Zřícení věže římskokatolického kostela svatého odstartovalo jeho zánik. Až nepředstavitelný se zdá fakt, že zákaz chození do kostelní věže padl teprve měsíc před jejím zřícením.

Trosky z věže podle zápisu kronikáře města Karla Nováka zničily zadní část chrámové lodě a rozbily i výkladní skříně obchodu s klenoty a Knihy. „Dvě kolemjdoucí osoby byly troskami lehce zraněny na rukou a ošetřeny v místním zdravotním středisku. Rachotem při zřícení, který připomínal průjezd tanků, byli probuzeni obyvatelé domů na náměstí, když však vyhlédli z oken, zpozorovali jen obrovské mračno prachu, které jak mlha zahalovalo prostor nad zřícenou věží," popsal v kronice Novák.

Paní Světlana z Hrabůvky na snímku s bratrem Michalem, 26. únor 2021.
Následky výbuchu v Ostravě: Samoživitelka s malou dcerou je bez bytu

Zachránit před případným uloupením se z útrob kostela podařilo kostelní zlato. „V deset hodin dopoledne vstoupil farář a několik místních činovníků, všichni chráněni požárnickými přilbami, po žebříku do chrámu, složili kostelní zlato do dvou kufrů a odnesli je na faru," napsal kronikář.

Věž v dezolátním stavu

Kolem zbořeniště se od časných ranních hodin shromažďovali obyvatelé města. „Ti s politováním prohlíželi trosky této vzácné stavební památky. I při této nenahraditelné škodě zjišťovali štěstí v neštěstí, že k zřícení nedošlo o několik hodin později, kdy by se kostel počal plniti věřícími před nedělními bohoslužbami. Během neděle a dalších dní proudili ke zbořeništi občané z okolních obcí, kam se zpráva o katastrofě rychle roznesla," stojí v kronice.

Zámek v Encovanech
Zámky hledají nové majitele. Život tomu v Encovanech vdechují umělci

Důvodem zřícení věže byla zřejmě souhra hned několik faktorů. „Věž kostela byla v dezolátním stavu už v polovině 19. století. Už tehdy se rozhodovalo o jejím odstranění a nahrazení novou. To tehdejší ministerstvo kultury odmítlo, takže na stávající korpus postavili novou věž, ta předchozí téměř odhnila, a dosáhli závratné výšky čtyřiasedmdesáti metrů. To je ještě o dvacet metrů vyšší než současný kostel, přičemž kolem kostela vedla hlavní silnice města. Ta byla až do poloviny šedesátých let minulého století silnicí první třídy mezi Břeclaví a Brnem," přiblížila ředitelka hustopečského Městského muzea a galerie Soňa Nezhodová.

Jak podotkla, tehdy se s automobilovým provozem ještě nepočítalo. „Poslední přestavba v roce 1904 byla ještě, v uvozovkách, velkorysejší. Věž měla připomínat vídeňský Stephansdom a byla provedena v pseudogotickém stylu s těžkými měděnými pláty a kamenným ochozem. Ten původní byl přitom dřevěný," uvedla Neshodová.

Podloží a boje z konce války

Mezi jedny z příčin, které vedly ke zřícení věže, se často uvádí nestabilní podloží, osvobozovací boje z dubna 1945, a právě i bezprostřední blízkost hlavní státní silnice z Brna do Bratislavy. „Při osvobozovacích bojích nebyl kostel naštěstí zasažený nějak fatálně, avšak střelbou byla zasažená loď. Mnohem horší bylo úplně odstranění zvonů v roce 1942 v důsledku německých válečných rekvizicí, které mělo vliv na statiku věže," upřesňuje ředitelka muzea.

Nadšenci v Lípě zachraňují unikátní lokomotivu.
Historická krása ožívá. V České Lípě zachraňují železniční unikáty

Trhliny ve věži jsou v historických pramenech popisovány už ve čtyřicátých letech minulého století. „Zpráva kampanologa, který měl posoudit elektrický pohon na zvon v roce 1957, se čte jako horor. V současné době by si do takové stavby nikdo nedovolil ani nahlédnout. V posudku stojí, že se ve věži nacházejí trhliny, do kterých je možné vložit celou ruku, a že se nacházejí ve všech patrech," přetlumočila Nezhodová.

V roce 1960 měla být věž opravena za asi sto padesát tisíc československých korun. Státní příspěvek z toho měl činit devadesát tisíc. Přesto byl 4. března 1961 vydaný příkaz ke zbourání celého kostela. A to včetně zachovalých částí. K destrukci zbytku kostela došlo 4. září 1962. Suť z něj byla rozvezena na některé okolí silnice, mimo jiné třeba do ulice Na Hradbách, a na skládku.

Restaurátor Michal Navrátil obnovuje pomníčky dětem utonulým v řece Dyji na Nových Mlýnech v roce 1936. Na snímku starosta obce Radek Průdek.
Pietní místo utonulým dětem v Rakvicích: bílá jako čistota duše a říční valoun

„Demoliční výměr si vymohli okrskoví činovníci – konkrétně předseda Okresního národního výboru Břeclav Emil Horčička. Proti bylo především ministerstvo kultury a Krajský památkový úřad v Brně, které do Hustopečí poslalo tehdejší největší znalce historické architektury Václava Mencla a Václava Viléma Štecha, kteří se vyslovili proti demolici zbytků kostela. Byl s nimi i statik Zdeněk Budinka, který v roce 1975 asistoval při odtransportování mosteckého kostela," sdělila Nezhodová.

Na místě původního o řadu let později vyrostl kostel nový. Zasvěcený je svatému Václavovi a svaté Anežce České. Jeho stavbu hustopečští zahájili v roce 1992. Základní kámen tehdy při své první návštěvě v České republice posvětil papež Jan Pavel II.