrá nálada uvnitř každého jedince i týmu. My jsme však byli celou sezonu, dá se říci, v jiném rozpoložení, ale je potřeba si z toho vzít to dobré a do budoucna to každého posílí. Kluci se s tím poprali statečně, za to jim patří velký dík.

Často jste prohráli o gól, nebo jste dotáhli utkání k remíze a pak neuspěli v penaltovém rozstřelu. To muselo na hráčích zanechávat stopy. Souhlasíte?

Souhlasím. Sezona byla psychicky velmi náročná.

V průběhu sezony skončil trenér Kabyl, kterého nahradil kouč z dorostu. Co tato změna přinesla?

Řekl bych, že někteří hráči dostali nový impuls, novou motivaci. Někteří jedinci začali předvádět nadstandardní výkony. Chodili na tréninky s chutí. Ne kvůli tomu, že na ten trénink musí, ale že na ten trénink jít chtějí.

Vy jste sledoval kvůli svému zranění výkony týmu tak trochu zpovzdálí. Jaké výkony hráči podávali?

Vinou zranění jsem viděl jen minimum utkaní z tribuny, po pravdě jsem se na fotbal nechtěl chodit dívat. Bylo to pro mě frustrující. V zápasech, které jsem měl možnost vidět, podávali kluci dobré výkony, jen tomu vždy něco chybělo.

Už v průběhu sezony jste se stal asistentem trenéra, v této roli budete pokračovat i v následující sezoně. Jak se na to těšíte?

Těším se moc. Po zranění jsem byl vděčný za tuhle možnost a hlavně za to, že jsem zase mohl být s klukama. Po fotbalové kariéře bych se chtěl vydat tímto směrem. Hrozně mě to baví a naplňuje. Ale ještě se chci na nějaký čas vrátit na trávník, pokud mi to koleno dovolí.

Jak to vypadá s vaším zraněním a kdy se vrátíte na fotbalový trávník?

Rekonvalescence probíhá dobře. Zatím nejsou žádné komplikace a doufám, že už žádné nenastanou. V brzké době bych chtěl začít vyklusávat. Kdy se vrátím na trávník, si netroufám odhadnout, ale myslím, že v tomto kalendářním roce to pravděpodobně nebude. Ale už teď se nemůžu dočkat.

Nyní vás čekají boje v divizi. Jaké budou vaše cíle v další sezoně?

To je spíše otázka na vedení. Určitě stabilizovat hráčský kádr a hrát fotbal, na který se budou vracet diváci. Já osobně bych chtěl každý zápas vyhrát a mít po konci soutěže devadesát bodů (smích).

Tomáš Svoboda, 30 let

Bydliště: Sadská
Narozen: 11. 1. 1988
Pracuje: jako ďas :) skladník, řidič
Znamení: kozoroh
Další oblíbené sporty: rybaření
Oblíbené jídlo: těstoviny, králík
Oblíbené pití: voda a pivo s kamarády :)
Oblíbený film: Gladiator
Oblíbená hudba: vše možné