TJ Litol – Spartak Příbram 1:2

Pavel Jareš, TJ Litol: „Začali jsme dobře, dovolím si tvrdit, že první poločas se hrál podle našich not. Doplatili jsme ale na úzký kádr a druhý poločas jsme nezvládli. Bylo to něco jako v Berouně, kde jsme v prvním poločase hráli rovněž dobrý fotbal, ale několik šancí jsme neproměnili. V utkání se Spartakem Příbram to bylo obdobné. Na adresu soupeře ale musím přiznat, že nepředváděl vůbec špatný fotbal. Nakonec se nám v prvním poločase podařilo vstřelit branku a vedení jsme do přestávky udrželi, i když byli ještě další šance. Ve druhém poločase jsme možná podvědomě soupeře podcenili, a ten toho využil k obratu utkání. Nedostali jsme se do potřebného tempa. Přiznám se, že jsem byl z porážky špatný, ale bylo vidět i na hráčích, že je porážka mrzí. Kdybychom vyhráli, pořád jsme mohli být ještě ve hře o postup, i když asi v teoretické rovině. Jak se nám v minulosti dařilo, teď se nám podle našich představ nedaří. Razítkujeme tyče, břevna, ale góly nepadají. Proti Příbrami měl dvě skvělé šance útočník Sosnovský, který dvakrát stál tváří v tvář proti brankáři Solnařovi. V prvním poločase brankáře jen trefil a ve druhém poločase šel sám na brankáře Solnaře, ale místo aby chladnokrevně zakončil tím, že obejde brankáře a pošle míč do branky, tak poslal ránu doprostřed ránou přímo do brankáře. Další šanci měl Ježek, která ovšem hlavou nastřelil břevno příbramské branky. Škoda porážky, ale takový už je fotbal. Snad se nám v dalších kolech podaří domácí ztrátu s Příbramí napravit. “

Josef Bláha, Spartak Příbram: „První poločas jsme nezačali, znovu jsme nastoupili trochu zaskočeni. Domácí toho využili a vytvořili si převahu, kterou mohli korunovat i brankami, ale jako už tradičně, podržel nás opět brankář Solnař. Na druhé straně nemůžeme naše hráče zatracovat. I my jsme si nějaké nadějné šance vytvořili, ale v koncovce jsme nebyli dost důrazní. Nakonec jsme šli do přestávky s jednobrankovým rozdílem, když asi sedm minut před přestávkou jsme inkasovali snad gól roku. Petrouš snad z 32 metrů nádherně trefil míč do šibenice naší branky a domácí poslal do vedení. Solnař neměl proti této brance šanci. Do druhého poločasu jsme udělali změny, s kterými jsme před utkáním počítali. Šetřili jsme Pravdu a Svobodu s tím, že je postavíme ve druhém poločase a vyplatilo se to. Pravda šel do zálohy, Svoboda do útoku a hned jsme byli lepším mužstvem. Domácí sice v úvodu druhé části zahrozili, ale Solnař šanci chytil. Pak jsme už byli lepším mužstvem. Vytvořili jsme si územní převahu, i šance, ale koncovka přeci jen trochu vázla. Nakonec jsme se dočkali po půl hodině hry, kdy se prosadil Smejkal, který vyrovnal na 1:1. Po deseti minutách jsme mohli dát druhý gól, když domácí gólman srazil Smejkala, ale Pacovský nařízenou penaltu neproměnil. Přesto jsme se vítězství dočkali, když sedem minut před koncem po pěkné akci Dostálka Dražan pohotově míč do domácí branky dorazil. Z vítězství jsme měli radost. Bylo to zasloužené vítězství, hlavně za druhý poločas. Myslím, že utkání se líbilo, rozhodně mu fotbalový říz nechyběl. Navíc pohlednému utkání citlivým rozhodováním přispěli i rozhodčí.