Kliknutím zvětšíte
„Možná je to ostuda, ale těch patnáct let, co jsem tady skončil, jsem tady nebyl. A protože jsou ve městě uzavírky, měl jsem trochu problém se na stadion dostat,“ smál se kouč, podle jehož vedením sehrálo Kladno asi nejpovedenější sezonu po svém návratu do nejvyšší soutěže.
Tehdy, na přelomu let 2007 a 2008, měl klub jak výborné odchovance, tak se mu povedlo získat na hostování hodně zajímavé prospekty. A tak se dařilo vyhrávat, získávat body a hlavně, předvádět atraktivní fotbal.
„Jsou to příjemné vzpomínky, byla to moje první štace jako hlavního trenéra. Kladno bylo malým, skromným rodinným klubem. Povedlo se dát dohromady dobrý tým kluků ať už na hostování jako pozdější reprezentant Bořek Dočkal, Ondra Kúdela, Jirka Jeslínek, nebo zdejší kluci. Dobře si pamatuji Míru Šilhana, který teď dělá asistenta mému synovi v Králově Dvoře. Znám i řadu dalších lidí, kteří tady ještě jsou včetně předsedy klubu a doktora Ládi Lemona a moc rád na všechny vzpomínám,“ vyprávěl odchovanec západočeského Chotěšova, který zažil zajímavou hráčskou kariéru hlavně ve Slavii, ale víc se prosadil jako trenér.
Také díky šanci z Kladna, kterému teď přeje, aby se vrátilo po letech bídy zpátky na výsluní. „Co jsem měl možnost od kluků vyzvědět, dávají to tady dohromady a já jim držím palce.“
Synovi cestu umetat nechce
Nižší fotbal sleduje Jaroslav Šilhavý pozorně. Už kvůli synovi Tomášovi, jenž si na trenérské sesli Králova Dvora vede fantasticky a malý klub od Berouna díky němu bojoval do poslední chvíle o vítězství v ČFL.
„Jsem překvapený, protože si nevzpomínám, že by Tomáš jako malý nebo i později jako hráč myslel na trenérskou kariéru. Nicméně se to nějak seběhlo, on v Králově Dvoře dlouho hrál a podobně jako já je týmový hráč, takže nemá problém s adaptací. A tak když odešel do Hradce Jirka Sabou, ze dne na den se stal trenérem,“ popisuje starší z rodu Šilhavých, podle něhož měl jeho potomek už i nabídky z ligy. Sám mu však poradil, ať raději zůstane u říčky Litavky.
„Radil jsem mu, ať zůstane tady, kde si může jako hlavní trenér důležité věci rozhodnout sám. Navíc ten klub je ještě menší a rodinnější než třeba Kladno, každý tam ví, co od druhého čekat. To by jako druhý, třetí člověk v nějakém trenérském ligovém štábu neměl,“ myslí si kouč národního týmu a synovi pochopitelně drží palce. „Udělali s klubem obrovský úspěch, do posledního kola hráli o triumf v ČFL a gratuluji mu. Nechci mu umetat cestu, ale přeji mu, aby se prosadil. A mám z něj radost,“ přiznal.
Těší se na Ronalda
Mladí hráči se Jaroslava Šilhavého ptali, zda má raději Messiho nebo Ronalda. Ten odvětil, že Patrika Schicka a také poctivé bojovníky, bez nichž by hvězdy nemohly góly střílet. Nicméně na báječného Portugalce se těší. Už si proti němu zahrál v Lisabonu a v září se chystá v rámci Ligy národů odveta.
„Máme těžkou skupinu a měli jsme z ní obavy. Navíc nominace na červnové zápasy nebyla úplně nejsilnější, někteří kluci byli zranění. Ale ti co tam byli, odvedli kus práce. Díky tomu jsme byli už blízko splnění cíle a udržení soutěže, kdyby Portugalsko vyhrálo ve Švýcarsku. Nestalo se, nicméně věřím, že už jsme si soutěž a kvalitu soupeřů trochu osahali a jsme schopni si to uhrát sami. Co se týče Cristiana Ronalda, čeká nás velký svátek, jestli s Portugalci dorazí. Už v červnu jsme u nich odehráli dobrý zápas, i když duel u nich by zatím a asi náš nejméně povedený. O to větší motivaci máme to zvládnout,“ dodal Jaroslav Šilhavý.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
