Vždyť třeba jaderná elektrárna Dukovany vyrobí jednu megawatthodinu asi za 500 korun, Temelín pak za 850. Dražší jsou pak uhelné elektrárny. Dnes se na lipské burze elektřina prodává skoro dvacetkrát dráž, než za kolik ji vyrábějí temelínské bloky.

„Představa, že bychom mohli ponechat elektřinu mimo burzu a zakázat její export, je lákavá a do určité míry jde o logickou představu,“ uvedl nezávislý energetický konzultant Michal Eisner.

Úsporný tarif má domácnostem ušetřit tisíce korun.
Úsporný tarif přehledně: Vláda konečně zveřejnila konkrétní částky

Česká elektřina se na lipské burze prodává od roku 2003. Nemíří na ni ovšem veškerá produkce, která se v České republice vyrobí. Mluvčí energetické firmy ČEZ Ladislav Kříž pro ČTK dokonce řekl, že jeho společnost prodává 95 procent svojí produkce v České republice a do zahraničí vyveze asi jen pět procent.

„A to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronickou obchodní platformu,“ upřesnil mluvčí. I tato domácí cena je však odvozena od ceny na burze.

Jak to vypadá uvnitř jaderné elektrárny Dukovany:

Čím vyšší poptávka, tím vyšší ceny

Ta se určuje podle takzvaného merit order mechanismu. To znamená, že jako první se k uspokojení poptávky využívají ty zdroje, které produkují elektřinu nejlevněji. Když je poptávka vyšší, než kolik mohou tyto levné zdroje pokrýt, využívají se dražší a dražší zdroje, dokud není poptávka uspokojena.

Aktuální cena elektřiny tak odpovídá ceně posledního zdroje, který vstupuje do prodeje. „Tím bývají v poslední době plynové elektrárny,“ doplnil energetický odborník z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

Ilustrační snímekAktuální cena elektřiny odpovídá ceně posledního zdroje, který vstupuje do prodeje, tedy toho nejdražšího. Ilustrační snímekZdroj: Deník

Poptávka po elektřině je přitom v poslední době značná. Přispívá k tomu i nedostatečná produkce jaderné energie ve Francii kvůli technickým problémům některých reaktorů a letní údržba. Navíc se na výkonu vodních elektráren ve Francii odráží i sucho. Země tudíž musí nezvykle kupovat elektřinu v zahraničí. Na řadu proto přicházejí plynové elektrárny, jejichž provoz je kvůli spalovanému plynu drahý. „Přesto se při současných cenách výrobci elektřiny vyplatí,“ doplnil jaderný expert ze Západočeské univerzity František Hezoučký. Cena plynu přitom letí podobně nahoru jako cena elektřiny.

Po skončení smlouvy s fixovanou cenou se nyní zákazníkům zvednou ceny a tím i měsíční zálohy. Ceny energií na burze totiž dosahují rekordních výšin.
Fixace cen energií letos končí statisícům zákazníků. Zvednou se ceny a zálohy

V ceně elektřiny se ale odrážejí i emisní povolenky, které jsou svou cenou započítávány do každé megawatthodiny vyrobené spalováním uhlí a plynu. „Na ceně se podílejí v řádu nižších desítek eur za megawatthodinu, přibližně 40 eur (asi 990 korun), ale je to silně zjednodušené tvrzení,“ upřesnil ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer.

Odejít z burzy není řešení

Bylo by tedy lepší, kdyby se česká elektřina neobchodovala na burze? Sklenář si to nemyslí. „Kdyby například ČEZ na lipské burze vůbec neobchodoval, na cenu elektřiny v Česku to prakticky nebude mít vliv,“ řekl s odkazem na to, že i cena na domácím trhu je odvozována od ceny na burze.

Eisner navíc vidí překážky v legislativě. „Ale hlavně by to znamenalo likvidaci volného trhu a v době, kdy se řeší solidarita v dodávkách plynu, je tato představa jen těžko představitelná,“ doplnil.

Další navyšování cen elektřiny či plynu od září prodraží energie zvlášť domácnostem, kterým končí fixace
Dražší energie? Šoku na podzim se paradoxně vyhnou klienti padlé Bohemia Energy

Na druhou stranu nynější chování trhu s elektřinou odborníky překvapilo, protože nikdo z nich takový vývoj nečekal. „Domnívám se, že v tomto okamžiku je již relativně volný trh s elektřinou v Evropě neudržitelný, že dojde k velkým omezením a částečné regulaci. Nyní již zkrátka očekáváme, že vývoj posledních několika dní povede k demontáži nynější úrovně propojení trhů i k dalším krokům, zavedení regulací,“ vysvětlil Macenauer.

Přitom se už objevily první náznaky takového jednání. Ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela (za STAN) tento týden uvedl, že uvažuje o svolání mimořádné evropské rady pro energetiku, jejímž tématem budou vysoké ceny energií. Jedním z možných řešení by podle něho bylo i stanovení maximální výše ceny energií.

Emisní povolenky

Nejschůdnější cestu ke snižování cen energií ale Eisner vidí ve zrušení emisních povolenek. „V takovém případě by cena mohla klesnou klidně o polovinu a je škoda, že tyto snahy s naším předsednictvím v Evropské unii od nás nepřicházejí,“ posteskl si.

Jak se bude trh chovat v příštích měsících, teď nikdo přesně neví. Například Macenauer je přesvědčen, že situace se uklidní až ve chvíli, kdy bude vyřešeno zásobování zemním plynem. Jeho dovoz do Evropské unie bude diverzifikovaný a Evropa nebude odebírat téměř žádný plyn z Ruska. „S velkou mírou skepse vůči vlastnímu výhledu můžu také dodat, že se situace pravděpodobně uklidní ke konci topné sezóny 2022/2023, ale záleží to na příliš mnoha faktorech a především na ruské zvůli. Vyřeší se ale jen část problému daná ruskou válkou. Zůstane dlouhodobý problém s důsledky naprosto nereálného požadavku na rychlou dekarbonizaci, který má na svědomí energetická politika Evropské unie,“ dodal šéf strategie společnosti EGÚ Brno.