Mladé holky ze Sparty mají své jméno doma i v zahraničí a proto byly pozvány na velmi silně obsazený turnaj do italské Ravenny. Startovaly zde Juventus Turín, Inter a AC Milán, AS Řím, Benátky, Bologna, Sampdoria Janov, Cesena, domácí Ravenna a dánské Roskilde. „Byl to neuvěřitelný turnaj, obrovská nová zkušenost. Jeho obsazení mluví samo za sebe,“ byla nadšená Michaela Hamplová. „My jsme se ve skupině utkaly s AS Řím (1:1) a s Benátkami (6:0). Vítězky ze čtyř skupin pak postupovaly do finále. Tam jsme narazily na Juventus (1:1), dánské Roskilde (2:1) a ve finále pak na Inter Milán. V tom zápase jsme vedly ještě sedm minut před koncem 1:0, ale Inter pak vyrovnal a remíza mu nakonec k celkovému vítězství v turnaji stačila,“ popisovala cestu turnajem dívka z Poříčan.

Smutek. Nebyl ale na místě, druhé místo bylo super. „Nejprve nám všem vytryskly slzy zklamání s vědomím, že jsme byly tak blízko k vítězství. Ale ty pak postupně nahradily slzy radosti z toho, co jsme dokázaly!

Byly jsme vlastně jediné, komu se podařilo v průběhu turnaje vstřelit Interu branku,“ culila se třináctiletá fotbalistka.

V tabulce české soutěže Sparta figuruje na druhém místě za Pardubicemi. „Je to trochu ironie. U nich jsme dokázaly vyhrát jedna nula a doma po nepřesvědčivém výkonu prohrát jedna tři. Máme ale dost času na to, abychom vše napravily,“ neskládá zbraně za všechny Hamplová.

Fotbal a škola. Že by problém? V žádném případě. „Škola dobrý, mám vyznamenání,“ hlásí hrdě žákyně základní školy.

Fotbalově vyrůstala v Poříčanech. „Na kluky nemůžu zapomenout, protože jsem se po jejich boku mnohému z dobrého fotbalu naučila,“ je přesvědčená Michaela.

Je fotbalistkou tělem i duší. Sleduje také počínání poříčanského A týmu mužů, který bojuje ze všech sil o setrvání v krajském přeboru. „Za áčko hraje brácha Lukáš, tak věřím, že se v krajském přeboru po posílení v zimní pauze zachrání. Jako jejich velká fanynka jim to strašně přeji,“ říká Hamplová, kterou podporuje celá rodina. „Ale mým největším fanouškem ze všech je děda,“ směje se hráčka Sparty. „Bez vydatné pomoci rodičů bych asi sotva oblékala dres Sparty. Jen těžko hledám slova pro to, co pro mě až dosud udělali a tím nemyslím jen dopravu na zápasy a tréninky. A pokud mamka s taťkou nestíhají, tak zaskočí brácha Lukáš. To jsou věci, kterých si vážím a chci jim i touto cestou moc a moc poděkovat,“ dodala Míša Hamplová.