Roli neratovické jedničky plnil ve dvou z předešlých tří sezon. Mezi nimi si na necelý rok odskočil do tehdy ještě třetiligové Dobrovice. Nyní se loučí znovu.

„Rozhodování to nebylo jednoduché,“ říká vytáhlý gólman s odkazem na zranění, které jej hned v úvodu ročníku a na delší dobu vyřadilo ze hry. „V listopadu a na začátku prosince jsem se neodvážil někomu na nabídku kývnout, v tu dobu jsem pouze jezdil na rotopedu, chodil plavat a nemohl zaručit, že budu schopný naskočit do začátku přípravy. Nicméně s postupnou zátěží koleno reagovalo lépe a lépe a já začínal věřit, že budu připraven. Když těsně před Vánoci přišla nabídka z Ostré, vyhodnotil jsem si, že dává smysl z více hledisek. Věřím, že to byla dobrá volba,“ popisuje, jak se zrodil přestup.

I když Ostrá momentálně hraje jinou skupinu, nešel Lukáš Dědek do neznámého prostředí. Z Nymburka, odkud je, to má do nového působiště téměř co by kamenem dohodil. Nové spoluhráče navíc potkával jako soupeře. „Kvalita jakou tu hráči mají, současnému jedenáctému místu neodpovídá,“ je si jistý a doufá, že bude nápomocen posunu do horních pater tabulky.

Držet palce ale nadále hodlá i Neratovicím, kde podle svých slov prožil krásné roky. „Na Neratovice budu rád vzpomínat a vždy se budu rád vracet. Klub funguje na všech úrovních znamenitě, což v dnešní době není určitě jednoduché. Nerad bych na někoho zapomněl, takže bych chtěl všem poděkovat za to, jak se ke mně vždy chovali, a že jsem se mohl cítit jako doma,“ vzkazuje.

Podzim, který z velké části sledoval jen v roli diváka, hodnotí jako průměrný. „Do sezony se šlo s cílem určitého omlazování a zapracování mladších hráčů. Už letní příprava napovídala, že nás nečeká jednoduchý ročník. Projevil se odchod dvou zkušených a nebojím se říct klíčových hráčů Regnera s Kokoškou. Dalším faktorem byla zranění, bohužel většinou dlouhodobá. V Neratovicích je hodně kvalitních mladých hráčů, kteří budou za nějaký čas tahouny, ale v tuhle chvíli by potřebovali na hřišti zkušené hráče, kteří je budou řídit. To byl jeden z důvodů, proč se proti týmům z horní poloviny nedařilo získat body,“ ohlíží se za průběžně devátým místem.

Bez komentáře pak nenechá ani předčasný konec trenéra Staňka. „Úplně jsem to nečekal, ale to je fotbal a to k tomu patří. Pro mě to bylo jiné v tom, že s trenérem jsme k sobě měli blízko. Jak se říká, že je někdo pro někoho fotbalovým tátou, tak pro mě to je pan Staněk. Vedení se rozhodlo pro pana Brunclíka, se kterým jsem stihl krátce po sezoně pohovor, má svou vizi a podle mě to je dobrá volba, zná prostředí. Věřím, že bude úspěšný,“ uzavírá.