Podzimní část sezony jsme projeli jako horký nůž máslem, když jste ztratili jen tři body. Na jaře už to tak suverénní nebylo. Dolehla na vás důležitost každého utkání?
V podzimní části jsme měli trochu potřebného štěstí. Byly zápasy, které jsme vyhráli s minimem gólových šancí, plus jsme jeli na vlně. Poté v zimní pauze vypadli dva klíčoví hráči – Sochor a Kubelka a do toho jsme do jarní části soutěže vstoupili až moc sebevědomě. Mysleli jsme si, že už v pátém kole bude prakticky rozhodnuto a plánovali jsme postupové oslavy. Přišly dva zápasy, kdy jsme neměli potřebné štěstí a nervozita byla na světě. Prohra v Semicích a malinko jsme spadli na zadek. Vše se později uklidnilo a sedlo. Jsem přesvědčený, že bychom teď znovu kralovali.
Především Jíkev se na vás stále bodově tlačila. Bylo náročné kočírovat hráče před každým zápasem?
Je potřeba hned na úvod připomenout obrovskou sílu Jíkve. Tak zkušený tým v této soutěži není. Musím ovšem přiznat, že Jíkev nebyla moje noční můra. Nejvíc jsem sledoval tým Pátku. Byl to pro mě favorit této sezony a do té příští je ještě silnější. Takže jsem pokukoval po tom, jak hraje Pátek. Každopádně Jíkev, Semice, Pátek byly náš motor pořád makat a být koncentrovaní.
Pomohlo vám i to, že když jste ztratili, nevyhráli ani vaši nejbližší pronásledovatelé. Kdy jste se o první místo strachovali nejvíce?
Myslím, že lidé z Vykáně toto vyjádření potvrdí. To, co jsem předvedl o poločase v kabině, tam asi ještě nebylo. Prakticky patnáct minut jsem řval. Předvedli jsme šílený výkon. Bohužel druhý poločas byl snad ještě horší než první. Dnes je to úsměvné, ale těžko se mi kousala hra mých kluků. Tento zápas byl asi zlom. My prohráli, ale pronásledovatelé také ztratili a ač nespokojení s výsledkem z Vykáně, byli jsme pořád v luxusním bodovém odstupu a měli čas i něco měnit.
Na druhou stranu prohráli jste pouze čtyři zápasy za celý ročník, což je výborná bilance. Souhlasíte?
Já bych řekl tři. Omlouvám se Ostré, snad mě nebudou lynčovat, ale tento zápas byl test pro naše mladé hráče. Každopádně už zmíněná Vykáň byla něco na moje nervy. Samozřejmě sezona je dlouhá a výkyvy musí přijít. Když se dnes ohlédnu za statistikami, tak musím smeknout před celou kabinou klobouk. Dvakrát porazit Jíkev i Pátek, to jsou zápasy, kterých si vážím.
Po posledním zápase jste chválil především hráče z Prahy, kteří dali mužstvu kvalitu. Byli to právě oni, kdo táhl celý tým za postupem?
To nemusíte ani rozumět fotbalu a vidíte to v každém zápase. Jsou to nadstandardní hráči. Chvíli jsem bojoval s tím, abychom si všichni uvědomili, kde je naše místo. Každý hráč má svůj post, své úkoly. Náš dirigent Tomáš Vobořil je mozkem naší hry a my jsme si museli uvědomit, že mu musíme vytvářet podmínky pro jeho genialitu. Matěj Vondrka blázen na svobodě (smích), který nevypustí souboj. Ondra Bejbl má čtvery plíce a Ráďa Hanzlík zkušenost a přehled. Když to tým pochopil, že vše je jen pro naše společné dobro, tak rostl. Například Patrik Šoufek předváděl skvělé výkony. Ten obzvlášť si vše musel srovnat v hlavě. Věřím, že už dozrál. Byl právem stavebním kamenem základní sestavy.
play_fill
Šanci ale dostávali i mladíci z městeckého dorostu. Chcete v tomto trendu pokračovat?
Opřu se o výkon českých fotbalistů v zápase proti Portugalsku. Samozřejmě jsme v Městci na jiné úrovni, ale do jisté míry to má podobu. Pokud nebudeme dávat šanci mladým a pracovat s nimi, tak fotbalově vymřeme. Češi jsou daleko za světovou úrovní. Prakticky nikdo z našich TOP hráčů nemá formu nebo nehraje, není kde brát. Spartu a Slavii táhnou cizinci. Škoda, že se nad tím nepozastavíme. V Městci jsme změnili pohled na svět v těchto podmínkách. Kdo se přijde podívat na hřiště, tak musí zírat. Prohání se tam takových fotbalistů. Každá kategorie nabitá k prasknutí. Skvělý přístup trenérů a trenérek, prostě pohádka. Pokud bude vše takto nastavené, bude v Městci fotbal, pokud ne ´umře´. Trochu obsáhle, ale ano, je jeden z hlavních cílů, zapracovávat mladé hráče.
Jaké byly oslavy postupu? Přibližte fanouškům, jak jste si to užívali…
Myslím, že ještě nekončíme (smích). Bylo to krásné, užili jsme si to. Je strašně hezké, když přijde přes pět set lidí, mají šály a skandují: Hoši, děkujem! Kořalka tekla proudem a většina si brala v pondělí dovolenou, nebo si psali omluvenky do školy (smích). Mám už za sebou hodně postupů na podobné úrovni, ale teď to bylo v pozici trenéra. Užíval jsem si to jinak. Stojíte na lavici a máte za sebou taťku, kterému vděčím za vše fotbalové a nejlepšího kamaráda Tomáše Nováka, a víte, že jste to společně jako trenérský tým dokázali.
Bude se v letní přestávce hodně měnit kádr vašeho mužstva?
Dnes můžu s klidným svědomím říct, že ne. Jak už jsem zmínil, mám za sebou hodně postupů, vždy přišla radikální obměna kádru a nikdy to nedělalo dobrotu. S Romanem Šádkem jsme vyhodnotili, že máme k dispozici dobré mužstvo, které si charakterově sedlo. Je poměrně mladé, ale má své zkušené hráče. Cíl byl udržet kádr pospolu, což se povedlo. Pokud přijde jedna, dvě posily bude to maximum. Se všemi chci o všem mluvit, abychom si dali na papír potřebné informace. Můj poprvé vyřčený cíl je udržet I.A třídu, B tým aby postoupil do okresního přeboru a aby hráči jako Matěj Chudoba, nadějný dorostenec, a spol. měli minutáž v A týmu.
Načítám tabulku ...
