Havránek: Každý zápas mě něco trefilo a my vyhrávali

13. 5. 2017

Ostrá, Praha /ROZHOVOR/ – Chytal ligu na klokany z Bohemians, pak za Polaban Nymburk nebo za Ostrou. A právě v dresu divizního nováčka zaujal čtenáře Nymburského deníku natolik, že od nich získal nejvíce hlasů a za minulý rok se stal nejlepším fotbalistou. V anketě vyhrál s velkým náskokem. Fotbalový brankář JIŘÍ HAVRÁNEK.

Fotbalistou okresu 2016 je brankář Jiří Havránek, který si trofej vysloužil v dresu Ostré. | Foto: Deník

Ten má stále prvoligové ambice, ale na druhou stranu ví, že je těžké dostal se do elitní společnosti. A byl hodně překvapený, když se dověděl, že vyhrál anketu čtenářů. „Je to překvapení. Naposledy jsem individuální cenu dostal někdy v žácích,“ usmál se sympaťák s rukavicemi.

Stal jste se Fotbalistou okresu Nymburk pro rok 2016. Co na to říkáte?
Je to překvapení. Naposledy jsem individuální cenu dostal někdy v žácích (smích).

Věděl jste, že tato anketa v Deníku probíhá?
Nevěděl.

Pořadí ankety
1. Jiří HAVRÁNEK (Ostrá)
2. Martin ŠKARECKÝ (Pol. Nymburk)
3. Jan ŠTĚPÁNEK (Loučeň)

Tímto vítězstvím jste následoval své bývalé spoluhráče Petličku, Koubu a Vobořila. Znamená to, že má Ostrá nejlepší fotbalisty na okrese?
Tak to je bez debat. V Ostré jsou výborní fotbalisté. Ale já nejsem fotbalista, já jsem brankář, takže je mi záhadou, že letos jsem byl oceněn právě Já. Pravdou je, že Petr Čech byl fotbalistou roku už asi dvanáctkrát, takže je to asi v pohodě (smích).

Jak na své působení v Ostré vzpomínáte? Vám se hodně dařilo…
V Ostré vše klapalo. Tým a trenér na mě spoléhali a mě tento tlak vyhovoval. Každý zápas mě něco trefilo a my vyhrávali. Mohl jsem trénovat i všechny gólmánky v Ostré a to bylo super. Kluci byli skvělí a jsem s většinou pořád v kontaktu, takže vzpomínám rád.

V zimě jste měl namířeno do zahraničí. Kam to bylo a proč to nakonec nevyšlo?
Ano, i proto jsem šel chytat divizi, protože jsem měl domluveno, že v prosinci odletím chytat ven a ve vyšších soutěžích chtěli, abych podepsal minimálně na rok. Bylo to do Thajska. Myslím, že tady se všeobecně asijský fotbal dost podceňuje, ale v Thajsku lidi fotbalem žijí a na zápasy chodí i třicet tisíc diváků, takže určitě se tam nebude hrát úplně trapný fotbal. Ten klub, kam jsem měl jít, měl problémy s licencí, takže to nakonec neklaplo.

Kam na fotbal

Litujete toho, že jste se to Thajska nedostal?
Ano velmi, podřídil jsem tomu půl roku svého života. Takže jsem byl dost zklamaný.

Nakonec jste zakotvil v třetiligových Dobrovicích. Jak jste spokojen v klubu?
Musel jsem trošku vše přehodnotit a v Dobrovici mě chtěli už v loni. Takže když jsem v únoru už věděl, že nikam neodletím, rychle jsem něco sháněl tady a první, komu jsem volal, byl trenér Hejno. Druhý den už jsem chytal za Dobrovici přátelák proti juniorce Jablonce. V Dobro zatím dobré, trenér mi dal důvěru a těžký začátek zatím vyšel výsledkově nad očekávání.

Říkal jste, že jste stále na očích. Znamená to, že máte ještě ambice hrát třeba první ligu?
No, když to zkrátím, tak mám. Ale uvědomuji si, že v současnosti mi nikdo nabídku z ligy nedá. Takže jediná možnost je být nadstandardní v nižší soutěži a věřit, že nějakému trenérovi se bude hodit do koncepce zkušený gólman. Důležitá je pro brankáře zápasová vytíženost, tu já mám. Na druhou stranu, abyste se udržel v top formě, musíte mít aspoň čtyři brankářské tréninky týdně, ty já nemám. Je to otázka, pořád se hnát za tou ligou, ale já nechci, aby to poslední, co jsem v lize udělal, byla nepovedená klička proti Spartě. Můj kolega a parťák Radek Sňozík své nejlepší ligové sezony taky odchytal až po třiatřicítce, takže je to ještě otevřené.