Diváci byli naším dvanáctým hráčem. Toto slýcháme často v televizních šotech z nejvyšší fotbalové soutěže. Ale že by byli fanoušci také dvanáctým hráčem třeba v okresním přeboru? To si pište.

Obrovskou podporou se mohou chlubit v Městci Králové. Vedoucí tým nejvyšší okresní soutěže podporuje několik desítek fans. Na domácích zápasech i na hřištích soupeřů. „Tam z nás moc velkou radost nemají,“ přiznává jeden z vůdců královéměsteckých fans Petr Nešněra, který kvůli fandění skončil s fotbalem.

Třeba na poslední utkání v Libici nad Cidlinou přišli fanoušci hostí v jedné skupině a na stadion vešli s popěvkem: „Libice, buz… vesnice.“

Ano. Některé jejich pokřiky jsou poněkud vulgární, ale na druhou stranu jsou fans s červenomodrými šálami opravdu vytrvalí. Skandovali po celých devadesát minut.

Tak jsme z Městce no a co? Tak jsme první no a co? Celej okres čumí, jak to Městec umí. Přerov – vadí, Pátek – vadí, Kostelka – vadí, Městec – NEVADÍ. To je výběr pokřiků a chorálů městeckých fanoušků. Ty sprosté se zveřejnit nedají.

„Fanoušci nás podporují od začátku soutěže, naše výsledky jsou i jejich zásluha. Hodně nám pomáhají. Pak s námi posedí v hospodě. Jen by mohli být trochu slušnější. Ale zase jsou asi jediní v okrese,“ chválí příznivce městecký hráč Tomáš Novák.

Podobně hovoří i trenér lídra soutěže Zbyněk Eliáš. „Samozřejmě jsme za fanoušky rádi a spokojeni jsme i s tím, že s námi jezdí i na venkovní zápasy. Někdy by ale mohli ubrat ty sprosté nadávky a podobné věci. Jinak jsme hrozně rádi, že je máme,“ řekl Eliáš.

Možná proto se často z kotle ozývá z úst některých fandů: Fandíme slušně.

Fans Městce Králové jsou opravdu aktivní. Popěvky, chorály, vyvolávání hráčů, balonky, šály, vlajky, choreografie. „I soupeři už u nás čekají, co na konci zápasu bude,“ říká Karel Kvasnička, který nevynechá žádný domácí zápas.

A že by snad skandování a nadávky vadili soupeři? Možná. Ale ne všem. Příkladem je libický brankář Miroslav Tomáš. „Je to parádní, chtěl bych je tady mít na každý zápas, to je prostě paráda,“ usmívá se libický gólman. „A to i přesto, že fandí soupeři. Mě to rozhodně nevadí, spíš naopak. Je to super, hned se jinak hraje,“ dodal Tomáš.

Nutno dodat, že skupinku fanoušků mají také fotbalisté poděbradské Bohemie, kteří také mohutně svůj tým povzbuzují a nechybí ani pyrotechnika.

Co se stane, až Městec postoupí? Na to jsou sami zvědaví

Kotel královéměsteckých fotbalistů má dva vůdce – Petra Nešněru a Michala Suchánka. Ti jsou hlavními organizátory akcí.

Fanoušci v okresním přeboru nejsou tak častí. Co vás k tomu vedlo?
Suchánek: Ultras Městec jsme založili kvůli tomu, že na mistrovství světa se používaly vuvuzely a nás to navnadilo. Pár lidí vuvuzely přineslo a nás to nakoplo k tomu, že bychom mohli fandit a založili jsme Ultras Městec. Přidalo se pár lidí, teď chodíme na domácí zápasy a jezdíme i ven. Snažíme se podporovat náš Městec.

Bývá vás celkem dost. Chystáte na každý zápas něco jiného?
Nešněra: Na každý zápas chystáme něco jiného. Jezdí nás dost ven a chodíme i doma a hodně lidí se chystá na to, že přijdou na poslední zápas, kdy by mohly být oslavy postupu. To by měl být vrchol sezony.

Povzbuzujete po celý zápas. Berete inspiraci třeba i u jiných fanoušků?
Nešněra: Určitě bereme inspiraci z jiných klubů – hokejových i fotbalových. Naše povzbuzování je pro hráče lepší, oni jsou spokojeni, že mají podporu, sami nám to říkají. Že je to pro ně lepší a že mají lepší výsledky.

Máte i svoje vymyšlené chorály?
Nešněra: Pár chorálů svých máme. Třeba písničky z filmů předěláme a máme vlastní texty.

Často používáte i choreografie, což něco stojí. Jak to řešíte?
Suchánek: Na choreografie máme takovou sbírku, kdy každý fanoušek na domácím zápase dá něco do kasičky. Když dá každý deset nebo dvacet korun, je to při takovém počtu slušná částka a můžeme něco nakoupit.

Co na to říkají soupeři?
Nešněra: Ti většinou nejsou moc rádi, protože náš tým to nakopne a soupeři si na nás stěžují. Ale už jsme také slyšeli chválu třeba od Pátku, že u nás byla skvělá atmosféra. Že i jim se hrálo líp.

Nebojíte se třeba toho, že vaše skandování nakopne i soupeře k lepšímu výkonu?
Nešněra: Strach nemáme. Soupeři si většinou řeknou, že fandíme Městci.

Kde berete nápady na popěvky a choreografii?
Suchánek: Náměty vznikají tak, že se díváme na jiné fotbaly, každý sleduje svůj tým a chorály jsou známé. Čerpáme z fandění prvoligových klubů.

Co se stane, až Městce postoupí?
Nešněra: To jsme sami zvědaví, co se stane, až postoupí. Doufáme, že se zapojí víc lidí do fandění a budeme našim hráčům vytvářet takovou atmosféru, aby postoupili nejen do I.B třídy, ale i do I.A třídy.