Kliknutím zvětšíte
Když se vrátíte za uplynulou sezonou. Jaká byla?
Nahoru dolu. Začal jsem v Liberci, kde jsem se dostával do šancí, akorát nepadaly góly. Pak přišlo zranění. Po přesunu do Bohemians jsem zase ožil a celkem rychle jsem se adaptoval na tým. Všichni jsme si tam sedli, z čehož pak vezšlo kvalifikování do evropských pohárů.
S Bohemians budete hrát druhé předkolo Evropské konferenční ligy. Vy už máte zkušenost s poháry. Co čeká nyní na celek z Vršovic?
Všichni víme, že něco obtížného. Budeme muset zvládnout šest zápasů, abychom se dostali do skupin, ale budeme dělat všechno pro to, abychom se co nejdéle udrželi. Všichni fanoušci si užívají jenom samotnou účast v předkolech. Na nás bude, abychom jim nadšení co nejdéle prodloužili a snažili se postoupit dál.
Koho byste si přál za soupeře?
Popravdě ani nevím, na koho můžeme narazit. Ještě jsem to nezkoumal. Samozřejmě nejlepší je, když v předkolech dostanete slabší soupeře a ve skupině přijdou zvučnější jména.
Vy už jste skóroval v Evropské lize v dresu Slavie, kdybyste dal další za Bohemians, tak který by byl pro vás cennější?
Hrozně těžké odpovědět. Je to taky o důležitosti toho gólu. Za Slavii jsem skóroval v důležitém zápase venku, kde jsme získali tři body a pak jsme se dostali ze skupiny. Kdybych dal gól za Bohemians při nějaké prohře, tak bych ho asi nedával tak vysoko. V případě, že bych trefil postupový gól, tak bych ho možná vyzdvihl víc.
Svými výkony jste si vysloužil i pozvánku do reprezentace. Co jste si řekl v první chvíli?
Byl jsem hrozně překvapený. Myslel jsem si, že sezona už nemůže být hezčí a že poháry jsou třešnička na dortu. Tři dny poté mi ale volal trenér Šilhavý a oznámil mi, že jsem v nominaci. Až pak jsem si uvědomil, jak skvělá půl sezona z mé strany byla.
V kvalifikaci vás čekají Faerské ostrovy. Povinnost velí získat tři body.
Samozřejmě, že si nejedeme pro nic jiného než tři body. I po tom přátelském utkání, co se hrál naposledy, jsme favorité. Jedeme tam vyhrát.
S jakým cílem tam jedete vy osobně?
Pro mě se jedná o první sraz. I kdybych se na hřiště nedostal, tak bych nebyl zklamaný. Pořád se jedná o zkušenosti. Každý, co tam jede, tak se chce na hřiště podívat a zažít, jaké to je si zahrát za reprezentaci.
Je to pro vás hodně velké zadostiučinění?
Hlavně si za to můžu já, jak jsem se teď začal chovat. Hodně jsme změnil. Po mnoha zraněních jsem na sobě víc začal pracovat a celkově jsem se víc zklidnil a následně přišlo úspěšné jaro s Bohemkou i pozvánka. Ve Slavii jsem byl mladý, pak přišly úrazy a chápu, že jsem na ní neměl nárok. Teď jsem se z toho vyhrabal. Chtěl jsem zase hrát a vidím, že na to mám.
Kde nastane zlom, že člověk dospěje k tomu, že musí něco změnit?
Hlavně je to věkem a situacemi v kariéře, co se stanou. Dřív jsem v Příbrami pro sebe tolik nedělal, ale všechno mi vycházelo. Dával jsem góly. Cítil jsem se dobře. Poté přišly zranění a uvědomil jsem si, že bez větší práce okolo to nepůjde. U rychlejších hráčů se stává, že se jim trhají svaly a musím na tom pracovat. A dostal jsem se do fáze, kdy se nezraním a troufnu si říct, že i zrychluji, když jsem dobře připravený na zápas.
A taky i fakt, že už jen talent nestačí?
Já jsem se nikdy nebral jako talent. Na reprezentaci jsem začal jezdit až ve dvaceti letech. Do té doby jsem byl bez startu. Chtěl jsem i končit s fotbalem. Pak přišel pan Csaplár, který mě zvedl a začalo se mi dařit ve druhé lize, pak v první a najednou se začalo psát, že jsem talent. Do té doby ale o mně nikdo nevěděl.
Co se stalo, že na od konce kariéry jste najednou v reprezentaci?
Měl bych poděkovat trenérům, kteří mě v 16 či 19 letech přemluvili, ať nekončím. Pak z toho vzniklo tohle. Začal jsem hrát ligu, o které jsem snil a teď reprezentovat, což je pro fotbalistu nejvíc. Doufám, že se na hřiště alespoň na minutku dostanu.
Před odletem s reprezentací jste zavítal do Tochovic. Jak jste si užil jejich rozlučku?
Párkrát za rok se sem zajedu podívat na fotbal a poprvé v téhle sezoně se mi povedlo, že Tochovice vyhrály. Nevím, jestli jsem jim nenosil spíš smůlu. Jsem rád, že jsem viděl hrát zase bratra. Vždy se sem rád vracím.
Jaké je sledovat bratra jako fanoušek?
Je to fajn. Přeji mu to nejlepší. Chci, aby hrál co nejlépe, ale občas si z něj dělám srandu.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
