Máte tým, kterému fandíte?
U nás se snad z generace na generaci fandí Spartě. Já samozřejmě držím palce i ženám, i když jim vloni vyfoukly titul Slávistky.

Stíháte fandit i Poříčanům, které jsou na výkonnostním vzestupu?
Stíhám. Už jenom proto, že jsem pořád s manželem tady, v klubové hospůdce. Bývá v ní často rušno. Po vyhraných, ale i prohraných zápasech. Při té příležitosti mám informace z první ruky. A natočit pivko? To není vůbec problém. Hořké s hořským, tím myslím po neúspěchu, se to alespoň částečně eliminuje (úsměv).

Manžel prý v partě starých pánů patří k oporám, zejména střeleckým?
Asi ano, když třeba proti Kounicím dokázal skórovat šestkrát.

Zmínila jste se o synovi Lukášovi. Pokud vím, objevuje se v sestavě ligového kolínského dorostu. Nebo jde pouze o shodu jmen?
Ne, nejde o shodu jmen. Dělá nám radost.

A fotbalisté poříčanského  SK asi také. Mají na to, aby se v soutěži udrželi?
Máme mužstvo, které se podle mého názoru může pohybovat v lepší polovině tabulky.

Kde berete takovou jistotu. Jste snad podvědomě spojena se Sibylou?
Hlavně v lepší znalosti věcí, než máte vy (píchla si s lehkou ironií aby podtrhla). Vedle zkušených hráčů totiž rostou výkonnostně i naši mladí kluci. Musíte uznat, že se jako tým prezentují dobrým fotbalem.

Patrně i přičiněním realizačního kolektivu?
„Nepochybně. Pan Pačes, Michal Mrázek i pan Vostřes odvádějí pro klub obrovský kus užitečné práce.

Mojmír Strachota