Není divu, že se jeho slavný gólman Kája Vachopulos alias Jakub Kohák v rámci losovacího aktivu Středočeského fotbalového svazu chopil mikrofonu, přičemž nejednoho zástupce oceněných klubů k potěše hojného osazenstva stolů přivedl do úzkých.

Dlouho si bude pamatovat na setkání se známým bavičem patnáctiletý fotbalista bývalého hornického klubu Baníku Švermov.

Borčíka vítěze žákovské I. A třídy zaskočila otázka, zda už někdy fáral, když je z Baníku „Co to je?" podivil se mladík, jenž podle moderátora svoji postavou horníka rozhodně nepřipomíná. Na pódium ho poslal trenér Pavel Růžička. „Když si to vykopali, tak ať si cenu přeberou," prohlásil potom, co se chytal za hlavu, poněvadž jeho svěřenec bydlí v kladenské čtvrti, kde kdysi fungoval známý důl Róna.

Další Kohákovou obětí byla blondýnka zastupující tým Sokolče. Vyzvídal na ni, kterého hráče svého týmu nejlépe zná. „Kapitána," odvětila dívka. „A co s ním máte?" Na to s uzarděním odvětila, že nic.

Ne všichni ocenění mohli být slávě přítomní. Týkalo se to i na několika málo brankářů, které podezíral, že raději odjeli na melounovou brigádu.

Nejlepší gólman krajského přeboru Patrik Malina z Ostré však na místě byl a prozradil, že měl průměr 0,8 obdrženého gólů na zápas. „Buďte rád, že jsem proti vám nekopal, jinak by to bylo 2,25," vytahoval se Kohák, jenž proti němu mohl nastoupit, poněvadž jako střídající hráč odehrál ve stejné soutěži s kapitánskou páskou pár minut za Poříčí nad Sázavou. „Bylo to těžké, protože jsem se dotkl jen čtyřikrát míče," řekl.

Přesto se dokázal vžít do pocitů špičkových fotbalistů krajských soutěží. „Já to znám. Je příjemné být nejlepší," podotkl a prohlásil, že pokud by nějakému klubu přišla dotace, mohl by s ním na pár zápasů počítat.

Však také přímo na pódiu dostal nepřímou nabídku v podobě dresů od tří nejlepších celků krajského přeboru – Ostré, Hostouně a Velvar. Všechny s jeho oblíbeným číslem 10. Takového bombera by prý chtěl mít ve svém středu každý. „Nelze si nevšimnout, že jsem nejlepší," vážným hlasem rozesmál publikum.

Také Kohák je jen mužský, proto mohl veřejně závidět. To když si za brankáře Hřebče zaskakující spoluhráč Martin Servus jako jediný dovolil ke krásce reprezentující jednoho ze sponzorů víc než podání ruky. „Na pusinku parchant nezapomněl," upozornil.

Došlo i na vážná slova, třeba na téma fair play. Jak by to bylo pěkné, kdyby ve finále EURA Portugalec Éder přiznal, že rukou zahrál on, ne soupeř.

I takový Kohák je. Hezká byla rovněž jeho slova, která fotbalové setkání ukončila: „Já svůj zrak upírám do mládeže, a proto skládám svoji poklonu vám, kteří se o ni staráte. Reprezentace je jenom špičkou ledovce, tím základem všeho jste vy," překvapil vážným tónem Pečený sněhulák, což je projekt, který točil s Českou televizí.