Mělo jít vlastně o návrat hned tria mužů, kteří se přesunuli do Sokolče. Tam zamířil kouč Ondřej Murárik, který strávil v Nymburce jednu sezonu, a stoper Ondřej Drobný, jenže ten podle dohody klubů nemohl na Polabanu nastoupit.
Po krátké době se vrátil Vojtěch Herčík na stadion, kde strávil skoro celou kariéru. „Jednoznačně jsem se netěšil nikam jinam tak, jako na Veslák. Dvanáct let na tomto stadionu jen tak nezapomenete,“ uvedl po zajímavém souboji třicetiletý borec.
close
info
Zdroj: Deník/Vladimír Malinovský
zoom_in
Vojtěch Herčík (v zeleném)Odešel těsně před touto sezonou, navíc do konkurenčního týmu, který hraje stejnou soutěž. „Seběhlo se to strašně rychle. Událo se hodně změn, které mě donutily přemýšlet nad dalším působením v klubu. Cítil jsem na sobě velkou stagnaci a nic mě nedokázalo pořádně motivovat. Po pár telefonátech s dobrým kamarádem Tomášem Svobodou (hráč Sokolče, který dříve hrával za Polaban), jsem měl celkem jasno,“ popsal hlavní důvody svého přestupu Herčík.
Jeho návrat na stadion Nymburka se obešel bez zbytečných urážek. „Všechno proběhlo v přátelském a sportovním duchu. Byl jsem připravený na všechno, ale sám sobě jsem říkal, že vlastně není důvod, aby ke mě někdo cítil nějakou nenávist. Troufnu si říct, že jsem Polabanu odvedl za tolik let spolehlivou službu v dobrých i zlých časech. To si bohužel spousta lidí neuvědomuje. Ostatně si můžete přečíst článek v Deníku z června 2017,“ usmál se třicetiletý defenzivní fotbalista.
Nyní si zahrál proti klukům, které velice dobře zná, strávil s nimi spoustu času na hřišti i v kabině. „Nebylo to jednoduché. Stejně tak jak znám já je, tak oni znají mě. Kluci jsou silní na balonu, mladí a běhaví. Bohužel to je po vápno soupeře. Budu upřímný, kluci se snadno uspokojí pocitem kontroly hry, to bohužel trvalo v tomto zápase dvacet minut, ale hraje se o sedmdesát víc,“ podotkl dnes už hráč Sokolče, který před utkáním své současné spoluhráče motivoval. „Občerstvení za vítězství je samozřejmost. Hecování přišlo ze strany trenérů, spíš to byly výhrůžky kondičním tréninkem v případě ztráty bodů,“ práskl se smíchem Herčík.
play_fill
Ještě před ním se do Nymburka „vrátili“ Michalové Kotek a Daněk, kteří také odešli, ti pro změnu do Slovanu Poděbrady. Je tedy jasné, že se Herčík svých kamarádů vyptával na jejich pocity a na to, zda oni pocítili nějaké negativní poznámky, aby byl na podobnou věc připravený. „Jsme v kontaktu permanentně, takže ano vyptával. Drobné nadávky a ironické otázky proběhly, to vím. Bohužel se k tomu vyjadřují osoby, které o tom nic neví. A nebo někteří, kteří jsou součástí Polabanu pár měsíců a o minulosti neví nic. Dál bych to nekomentoval,“ krotil přehnané emoce Herčík, který za sebou v nymburském klubu nezavřel dveře natrvalo. „Poslední větou bych chtěl říct, že Polaban má u mě stále místo. Klukům fandím a přeju jen to nejlepší. Za dva, tři roky to bude hodně silný tým, který se bude pohybovat ve vyšších soutěžích,“ dodal fotbalista Vojtěch Herčík.
Načítám tabulku ...
