Kliknutím zvětšíte
Zbrojovka přezimuje až na jedenáctém místě, přesto podzimní sezona vyšla týmu i vám nad očekávání. Jak ji hodnotíte?
Asi byla nadstandardní jak pro mě, tak pro mančaft. Kdyby nám před sezonou řekli, že budeme mít dvacet bodů, tak je to super, ale jak všichni vyhrávají, je to zvláštní. Celou dobu jsme byli v šestce nebo ve středu tabulky, pak jsme tři zápasy prohráli a spadli dolů. Všichni vidí, že vyhrajete a jste na poháry, prohrajete a jste v baráži. Je to nezvyklé, dlouho jsem nezažil takovou tabulku. Zaplaťpánbůh za ty body, mohlo jich být víc, ale musíme to brát s pokorou. Jsme nováčci, musíme makat dál, sbírat body a vyhnout se barážovým pozicím.
Ze skupiny o titul jste spadli do boje o udržení. Takže cíl je pořád hlavně záchrana?
Všichni vyzdvihují Olomouc, jak skončila na poháry, ale kdybychom ji porazili, jsme tam místo ní a zimujeme na pátém šestém fleku. Jak fotbalu rozumím, na umístění bych úplně nekoukal, týmy jsou tam narvané bod po bodu, že je jedno, kdo je na jakém místě. Musíme sbírat body, jinak to nejde, ať se dostaneme aspoň do středu. Myslím, že se tabulka začne trhat, na jaře už nebude tak vyrovnaná, někdo tam odpadne a je jen na nás, abychom se od toho spodku odpoutali.
Přes tři porážky na závěr podzimu jdete do zimní pauzy v klidu?
Myslím, že jsme předváděli dobré výkony a nemáme se za co stydět. Herně jsme nezvládli Slavii, jinak jsme se všemi nějak hráli. Sice výsledek 0:4 s Plzní i Spartou vypadá blbě, ale to jsme si prohráli sami. Se Spartou jsme udělali dvě blbé chyby, kdyby byla půle 0:0, třeba s ní můžeme něco uhrát. Ale to je kdyby. Doufám, že nějaké body posbíráme a budeme hrát v klidu. Tým je podle mě dobrý a v zápasech jsme nějak nepropadali. Je na prd, že všichni vyhrávali jako my a tabulka je taková, s tím nic neuděláme. Druhou půlku sezony se to bude trhat a vše vykrystalizuje.
Na čem je potřeba přes zimu zapracovat, posílit defenzivu?
To je otázka na manažera Požára. Samozřejmě každá posila je dobrá, nevím, zda je něco na trhu a povede se přivést, do toho mluvit nemůžu. Je těžké říct, co zlepšit. Nedělali jsme systémové chyby, ale individuální. Do hlav klukům nevidím, samozřejmě moje chyba je, když nedám gól, ale vzadu je víc vidět. Individuální chyby nás stály hodně bodů, což je škoda. Je potřeba připravit se na to v hlavě a míč radši odmáznout, než něco vymýšlet. Když nás v uvozovkách zkrat stojí body, na to se připravit nejde.
Po postupu ze druhé ligy nepřišla výrazná obměna brněnského týmu, takže čím si vysvětluje na poměry nováčka tak vydařený podzim?
Zůstali jsme pohromadě. Báli jsme se začátku, los byl příšerný, co si budeme povídat, všichni se báli, ale tou euforií a že jsme všichni dlouho pospolu, nám to prostě sedlo a dokázali jsme si od prvních kol, že se tak dát hrát. Pak to šlo samo kolo od kola, věřili jsme si a snažili se hrát naši hru. Je vidět, že mančaft na ligu máme a můžeme v ní hrát důstojnou roli.
Co spočívá za vašimi výkony a jedenácti góly. Tak vám sedí herní styl Zbrojovky, je vám ušitý na míru?
Možná je to tím, že je mi asi Brno souzené, líbí se mi tady, daří se mi tu. Spoléhají tady na mě. Ten rok a půl, co jsem opět tu, si všechno sedlo a je to paráda.
Potřebujete hlavně cítit důvěru?
Myslím, že jo, protože kde jsem ji měl, tam to šlo. Ve Spartě a Plzni to takové nebylo a v uvozovkách jsem to tam nezvládl. Možné to je, že mám tady takovou pohodu, spoléhají na mě, asi mám motivaci dokázat, že je to oprávněné.
Na druhou stranu asi nikdo nečekal, že z vás bude nejlepší ligový střelec. Nakoply vás góly na začátku podzimu a pak už jste se vezl na vlně?
Každý útočník to má tak, že když se daří a začne to padat, na každý zápas se těší a chce dát gól, dostává se do šancí. Hodně dělá hlava. Samozřejmě mě fotbal o to víc baví. Prostě furt tomu musíte věřit. Občas jsem měl díry, kdy jsem dvě kola branku nedal, pak je důležité to zlomit a chystat se, že to zase může přijít.
Před sezonou jste říkal, že už nemáte komu co dokazovat. Pomáhá vám, že hrajete bez tlaku?
Asi to tak bude, že už pod tlakem nejsem, nebo jsem natolik zkušený, že bych si tlak neměl připouštět. Možná jsem si ho nepřipouštěl nikdy, když jsem dělal různé věci. (úsměv) Jsem asi tak obrněný, omlácený, že jsem vše ustál a hraju v klidu.
Vnímal jste na podzim, že se na vás obránci pečlivě zaměřují?
Vidím, že si mě víc hlídají, už když běžím do vápna, na sebe stopeři mluví, kdo mě bere, už mě drží a nepustí mě ani se rozběhnout. Je to těžké, ale se štěstím se vždycky nějaká skulinka najde nebo se to ke mně odrazí. Je důležité šanci proměnit, což se mi teď dařilo.
Vždycky jste byl soubojový typ, pomáhá vám proti obráncům víc síla, nebo zkušenosti?
Určitě je to i o síle, už za našeho trenéra v mládí jsem tak hrál. Tělem jsem se naučil pracovat již v Příbrami, můj trenér v mládí Jarda Černý si na tom zakládal, stavěl na tom. Jak jsem se to naučil, tak to prodávám. Hraji tak celý život a asi se to už nedá nějak zdokonalovat.
Do Klubu ligových kanonýrů vám schází pouze deset branek, vstoupíte do něj už na jaře?
Je to daleko. Samozřejmě se to dá zvládnout, ale muselo by všechno šlapat jako doteď. Může se něco zadrhnout, přijít nějaké hluché místo a přestane se dařit, fotbal je nevyzpytatelný. Kdyby to šlo a dal bych deset gólů, možná bych získal i korunu krále střelců, s jedenadvaceti góly by ji šlo vyhrát. Když to nepřijde teď, bylo by hezké dodělat to třeba příští sezonu.
Smlouvu máte do konce ročníku, už víte, zda budete v Brně pokračovat i po něm?
Majitel už za mnou byl asi před dvěma týdny, že se o tom pobavíme, jen si potřebuje k tomu sednout. Doufám, že s něčím přijde a spolupráce bude pokračovat. Teď mě to baví, je to super a mám to tady rád. Momentálně nikam neutíkám, doufám, že se dohodneme a budu pokračovat.
Mrzela vás neúčast v české reprezentaci?
Mrzela. První takový impulz pro mě byl to, když Sparta, Slavia a Plzeň zakázaly start svým hráčům, tak jsem si říkal, že tady není moc útočníků, kterým se daří a stabilně hrají. Doma jsme to probírali a myslel jsem, že by to možná mohlo přijít, když byli takoví soupeři a v uvozovkách o nic nešlo. Říkal jsem si, že bych si to možná zasloužil. No pak vyšla nominace a já v ní nebyl, tak jsem byl trochu zklamaný. Poté se zranili tři ze čtyř útočníků a stejně mě nevzali. (trpký úsměv) To už bylo takové, jak to říct… Zas zklamaní, ale respektuji rozhodnutí, s tím nic neudělám. Potěšilo by mě to, ale asi to tak mělo být, že mě někdo nevzal.
Mohl hrát roli věk, že už nejste tak perspektivní…
Když vezmu věk, mně je třicet čtyři, Doležalovi třicet tři, takže v tomhle bych asi překážku neviděl, když jsme stejně staří. Naštvaný nejsem, co s tím mám dělat.
Máte nějakou špatnou zkušenost s trenérem Jaroslavem Šilhavým?
Právě že ne, potkali jsme se jen jako soupeři. Na ligové úrovni trénoval Jablonec, kde jsem ho potkával hodně, ale nikdy jsme si nic neudělali. Určitě na něj nejsem naštvaný, jen situace tomu nahrávala, jak zakázaly kluby první trojky start hráčů, pak přišla zranění. Mluvilo se o tom, že budou brát hráče s formou, tak jsem si říkal, že by to třeba vyšlo. Nevyšlo to, tak se nedá nic dělat, asi to tak má být a reprezentace mě asi mine.
Jak udržet takovou formu přes zimu?
Škoda, že je konec. První zápas pojedeme do Boleslavi a budu se snažit zase hned dát gól. Nejde říct, že z toho vypadnete, už fotbal hraji dvacet let. Samozřejmě odtrénuji zase všechno, příprava je krátká, což je super. (úsměv) Snad to přinese ovoce a budu na tom třeba ještě líp.
Přestože se vám od začátku podzimu daří, udělal jste v jeho polovině rázný zásah do životosprávy, když jste zcela vypustil alkohol. Co vás k tomu vedlo?
Začal jsem, když jsme se chystali na zápas se Spartou. Moc věcí neměním, jsem takový pověrčivý, takže jsem se bál, ale bylo to v pohodě. Hodně lidí to na mně poznalo, i trenéři týmů, proti kterým hrajeme, říkali, že vypadám dobře a je vidět, že jsem zhubnul. Potěší, když vás trenéři chválí a líbím se jim. Vypadám dobře, manželka má radost. Na hřišti je vidět, že mám lepší pohyb a cítím se fakt dobře.
Ani blížící se silvestrovský večer vás nepřiměje k přípitku?
Teď měli sousedi nějakou akci, takže jsem byl na jedné party a nedal jsem si nic. Byla to taková první zkouška a zvládl jsem ji.
Jak dlouho zůstanete abstinentem?
Nic nezkouším, nedal jsem si nějaký čas. Řekl jsem si, že přestanu pít a přestal jsem. Myslím, že spousta sportovců, známých osobností a dalších lidí jsou abstinenti, nevadí to ničemu. Na té oslavě narozenin jsem si dal nealko a v pohodě, vůbec jsem neměl potřebu. Hodně lidí mě za to obdivuje, i kluci v kabině říkají, že to není možné, ale dá se to. Dobře se mi vstává, funguje přes den, pohoda. (úsměv)
Vnímal jste na sobě, že musíte omezit pivo?
To ne. Tvrdý alkohol jsem nepil pět šest let, jen pivo, žádný alkoholik jsem nebyl. Měl jsem rád pivo po zápase, posedět s klukama, ale prostě jsem si řekl, že to zkusím a držím. Nechybí mi to a je mi fajn.
Velmi často vypomáháte i v defenzivě, to souvisí s lepším pohybem, že se cítíte líp?
Hodně lidí mi to říká. Je to asi tím, že jsem dobře potrénoval, měl jsem celou přípravu, odehrál jsem celý minulý ročník a cítím se fakt dobře. Myslím, že je to na hřišti vidět, všímá si toho víc lidí. Když mám sílu, tak proč bych nepomohl a rychleji se vrátil místo někoho, pak se zpátky vyměníme. S tím jsem nikdy neměl problém, vždycky jsem byl týmový hráč, takže když vidím, že někde něco hoří, tak se vrátím, jestliže to mám nejblíž.
Už když jste přicházel do Brna poprvé, měl jste pověst problémového hráče. To už je minulost, teď dokonce ani nepijete pivo, je to zakončení vaší proměny po těch letech?
Jo, tak stárnu. (úsměv) Už když jsem přicházel do Brna, končila ta divoká doba. Jasně, taky jsem zašel na diskotéku a neříkám, že jsem se nikdy nepicnul, ale bylo to bez těch průserů, normální pozápasové oslavy. Ale že bych potřeboval někde trajdat a vymetat diskotéky? To už asi ne.
S manželkou máte osmiletou a tříletou dceru, usadila vás rodina?
S paní jsme manželé devět let, začali jsme spolu, když jsem končil v Budějovicích. Tam to byla poslední kapka, sám jsem si říkal, že je toho moc. Pak si to celé sedlo, dali jsme se s paní dohromady, čekali jsme první dceru a už to nějak jelo samo. Ani nemáte zapotřebí dělat průsery, když čekáte dítě.
Jste rodinný typ?
Už ano, proto jezdím furt do Prahy. Mám rád svoji rodinu, holky, je mi líto tady proležet celý den na hotelu, když jsem za dvě hoďky doma. Jezdím za nimi co nejvíc to jde, čas s nimi je lepší, než bych tady celý den proležel.
Jak často zůstáváte v Brně?
Možná dvě noci v týdnu tu strávím. Když máme v úterý dva tréninky a když hrajeme v sobotu, přespím tu už v pátek. Nevadí mi dojíždět, ale jestli tady podepíšu nějakou smlouvu, uvažuji nad tím, že bychom se možná i přestěhovali, musíme to probrat. Máme dům v Praze, ale i manželce se v Brně líbí a uvažujeme, že bychom šli sem. Máme tady víc známých, v Praze v uvozovkách nikoho nemám. Probíral jsem si to i s mojí agenturou Spot Invest, možná bych se jim tady hodil pro Moravu.
Jak myslíte, že byste se tady hodil agentuře?
Jsem u ní sedmnáct let, už je to taková druhá rodina. Bavili jsme se, že bych pro ně do budoucna něco mohl dělat a na Moravě mají míň lidí než v Praze. Tam nás nic nedrží. Kdyby smlouva nebyla na rok, ale třeba na víc, tak bychom možná šli sem. Uvidíme.
Už uvažujete, co budete dělat po fotbalové kariéře?
Bavil jsem se s agentem a uvidíme, zda bych tady něco mohl dělat. Přemýšlím, mám tady spoustu známých i mimo fotbal, víc než v Praze. Můžu jezdit do Rakouska a kdyžtak tam hrát nižší soutěž po konci kariéry. Mám víc možností v Brně než v Praze.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
