„I ve vyhnanství jsme výmluvně demonstrovali, proč se s divizí neradi loučíme. Do přestávky jsme prohrávali po fatálních chybách v obraně 0:2, ale nikdo z hrstky těch nejvěrnějších fanoušků (63) by se přitom nedivil, kdybychom přesto vedli přinejhorším 3:2. To by ovšem museli Mžourek dvakrát a Podroužek řešit své šance efektivněji,“ nešetřil kritikou do vlastních řad trenér poražených Jiří Kučera.

Jeho pětačtyřicetiletý protějšek, někdejší hráč Plzně Pavel Mejdr jako vždy dokázal zůstat nad věcí: „Mohu slova kolegy jen potvrdit. Bylo jasné, že soupeř už o nic zásadního nehraje, že je smířen se svým sestupovým osudem. Nejen proto hrál uvolněně – naproti nám, kteří potřebují pro klid setrvání v soutěži dělat důležité body. Výsledek skutečně neodpovídá tomu, čeho byli diváci svědky. Rakovničtí totiž mohli dát do přestávky z jasných loženek tři, čtyři branky a nikdo by se tomu nemohl divit. Je to varování pro naši defenzívu proti zbývajícím soupeřům.“

Jinak Rakovničtí chtěli odehrát svůj duel ve Velké Dobré: „Nakonec z jednání sešlo, kvůli jejich interním záležitostem. Obrátil jsem se proto na svého kamaráda v Kolči Luboše Dvořáka. Během hodinky jsme se dohodli na podmínkách, za což bych chtěl jménem vedení klubu místním funkcionářům poděkovat,“ uvedl trenér SK, aby podtrhl: „Hrací plocha i zázemí bylo perfektně připravené. Ještě jednou díky.“