Rezerva Ostré projela Postřižinským okresním přeborem jako horký nůž máslem. V celé sezoně prohrála jen jediné střetnutí. A zaslouženě tak mohla slavit postup do krajské I.B třídy. Nakonec měla šestibodový náskok před druhým v pořadí.

Hlavním pronásledovatelem lídra byl téměř do konce ambiciózní Městec Králové. Jenže ten se v závěru sezony potýkal s velkým počtem zraněných hráčů a museli pomoci hráči s třetitřídní rezervy.

Na nejvyšší mety se počítalo s Rožďalovicemi a Všejany. Tyto týmy ale ztrácely a na nejvyšší příčky mohly zapomenout. Málokdo asi předpokládal, že dole bude Kostelní Lhota. Nebo Kostomlaty. Fotbal je nevyzpytatelný…

Bezkonkurenčně nejvíce nastřílených gólů (109), nejméně inkasovaných (20). K tomu měla rezerva Ostré ve svém středu nejlepšího střelce soutěže, kterým se stal zkušený Jiří Dozorec, autor pětadvaceti zásahů. A navíc: obrovská zkušenost borců jako jsou Sedlák, Vavřík, Birkuš a právě zmíněný střední záložník Dozorec. „Přesně tak, zkušenost byla velká. Bylo to hodně znát. A navíc jsme měli kam sáhnout,“ řekl vedoucí týmu rezervy Ostré Pavel Jásek.

Divizní A – tým v této sezoně rezervu dost podporoval. „Hlavně v domácích zápasech,“ hlesl Jásek. „Od začátku soutěže jsme měli nejsilnější kádr. Hráči měli kvalitu a chtěli za rezervu hrát. Dříve to spíš brali jako zlo,“ chválil „posily“ z divizního kádru Jásek.

Také dorostenci zapadli více než dobře. Rozhodně nehráli druhé housle, v závěru nastříleli dost branek. „To bylo také pozitivní. Teď někteří z nich mezi dorostenci skončili a náš kádr bude určitě širší,“ má jasno vedoucí týmu.

Dá se vůbec najít v tak povedené sezoně něco negativního? Převládají samozřejmě pozitiva. Ale vždycky je co zlepšovat. Hlavně účast na trénincích. Při zápasech ale vše klapalo,“ byl spokojený Pavel Jásek.

Týmům pohybujících se ve druhé polovině se dost dlouho před koncem sezony ulevilo. Na sestupových příčkách krajské I.B třídy nefiguroval žádný z okresních celků. Bylo tedy jasné, že půjde dolů jen jeden tým. Spousta zápasů tak postrádala potřebný náboj, nebylo o co hrát. Trenéři tak mohli klidně zkoušet mladé hráče, nové varianty.

A další jistotou bylo dlouho dopředu to, že černý Petr zůstane Libici nad Cidlinou. Poté, co klub nepřihlásil I.A třídu, rovnou sešoupl i z okresního přeboru. „Bylo to od začátku hodně špatné,“ přiznal trenér mužstva František Hovorka.

Není se čemu divit. Odešlo hodně hráčů, změny byly velmi zásadní. „Hlavně podzim jsme měli velice špatný. Bylo potřeba přivést nějaké hráče, což se v zimním přestupním období povedlo, ale propast už byla hodně velká. Hra se v jarní části sezony sice o dost zlepšila, ale to stejně nestačilo. Hlavní důvod byl v tom, že jsme nedávali góly,“ hledal příčiny nezdaru kouč libického týmu.

Už když v létě tým trenér Hovorka přebíral, bylo mu jasné, že to bude mít složité. A to také bylo. „Ale doufal jsem, že se zachráníme. To jsem ale ještě neznal kádr. Proto jsem pak útočil na vedení, aby přivedlo hráče,“ řekl Hovorka, který u týmu zůstane i v další sezoně.