Naštěstí pro ni a pro náš ženský fotbal jí to osvícený trenér Luděk Poláček dovolil a zařadil ji do týmu malých chlapců. Během krátké doby Anička převálcovala své vrstevníky v rychlosti i technice a trenér věděl, že objevil mimořádný talent.

Dnes je žákyně osmé třídy Základní školy v Sadské excelentní fotbalistkou ve své věkové kategorii, hraje nejvyšší soutěž za Spartua také je už členkou reprezentačního týmu.

Zvědavý Nymburský deník si dal s Aničkou rande, aby zjistil, co slečnu jejího věku na fotbalu baví, co na to její rodina a jestli stíhá vedle fotbalu i jiné věci.

Přišla usměvavá dlouhovlasá dívka v doprovodu svého tatínka, z něhož se během povídání vyklubal manažer a technický vedoucí rodinného týmu bydlícího v Třebestovicích zrovna u hřiště.

Rodina čítá kromě sportovně založené maminky a nejstarší Aničky ještě další čtyři sportovce, dva kluky (12 a 11) a dvojčata, sedmileté holčičky, které už taky válí za Spartu. Pak se divte…

Pokud si myslíte, že se Anička a její sourozenci o nic jiného než fotbal nezajímají, tak jste na omylu. „Chodíme s Vojtou (starší ze dvou bratrů, pozn. red.) ještě na tenis a všichni hrajeme na nějaký hudební nástroj, Vojta na klarinet, Zuza na píšťalku a my ostatní na klavír," vypočítává fotbalistka.

Anička je na svůj věk mimořádně cílevědomá dívka a své další zájmy dokáže skloubit s fotbalem, který je mezi vším, co ji baví, jasná jednička. Rodiče ji vozí třikrát týdně na tréninky do Prahy, o víkendech jezdí se sparťanským týmem po zápasech a turnajích, účastní se soustředění nároďáku.

Co ji na fotbalu nejvíc baví? „Hraju hlavně v útoku a nejradši mám ten pocit, když dám gól," usmívá se hnědovláska, o níž je známo, že dokáže stejně dobře hrát i na křídelních pozicích nebo v záloze.

Také přemýšlí o tom, čeho by chtěla v životě dosáhnout nejen ve fotbalu. Ráda by pokračovala ve studiu na gymnáziu a na vysoké škole. Ví, že i kdyby se jí ve fotbalu dařilo, je lepší mít i druhou cestu, k níž vede vzdělání.

Její fotbalové sny se jí zatím plní. Kam až vedou? „Můj první sen byl být v reprezentaci. Chtěla bych tam být i jako starší. A jednou bych chtěla ovlivnit ženský fotbal, aby byl víc populární, abychom dokázaly jako fotbalistky něco, co by zajímalo víc lidí. A aby na mě byla rodina pyšná," přeje si Anička a my jí držíme palce.