Celá myšlenka vychází z mezinárodního konceptu, který je ověřený ve světě. Zabývají se jím dobrovolníci všude po světě a řeší se tím i různé sociální problémy. Turnaj v Poděbradech navštívila i skupina hrajících zástupců z Kambodži, Kolumbie a Německa. Cílem této akce je započít spolupráci s okolními kluby a pořádat pravidelné F3 turnaje a posléze i ligu.

Koncept této hry je postaven na principu, kde pravidla fair play a vzájemný respekt jsou na stejné vlně se sportovní zdatností.

„Hra má svůj přesah už v tom, že i když se týmy na začátku neznají, musí si společně stanovit pravidla hry. Probíhá vzájemná diskuze. Týmy musí dojít ke shodě, ještě než začne zápas, jelikož nemáme rozhodčího. Následuje samotné utkání a potom se zápas reflektuje,“ popsala PR koordinátorka Kateřina Mlynářová.

„Pak se všichni baví o tom, jak se pravidla dodržovala. Jestli dávala smysl, nebo jestli by je nastavila jinak. Je to i o přesahu do běžného života. Poukazuje se na to, jaká pravidla si člověk nastavuje v životě, a zda je pak schopen je dodržovat. V Praze máme zkušenost, že proti sobě hrály týmy na sídlišti a neměly se v oblibě. Nyní ale v této lize dokáží spolu vycházet a respektovat se. Body se dávají jak za vstřelené góly, tak za hru fair play. To vše se hodnotí v konečné diskuzi,“ dodala Mlynářová.

„Některé děti s touto formou fotbalu začínaly na začátku roku. Je vidět velký skok, hlavně vzájemné respektování ve skupině. Kluci berou to, že s nimi hrají fotbal i holky. Na této akci ne všichni hrají v lize. A tohle je příležitost, že by se mohli do ligy zapojit,“ komentovala koordinátorka Sonia Ennafaa.

Rozhovor s Tomášem Hübschmanem

Poděbradského mini turnaje se zúčastnil také prvoligový fotbalista a exreprezentant Tomáš Hübschman.

Jak se vám líbí atmosféra fotbalové akce v Poděbradech? Proč jste se rozhodl ji podporovat?

Celkově mi přijde tento projekt smysluplný a dobrý. Lidé, kteří mě k tomuto přivedli a nabídli mi, abych podpořil tuto akci, mi vysvětlili, jaký je smysl celé věci. Přijde mi to jako dobrý nápad, jak může sport spojovat lidi. Proto jsme i přijal pozvání do Poděbrad a přijel jsem se podívat, jak se lidé baví fotbalem, ale i jak se spojují do běžného života.

Jaký je váš názor na systém této hry, přece jen tam jsou rozdíly oproti ,,normálnímu“ fotbalu?

Samozřejmě je zajímavé, že si oba týmy mohou zvolit jakákoli pravidla před utkáním. Je i jiný bodovací systém a tři třetiny, což také ve fotbale není. Myslím si, že ta podstata toho fotbalu je fair play a dávání branek.

Co říkáte na to, že se hraje bez rozhodčích?

To je právě ta důležitá věc, že hráči dokáží ovládnout své emoce. Dokáží se domluvit na tom rozhodnutí, jestli to byl aut pro ty, nebo pro ty. Jestli gól má platit. Není tam žádný soudce a týmy se musí respektovat. Musí se dokázat dohodnout mezi sebou na hřišti, jinak mohou ztratit body. Pokud jsou rozumní, dávají si pozor na to, aby se co nejlépe dohodli a získali co nejvíce bodů. Myslím si, že fotbal obzvlášť se hraje na výsledek a všichni jsou ochotni tomu podřídit všechno. Zatím co jsem viděl, to tak i bylo.

Dovedete si představit, že by se hrálo bez rozhodčích v nejvyšší soutěži?

Tak někdy by to bylo lepší (smích). Někteří fanoušci i aktéři by byli někdy i rádi. Možná by to bylo i jednodušší, ale ta pravidla fotbalu jsou nastavená tak, že to řídí rozhodčí. I když teď se zavedením videa se trochu na jejich pravomoce dohlíží. I když za videem sedí také člověk, který musí situaci posoudit a někdy i tak nebylo rozhodnuto správně. Je to pořád lidský faktor a tady se mi líbí, že se hra snaží lidi spojovat a ne je rozdělovat. Což někdy ten rozhodčí týmy rozděluje.

Vyzkoušel jste si někdy sám zahrát tuto formu fotbalu, bez rozhodčího?

Ne. Přiznám se, že nikdy jsem to nezkoušel. Samozřejmě jako malý jsem hrál s klukama na pláckách. Ale nebyl to žádný takový projekt. Ale dost často se to hádalo a nebyla domluvena předem pravidla. Nemělo to fair play a občas se to ani nedohrálo.

Markéta Stiborová