Po takovém gólu touží každý fotbalista, jen málokomu se poštěstí, navíc v mistrovském utkání.

Zavřete oči a alespoň si představujte: přetažený roh, hlavičkou vrácený na úroveň penalty, vy zády k bráně…

…rychle se zorientujete, položíte do vzduchu, naplno trefíte, míč skočí přesně na čáře, brankář marně skáče, běžíte slavit.

Michalu Bohdanovi už se může zdát něco jiného, od soboty má splněno.

„Branku určitě řadím mezi ty úplně nejhezčí. Těžko se znovu povede,“ nepřekvapí šťastný střelec, který v 16. minutě přesně věděl, co chce udělat.

„V danou chvíli to bylo opravdu cílené zakončení,“ užívá si dvojnásob ojedinělého momentu.

Jako už zkušenější hráč, který se v posledních letech přesunul ze záložní řady natrvalo do obrany, už přece jen neskóruje tak často. Sobotní připomínka gólové radosti byla jeho třetí v sezoně, před kterou posílil řady nováčka z Nymburka.

Zatímco gól si po utkání vyžádal menší oslavu, celkový výsledek už domácím zdaleka tolik radosti nepřinesl. V zápase hráli po vyloučení Růžičky od dvanácté minuty přesilovku, přesto „dokázali“ v závěrečné dvacetiminutovce prohospodařit dvoubrankový náskok a v rozstřelu si bodové konto vylepšili v tabulce níže postavení hosté.

„Bez debat jsme měli zápas zvládnout za tři body, je to pro nás ztráta,“ hodnotil duel Michal Bohdan.

Jeho trefa nakonec nezůstala jedinou opěvovanou. Především z hostujícího pohledu stálo za to snížení střídajícího Jana Strnada na 3:2. „Bylo tam trochu náhody. Neplánoval jsem to přímo takto trefit, ale chtěl jsem dát hlavně gól,“ komentoval výstavní bombu do vzdálenější šibenice, která se mu povedla po dvou minutách pobytu na hřišti. „Trefil to parádně,“ chválil trenér hostí Radim Truksa. „Dva body musíme brát. Hráli jsme osmdesát minut v deseti,“ připomněl.