Proč Poděbrady sestoupily z divize?

Protože jsme měli málo bodů. Ale teď vážně. Hlavní příčinu vidím v tom, že klíčoví hráči dorostu museli hrát za A – tým. Mojí velkou chybou bylo, že jsem na to nedokázal reagovat, když jsem věděl o jejich kvalitách. Ale nepředpokládal jsem, že těch hráčů bude tolik.

K záchraně vám chyběl jediný gól ve vzájemném zápase s Českým Dubem. To je kruté.

Hodně kruté. Tím spíš, když vezmu podzim, kde jsme přišli minimálně o devět bodů kvůli tomu, že Rulc s Brtnou hráli za dospělé. A na jaře byl Brtna v Boleslavi a to bylo také oslabení.

Kolik hráčů přechází do kategorie dospělých?

Šest. Křap, Svoboda, Kebrle, Voříšek, Rulc a Zelenka. Podle mne začnou přípravu v Poděbradech a bude záležet jen na nich, zda se prosadí. Předpoklady k tomu mají.

Myslíte si s odstupem času, že Poděbrady měly divizi hrát?

Zcela určitě. Svou práci jsem koncipoval tak, abychom poskládali tým ročníkově i počtem. Pak se divize mohla hrát další dva roky a tým se mohl postupně doplňovat.

Proč jste v Poděbrech skončil a jaká bude vaše funkce v Polabanu?

Byl jsem hodně zklamaný tím, jakým způsobem „muselo“ fungovat dorostenecké mužstvo. Měl jsem odlišné představy o tom, jak by měla fungovat práce s mládeží. A to i co se týče zázemí a vybavení. V Polabanu budu trénovat mladší žáky a budu asistentem a vedoucím u dospělého áčka. Tuto nabídku jsem přijal i díky tréninkovým podmínkám a hlavně proto, že budu pracovat s Milanem Kormaníkem, který mě vlastně pro poděbradský fotbal objevil. Změnu vítám, bude to pro mě nový impuls. U trenéra Kormaníka se mám čemu naučit.