Jíkevský předseda Lebduška: Kluci si sedli a vzájemně si vyhoví

Máme za sebou zatím pouze sedm zápasů a uvidíme, jak to vůbec s celou letošní soutěží dopadne. Myslím, že osmá příčka úplně neodpovídá našim kvalitám a slušelo by nám to o pár míst výše. Když se podíváme na jednotlivé výsledky a zápasy, v nichž jsme tahali za kratší konec, vždy jsme prohráli pouze o gól. Když nepočítám kontumaci v Pečkách. Zvláště domácí porážka se Žiželicemi nás mrzí, tam jsme v závěru úplně propadli a hloupě jsme si nechali v závěru dát dva góly. Dva poslední zápasy se nám povedly daleko líp, dali jsme devět gólů a od toho se chceme odpíchnout dál.

Na podzim se vám dařilo spíše na vašem hřišti, u soupeřů jste ve třech zápasech uhráli jen bod. Čím si to vysvětlujete?

Ano, na domácím hřišti se nám daří tradičně lépe, vyhovuje nám menší hřiště a kombinační hra třeba i na zhuštěném prostoru. Ale už jsem to zmínil, dosavadní zápasy venku byly vyrovnané, jeden skončil porážkou na penalty a ve druhém si nás rozhodčí Zuskin takříkajíc podal. Nechci se ale vymlouvat na rozhodčí, i když jako nováček to máme těžší, s tím jsme museli počítat.

Váš kádr je složen z velké části ze zkušených borců. Kde je největší síla mužstva?

Máme kádr složený převážně ze zkušených borců, kteří mají třicet a více let a většina z nich hrála vyšší soutěže. U nás se ti kluci sešli, sedli si a vzájemně si vyhoví, fotbal je baví a rádi si po něm i posedí a u piva rozeberou zápas. Téměř na každém postu máme hráče, kteří si s balonem rozumí, dovolí si individuální akci, ale dokáží i z jedničky poslat spoluhráče do šance. Nezmatkují, čiší z nich jistota a když zkazí, vynadají sami sobě a jedou dál. Jasně, chyby udělá každý, ale jde o to se správně v ten okamžik rozhodnout a poučit se z toho, když se mi něco nepovede. V tom je právě ta zkušenost a ostřílenost důležitá.

V kádru máte exligisty Poláčka a Klimpla. Jsou oni těmi pravými tahouny týmu?

Tomáš s Marošem jsou borci se zkušenostmi z ligy, znají se, mají něco za sebou a v této soutěži samozřejmě vynikají. Když k nám v létě přišel Maroš, okamžitě si s Tomášem sedli a vyztužil nám tak defenzivní zálohu. Je úžasné sledovat, že i ve věku, v jakém oba jsou, jim nechybí fyzička i chuť a vytrvalost. Klidně zaskočí za ostatní, vrátí se zpátky a nedělají ze sebe primadony. Ale není to jen o nich, sami neudělají nic, mají k sobě kluky, kteří se nabídnou a odmakají zápas stejně jako oni. A nemyslete, i Maroš s Tomášem si dokážou vzájemně pěkně od plic vynadat. A myslím, že je to rozhodně i zpestření pro celou soutěž, diváci by si měli takových borců vážit a chodit na ně.

Do soutěže jste vstoupili dost nešťastně, když jste do brány nasadili hráče z jiného oddílu. Jak na to pohlížíte s odstupem času?

Byla to samozřejmě chyba, která se nám zle vymstila. Byli jsme v presu, gólman nám na poslední chvíli vypadl a nebyl čas. Přitom podle průběhu prvního poločasu v Pečkách jsme měli navrch a brankář až na jednu střelu neměl v podstatě práci. Chyba byla i to, že jsme zápas nedohráli, ale motivace už byla tatam. Mrzí nás to. Líbil se mi ale pak jeden komentář známého, kdy utrousil: hele, nejste ani první ani poslední kdo hrál s černochem a když se podíváme nyní zpětně, co se děje výš a jak je tam fotbal zkorumpovaný a pokřivený…

Problémy s obsazením postu brankáře jste měli i v dalších dvou zápasech. Jednou musel do brány Pavel Pařízek, jednou hrající trenér Jan Balcar…

Jo, to je tak, když máte jen jednoho brankáře. Na druhou stranu, Pařez (Pařízek) je borec, který v klidu a s kvalitou odchytá daleko těžší zápasy, koneckonců jako brankář má své zkušenosti. Ale jeho potřebujeme víc v útoku, tam je hodně silný, rychlý a výbušný, dokáže se uvolnit a tvrdě zakončit.

O co nebo o koho se opíráte ve chvílích, kdy se vám tolik nedaří?

Ač by se nabízelo, že to jsou Poly s Marym (Poláček a Klimpl), není to jen na nich. Jsou taky jen lidi a ne každý zápas jim vyjde podle představ. Pak záleží i na odvaze a chytrosti trenéra Balcara, který si taky dokáže poradit a naordinovat týmu jinou taktiku nebo přehození jednotlivých postů. Je to i o štěstí při střídání, ale největší měrou se můžeme opřít o soudržnost v mančaftu. A to není klišé ani samozřejmost.

Střelci týmu

Brankáři s nulou

Mladý rozhodčí Matěj Kubečka: Oporou mi budou starší kolegové