Předchozí
1 z 3
Další

Kdy jste se k fandění dostal a jak dlouho už na Baník vůbec chodíte?
Baníku fandím už od začátku základní školy, což je více než dvě desítky let. Na zápasy mě brával táta, případně i strýc, ti ve mně vztah ke klubu pěstovali už od mládí. Fotbal mě už tehdy hodně bavil, navíc jsme ani nebydleli daleko od Bazalů, takže bylo jasné, kterým "směrem" se vydám.

Co pro vás znamená být příznivcem klubu, který má v republice jednu z nejhlubších tradic?
Společnou tvorbu historie a určitě i obrovskou hrdost. Baník je fenomén, který – především z fanouškovské stránky – přesahuje hranice naší země. Družba s Trnavou je už sice několik let zrušená, ale stále trvá a trvat bude s polskými Katovicemi. Navíc, a to v neposlední řadě, Bazaly byly dlouhou dobu jedním ze symbolů kraje, na který jsme klub chodili pravidelně a hrdě podporovat.

Jak jste tedy vnímal, když klub musel v roce 2015 svůj tradiční stánek opustit?
Podle mě šlo čistě o politické rozhodnutí. Několik lidí se domluvilo, že si postaví nový stadion, víc bych k tomu asi nedodával. Sám jsem to vnímal špatně, Bazaly byly ostravskou dominantou, fotbal se na nich hrál od roku 1959 a když se bouraly, hodně lidí to zasáhlo. Jak to člověk viděl, když procházel kolem, zavzpomínal a zabolelo ho to. Na druhou stranu bude stavba po rekonstrukci sloužit akademii, což je skvělý nápad, protože právě tam se vyprodukují další klubové legendy.

Stihl jste si už zvyknout na novou a moderní arénu ve Vítkovicích?
Bazaly sice nic nenahradí, ale nedá se nic dělat. Někdy v budoucnu se možná znovu postaví stadion na slezské straně Ostravy, otázkou je, kdy a jestli vůbec. Do té doby se nicméně stále jedná o Baník a podporovat ho budeme, ať už bude kdekoliv.

Abych odpověděl – dá se říct, že ano, že jsem si už zvykl. Určitá nechuť zprvu samozřejmě byla, ale už mě pomalu přechází. Je to sice určitý hybrid a spíše se jedná o stadion atletický, ale je moderní. Kupodivu bych dokonce řekl, že je na něm zvuk z tribun slyšet ještě líp než na Bazalech, protože ty byly otevřené.

Holzera bereme, nechceme podkopávat nohy

Když už jsme u současnosti – Baník se momentálně veze na vítězné vlně a euforii. Čemu to přisuzujete?
Začalo to už minulý rok po bídném podzimu, kdy se avizovalo, že pokud chce Baník v první lize přežít, je třeba přes zimu přivést posily. Ty se velmi povedly – ať už to byli Procházka, Fillo nebo Diop, všichni se ve výsledku stali klíčovými hráči. Právě oni naši hru posunuli úplně na jiný level.

Na začátku jarní části jsme sice stále prohrávali, ale šlo vidět, že vše se o dost zlepšilo. I teď se přivedly slušné akvizice, například Jánoš nebo Holzer, i když ten zprvu u fanoušků pochopitelně nebyl úplně oblíbený. Předtím ve Zlíně se mu navíc moc nedařilo, ale co je v Baníku, šlape.

Myslíte, že právě Holzer, který dříve působil i ve Spartě, si už stihl získat ostravská srdce zpátky?
Pořád jsou takoví, kteří mu to nemohou zapomenout, ale jinak ano. Fanoušci přece Baníku nebudou podkopávat nohy, tohle by rozneslo celý tým. Momentálně je situace taková neutrální – neřekl bych, že jsou z něj najednou všichni nadšení, ale že by mu něco zazlívali, to už snad neplatí.

Co Diop? Ten v poslední době zažívá asi nejlepší "baníkovské" období, nemyslíte?
Za to jsem hrozně rád, protože když přišel, delší dobu mu to nešlo. Těžko říct, proč, jestli jazykovou bariérou, delší aklimatizací, nevím. Psychika dělá své, stačilo ale dát jeden dva góly a sebevědomí narostlo. Z dalších posil, které se za poslední roky opravdu povedly, bych určitě jmenoval Martina Filla. Taky se nevedlo vždycky, ale celkově to kdysi byl nejlepší záložník ligy a to jde poznat. Když je na hřišti, je zřejmé, že se jedná o nadstandardního fotbalistu.

Baník nedávno vyhrál na Bohemians (1:0), přičemž v jeho sestavě vyběhlo na hřiště prakticky hned sedm odchovanců. To asi také musí na zmíněné hrdosti přidat, že?
Klub si to ale přesně takto nastavil, akademie zkrátka hrají prim. Samozřejmě jde o postupný proces a výsledky nemohly přijít hned, ale jakmile se dokončí i zázemí na Bazalech, vše bude na opravdu špičkové úrovni. Za pár let proto budeme moci brát hráče výhradně odsud.

Můj laický pohled je ten, že pokud chce být celek úspěšný, tak pouze s odchovanci hrát nemůže, vždy k nim musí být dva, tři výborní, zkušenější hráči, kteří dokáží být sami o sobě rozdíloví. Akademie je nicméně důležitá, pak už je to totiž pouze o tom, jak se hráči zapracují.

Dá se říct, že jedním z odchovanců, byť v Baníku přímo s fotbalem nezačínal, je i Milan Baroš. Ten je téměř v 37 letech stále jedním z nejlepších útočníků ligy. To zahřeje, viďte?
Bary je jedním z posledních mohykánů zlaté éry českého fotbalu. Soupeři i jejich fanoušci ho mohou nenávidět, ale kdyby hrál za ně, mluví úplně jinak. Je to srdcař, kterého fotbal baví a který chce s Baníkem pořád dokázat něco velkého. To je podle mě jeho motor. Co jinak k Milanovi dodat? V kádru by ho chtěl mít každý trenér, vždyť takový hráč se rodí jednou za generaci.

Za Brabce se vše obrátilo k dobrému

Vždycky ale nebylo vše jen pozitivní, není to tak dávno, co Baník po padesáti letech sestoupil do druhé ligy…
Jednalo se o výsledek toho, jak klub vedl bývalý majitel (Petr) Šafarčík. Pan (Václav) Brabec přišel až tehdy, kdy už byla situace ztracená. V první lize jsme sice ještě hráli, ale s propadem se již nedalo udělat nic. Fanoušci však chodit nepřestali – pořád to byl Baník, který potřeboval podporu, a navíc se začalo konečně blýskat na lepší časy. Druhou ligu bych nebral jako něco zlého, protože klub se očistil a začal sám svou vlastní rekonstrukci.

Přibyly nové destinace, vyhrávalo se, byly dvě derby s Opavou i s městským rivalem z Vítkovic, pamatuju si i skvělý zápas na Žižkově… Svým způsobem to bylo fajn. Na druhou stranu jsem rád, že je Ostrava zase tam, kde patří, jednou a dost. Při představě, že bychom hráli druhou ligu další rok a jezdilo se na neatraktivní místa jako do Varnsdorfu, Táborska nebo Vlašimi… Sám bych jezdil, ale s nechutí, místo Baníku je zkrátka jinde.

V době, kdy se nedařilo a klub měl problémy, se od něj nejen někteří fanoušci, ale i bývalí hráči distancovali.
Právě kvůli Šafarčíkovi byl vyhlášen i bojkot, vždyť on klub vedl naprosto neskutečným způsobem. To s profesionalitou nemělo nic společného, mimo to navíc prováděl i kroky proti fanouškům. Po vyhlášení bojkotu musela být pro diváky uvedena i nějaká promo akce, aby mu na stadion vůbec někdo přišel.

Za Brabce se ale začalo chodit zase, a to i když už byl jistý sestup. Klub se začal zvedat a konečně zase přinášet i radost, protože zmíněný bývalý majitel tam nadělal neskutečnou paseku a ta opravdu netěšila nikoho. Vše se ale v dobré obrátilo, fanoušci chodí, do vedení se vracejí klubové legendy… Kdo jiný by fotbal měl dělat, než ti, kteří mu opravdu rozumí?

Že fanoušci chodí bylo vidět i proti poslední Dukle, kdy dorazilo téměř deset a půl tisíce lidí.
Přesně tak – i na, řekněme, neatraktivního soupeře přijde téměř plný dům. Je to fajn, lidi vidí dobré výsledky a vědí, že Baník se zase dere výš. Dejme tomu, že počty byly vždycky, a to i když se nedařilo, nyní jde ale přímo cítit, že fanoušci chodí, protože se těší na atraktivní fotbal. Věřím, že i díky tomu, pokud budeme v nastavené laťce pokračovat, nás čeká velmi dobrá sezona.

Prudší fanoušci? Holt jsme kraj rázovitý

Co se týče baníkovců, říká se, že v určitých směrech jsou "nejprudší" v republice. Jaký na to máte názor?
Řekl bych, že taková je tady mentalita, je to holt kraj rázovitý. Sám sebe bych popsal jako aktivního fanatika, zároveň si ale myslím, že média mnohdy některé věci až zbytečně nafukují. Fotbal není divadlo, fotbal je živel.

Podílíte se sám třeba i na tvorbě choreografie?
O to se starají pouze ultras Baník. Jedná se o mravenčí práci několika jedinců na desítky hodin a za nemalé finance, záleží, jak velké choreo je. Tito lidé si všechno financují sami, maximálně pomohou peníze ze suvenýrů, které jako ultras prodají, a dělají z utkání něco mnohem víc, než jen fotbalový zápas. Podle mého názoru předvádějí věci, které jsou v Česku na špici. Vlastně nejen u nás, ale možná i v celé Evropě.

Byl vrchol podle vás v sezóně 2003/04, kdy Ostravu zachvátila euforie, jež vyvrcholila titulem?
Neřekl bych, že se jednalo pouze o tento ročník, choreografie mají svou kvalitu po celou dobu, co na fotbal chodím. Není to jen o mistrovské sezóně, navrch má Baník oproti zbytku Česka neustále.

Když bych to vzal z hlediska fotbalového, na triumf si jistě pamatujete i sám. Co se musí sejít, aby se v Ostravě mohlo slavit znovu?
Už tehdy jsem chodíval pravidelně. Musí se pokračovat v nastavené cestě, ta by určitě časem mohla přinést ovoce. Prim, jak jsem říkal, musí hrát mládežnická akademie, k nim se musí sejít mix zkušených fotbalistů, samozřejmě nesmím zapomenout na zdravé klubové hospodaření. Pakliže v tomhle bude Baník pokračovat, úspěch se dostaví.

Titul v roce 2004? Dívám se dopředu

Když se tehdy titul vyhrál, Baník přirozeně nedokázal udržet některé opory a ze špičky časem vypadl. Jak jste to tehdy vnímal?
Já bych řekl, že rok 2004 je celkově kus historie. Bude to brzy už čtrnáct let a těžko z něčeho takového pořád žít. Osobně mi na vítězství zbyly hezké vzpomínky, ty už se nevymažou, a tím bych to asi uzavřel. Obchodují, prodávají a kupují všechny kluby, záleží pak, zda ti noví dokáží ty "dobré" nahradit. Říkám, nerad bych se v tom po takové době znovu vrtal. Spousta věcí je zapomenuta, já se dívám dopředu.

Zdroj: Youtube

Když se ale přece jen do minulosti naposledy vrátím, dokázal byste jmenovat zápasy, které se vám za dobu fandění něčím vryly do paměti?
Je jich mnoho. Nejvíce je to určitě pohárové derby v Opavě v září 2009, které Baník vyhrál na penalty. Atmosféra byla fantastická, emoce plály nejen na hřišti a v hledišti, ale samozřejmě i mimo stadion (server havirovaci.cz posléze popsal den duelu jako "Anglii za starých dobrých časů – spontánní střety v ulicích, totální chaos, zkrátka menší peklo" – pozn. red.). Víceméně každé utkání s Opavou je mimořádné, ale tohle bylo jedinečné. Dále musím zmínit duely se Spartou, ty jsou taky ostré a vždycky výborné.

Jste před takovými derby třeba nějakým způsobem nervózní, připravujete se na ně nějak?
Celkově zápasy s pražskými "S" nebo s Opavou, na které fanoušci dost mobilizují, jsou na Baníku svátky fotbalu. Všichni se na ně těší. Zápasy jsou pokaždé vyhrocené, osobně si myslím, že třeba klání s Opavou je vždy ještě vyhrocenější než derby Sparty se Slavií, beru ho jako top zápas. Nervóznější možná jsem, ale to především proto, že se těším.

Věřím, že skončíme vysoko

Jak může být podle vás rivalita mezi dvěma kluby vyhrocená "až na krev", jako je například mezi Baníkem a Slezským FC?
Kořeny má tohle už v historii, jinak je to zkrátka a jednoduše rival. V kraji musí panovat Baník, přes to nejede vlak a taky se tak podle toho k celé věci přistupuje. I proto jsou mnohdy oba celky téměř až na ostří nože.

Takže "Baníček" nejen nejlepší u nás, ale také i nejlepší v kraji?
Přesně tak.

Mimochodem, jaká by vůbec byla vaše ideální ostravská sestava za dobu, co modrobílé podporujete?
To je těžké. Sestavu bych asi přímo nezmínil, ale spíše hráče, kteří mi utkvěli v paměti a kteří si podporu příznivců zasloužili nejvíce. Patří mezi ně Laštůvka, Bolf, Jankulovski, Zdeněk Pospěch, Lukeš, Otepka, Rajtoral, Bystroň, Heinz, Baroš, Žůrek, Svěrkoš. Snad jsem na nikoho nezapomněl, tohle jsou pro mě hráči, kteří v podobném výčtu zkrátka nesmějí chybět.

A na závěr – už jste mluvil o tom, že Baník může čekat velmi dobrý ročník. Váš tip či přání na umístění?
Samozřejmě, že bych chtěl první místo! To by bylo ideální, ale dám si přece jen trošku skromnější cíl. Věřím, že skončíme třetí, popřípadě čtvrtí. Ostrava na to má!